Druhý červnový týden se UMPRUM po měsících intenzivní práce opět otevřela veřejnosti a nabídla možnost zhlédnutí klauzurních prací vystavených v takřka 30 dveřích otevřených k objevování.

25 ateliérů z pěti různých kateder řešilo rozličná témata, jedno je však spojovalo. Mimo často rezonujících otázek udržitelnosti a poukazování na enviromentální krizi zadání podvědomě reflektovala tématiku bezpečí, citlivosti a spolupráce – pilířů, které jsou pro dnešní dobu čím dál víc důležité a u kterých si začíná společnost uvědomovat, že v ní často chybí.

ATELIÉR ARCHITEKTURY I

První ze čtyř ateliérů architektury rozvíjel semestrální zadání nesoucí název “Služby / práce / vinařství”. Studující pracovali s konkrétním pozemkem a vinařstvím v oblasti Velkých Žernosek. V konečných výstupech se objevily různé přesahy a pohledy na zadání, od pásové linky snažící se o eliminaci narušení kopcovitého terénu až po úvahu nad industrializací kraje, a z toho vzniklou subtilní dřevostavbu pro multifunkční volnočasové využití.

ATELIÉR ARCHITEKTURY II

Ateliér architektury II pozoruje svět jako místo, kde se nejistota a podhodnocenost práce stává stále naléhavějším a častějším problémem. Tato problematika je zároveň tématem pavilonu České republiky na letošním Bienále architektury v Benátkách, na něž se studující A2 se svým „Teambuildingem“ chystají na rezidenci. V pracích se konfrontovali s problematikou práce v architektuře a přistupovali k ní jako profesionálové na samém začátku kariéry.

ATELIÉR ARCHITEKTURY III

ATELIÉR ARCHITEKTURY IV

Ateliér architektury IV se zabýval osobností nedávno zemřelého výtvarníka a publicisty Jiřího Hůly, zakladatele otevřené instituce Archivu výtvarného umění. Pomocí volných návrhů se studující snažili rozvíjet tento odkaz a poukázat na jeho aktuálnost a důležitost.

ATELIÉR KERAMIKY A PORCELÁNU

V návaznosti na myšlenky Williama Morrise, Johna Ruskina, Glena Adamsona a dalších se Ateliér keramiky a porcelánu zamýšlel nad emocionálním rozměrem produkce užitého umění dle úvah výše zmíněných. Pod souborným názvem “Udělej si svůj život lepší” tak vznikla řada projektů obsahujících vtip, i citlivé koncepty.

Studenti a studentky Ateliéru Koncept–Objekt–Význam reagovali na letošní událost rezonující českou společností – nástup nové hlavy státu a první dámy. Studující měli za úkol vytvořit šperk pro libovolnou osobnost ze dvou výše jmenovaných. Mimo kvalitního řemeslného návrhu měl šperk přinášet také přidanou hodnotu v podobě symbolické zprávy pro prezidentský úřad.

ATELIÉR SKLA

Zadání Sklo v architektuře v sobě skrývalomožnost návrhu plastiky, vitráže, či světelné instalace dosazené do konkrétní již existující stavby či nově vznikajícího projektu ve spolupráci s jeho architekty. Studenti a studentky na zadání často reagovali svébytným přístupem a mimo užitých předmětů tak vznikly i intervence volnějšího charakteru.

ATELIÉR TEXTILU

Ateliér textilu se podobně jako Ateliér skla zabýval využitím potenciálu “svých materiálů” v architektuře. Jako výstup vznikaly práce zaměřující se na bezpečný prostor nebo díla reagující na konkrétní stavbu či problematiku v ní.

ATELIÉR DESIGNU
ODĚVU A OBUVI

Ateliér designu oděvu a obuvi pokračoval v rozvíjení zadání “Moje značka”, které mimo zpracování jednotlivých modelů, cílených na vytyčený typ zákazníka, obsahovalo návrh vizuální identity použité v přiloženém ceníku a dalších nezbytnostech jakými byly cedulky či obalový materiál na vystavené oděvy.

ATELIÉR MÓDNÍ TVORBY

Ateliér módní tvorby navázal spolupráci s firmou Porsche u příležitosti 75. výročí od založení této automobilky. Studenti a studentky se pomocí tématu “Všechny barvy Porsche” zaměřili na similaritu mezi oděvem a světem motorismu a zároveň se inspirovali barvami signifikantními pro tuto značku.

ATELIÉR VOLNÉHO UMĚNÍ I (SOCHAŘSTVÍ)

Ateliér VU1 zadáním “Křehké formy, odolné formy” přiměl studující k mezioborovému zkoumání zranitelnosti a křehkosti v umění. Finálním výstupem pak bylo pětidenní performativní sympozium v ostravské Galerii PLATO v květnu 2023.

ATELIÉR VOLNÉHO UMĚNÍ II (MALBA)

Ateliér volného umění II se s výstupem Performance–Komerce–Trh zapojil do celokatedrového projektu – výstavy na téma Common Ground: vnitrozemí.

ATELIÉR VOLNÉHO UMĚNÍ III (INTERMÉDIA)

Ateliér volného umění III se zabýval aktuálně diskutovaným tématem “Spojení”, které reprezentovalo pohled na sdílení, empatii a umělecké studium jako dialog.  Stejně jako všechny ostatní ateliéry této katedry se zúčastnil společného projektu na téma Common Ground: vnitrozemí.

ATELIÉR VOLNÉHO UMĚNÍ IV (FOTOGRAFIE)

Ateliér volného umění IV řešil zadáním “How to” praktické i technické otázky fotografické a 3D tvorby obohacené o autorské úvahy a open-source výzkumy. Klauzurní výstava pak byla součástí společného katedrového projektu Common Ground.

Ateliér s hostující umělkyní Özlem Altin se mimo zapojení se do společného katedrového projektu Common Ground zabýval podtitulem Nakreslíme si mapu, abychom se v ní mohly* ztratit, vypůjčeným od umělkyně a aktivistky Yoko Ono. Studenti a studentky skrze své práce reagovali na pojmy jako zranitelnost, odolnost, propustnost nebo mnohost.

Téma “Co bude k jídlu?” odhalovalo fotografie s autorským přístupem, které zobrazovaly kolekci nádobí Ateliéru keramiky a porcelánu. Fotografie měly navíc poukázat na enviromentální a socio-ekonomickou problematiku týkající se této komodity. Finálním výsledkem byly ziny obsahující fotografie a textové části osvětlující zvolenou tématiku.

ATELIÉR DESIGNU A DIGITÁLNÍCH TECHNOLOGIÍ

Ateliér designu a digitálních technologií tvořil mimo identity online kanálu ateliéru také na téma “Nahraditelnosti ve vztahu k člověku a lidské tělesnosti” – to celé za použití digitálních technologií současnosti, které fungovaly jako zobrazovací médium jednotlivých výstupů.

ATELIÉR GRAFICKÉHO DESIGNU A NOVÝCH MÉDIÍ

Ateliér grafického designu a nových médií osciloval mezi pojmy “design a marketing” a zamýšleli se nad důležitostí, a do jisté míry i vůdčí silou, marketingu v současném designu. Studenti tvořili prezentaci vlastního ateliéru jednak z jejich přirozené pozice tvůrců vizuálního obsahu propagačních materiálů, vyzkoušeli si však i tvorbu marketingových strategií.

Ateliér animace a filmu přistupoval k zadání poměrně experimentálně. Studující nejdříve pracovali na založení vlastní kapely a prezentačních materiálů pro ni. Finální prezentace pak byly obohaceny o hudební vystoupení nově vzniklých formací.

ATELIÉR GRAFICKÉHO DESIGNU A VIZUÁLNÍ KOMUNIKACE

Studující Ateliéru grafického designu a vizuální komunikace se zabývali tvorbou média, které UMPRUM doteď chybělo, a to grafickým návrhem školního časopisu včetně sestavení jeho relevantního obsahu. Dalším úkolem pak byla tvorba reklamních předmětů do kampaně distribuční společnosti Aerofilms.

ATELIÉR ILUSTRACE A GRAFIKY

Zadání v Ateliéru ilustrace a grafiky se stejně jako v několika dalších ateliérech neslo v duchu spolupráce. Společně se studenty Ateliéru typografie pracovali na tvorbě knižního vydání klasického literárního textu, jakým je např. Golem, Čaroděj ze země Oz nebo humoristický román Klapzubova jedenáctka od Eduarda Basse.

ATELIÉR TVORBY
PÍSMA A TYPOGRAFIE

Výstupem Ateliéru tvorby písma a typografie byla performativní konference na téma zaniklého písmového a tiskového pražského gigantu Gottlieb Haase und Söhne, pátrání, kterému se věnovali počas semestru. Výsledná monografická díla se zabývala rodokmenem, rodinnými hrobkami nebo Haaseho typografickým měrným systémem.

ATELIÉR PRŮMYSLOVÉHO DESIGNU

Studující Ateliéru průmyslového designu využili potenciálu nově nastupujícího a v designu rezonujícího nástroje umělé inteligence pro rozvíjení návrhu kuchyňského náčiní.

ATELIÉR PRODUKTOVÉHO DESIGNU

“Objects of desire”, neboli hračka pro děti, bylo letošní téma Ateliéru produktového designu. Studujíí tak vytvářeli nové experimentální prototypy, haptické imaginativní objekty, ale i variace na zavedné funkční koncepty v této oblasti.

Studující Ateliéru nábytku a interiéru se stejně jako studenti Ateliéru produktového designu zabývali v obecné rovině hrou. Podtitul “Pohyb vzduchu” definoval metodu hry na bázi funkce za pomoci pohybu vzduchu. Výsledkem pak byly prototypy ověřující funkčnost návrhu, které byly počas výstavy k vyzkoušení.

Studující navazujících magisterských programů v angličtině se zamýšleli nad tématem Restitution. Část prací byla nainstalována na výstavě v pražské Vile P651.

Reportáž připravila Karla Kislingerová (Ateliér textilu)
Fotografie: Jakub Demartini a Kristína Opálková (Ateliér fotografie II)

Druhý červnový týden se UMPRUM po měsících intenzivní práce opět otevřela veřejnosti a nabídla možnost zhlédnutí klauzurních prací vystavených v takřka 30 dveřích otevřených k objevování.

25 ateliérů z pěti různých kateder řešilo rozličná témata, jedno je však spojovalo. Mimo často rezonujících otázek udržitelnosti a poukazování na enviromentální krizi zadání podvědomě reflektovala tématiku bezpečí, citlivosti a spolupráce – pilířů, které jsou pro dnešní dobu čím dál víc důležité a u kterých si začíná společnost uvědomovat, že v ní často chybí.

ATELIÉR ARCHITEKTURY I

První ze čtyř ateliérů architektury rozvíjel semestrální zadání nesoucí název “Služby / práce / vinařství”. Studující pracovali s konkrétním pozemkem a vinařstvím v oblasti Velkých Žernosek. V konečných výstupech se objevily různé přesahy a pohledy na zadání, od pásové linky snažící se o eliminaci narušení kopcovitého terénu až po úvahu nad industrializací kraje, a z toho vzniklou subtilní dřevostavbu pro multifunkční volnočasové využití.

ATELIÉR ARCHITEKTURY II

Ateliér architektury II pozoruje svět jako místo, kde se nejistota a podhodnocenost práce stává stále naléhavějším a častějším problémem. Tato problematika je zároveň tématem pavilonu České republiky na letošním Bienále architektury v Benátkách, na něž se studující A2 se svým „Teambuildingem“ chystají na rezidenci. V pracích se konfrontovali s problematikou práce v architektuře a přistupovali k ní jako profesionálové na samém začátku kariéry.

ATELIÉR ARCHITEKTURY III

ATELIÉR ARCHITEKTURY IV

Ateliér architektury IV se zabýval osobností nedávno zemřelého výtvarníka a publicisty Jiřího Hůly, zakladatele otevřené instituce Archivu výtvarného umění. Pomocí volných návrhů se studující snažili rozvíjet tento odkaz a poukázat na jeho aktuálnost a důležitost.

ATELIÉR KERAMIKY A PORCELÁNU

V návaznosti na myšlenky Williama Morrise, Johna Ruskina, Glena Adamsona a dalších se Ateliér keramiky a porcelánu zamýšlel nad emocionálním rozměrem produkce užitého umění dle úvah výše zmíněných. Pod souborným názvem “Udělej si svůj život lepší” tak vznikla řada projektů obsahujících vtip, i citlivé koncepty.

Studenti a studentky Ateliéru Koncept–Objekt–Význam reagovali na letošní událost rezonující českou společností – nástup nové hlavy státu a první dámy. Studující měli za úkol vytvořit šperk pro libovolnou osobnost ze dvou výše jmenovaných. Mimo kvalitního řemeslného návrhu měl šperk přinášet také přidanou hodnotu v podobě symbolické zprávy pro prezidentský úřad.

ATELIÉR SKLA

Zadání Sklo v architektuře v sobě skrývalomožnost návrhu plastiky, vitráže, či světelné instalace dosazené do konkrétní již existující stavby či nově vznikajícího projektu ve spolupráci s jeho architekty. Studenti a studentky na zadání často reagovali svébytným přístupem a mimo užitých předmětů tak vznikly i intervence volnějšího charakteru.

ATELIÉR TEXTILU

Ateliér textilu se podobně jako Ateliér skla zabýval využitím potenciálu “svých materiálů” v architektuře. Jako výstup vznikaly práce zaměřující se na bezpečný prostor nebo díla reagující na konkrétní stavbu či problematiku v ní.

ATELIÉR DESIGNU
ODĚVU A OBUVI

Ateliér designu oděvu a obuvi pokračoval v rozvíjení zadání “Moje značka”, které mimo zpracování jednotlivých modelů, cílených na vytyčený typ zákazníka, obsahovalo návrh vizuální identity použité v přiloženém ceníku a dalších nezbytnostech jakými byly cedulky či obalový materiál na vystavené oděvy.

ATELIÉR MÓDNÍ TVORBY

Ateliér módní tvorby navázal spolupráci s firmou Porsche u příležitosti 75. výročí od založení této automobilky. Studenti a studentky se pomocí tématu “Všechny barvy Porsche” zaměřili na similaritu mezi oděvem a světem motorismu a zároveň se inspirovali barvami signifikantními pro tuto značku.

ATELIÉR VOLNÉHO UMĚNÍ I (SOCHAŘSTVÍ)

Ateliér VU1 zadáním “Křehké formy, odolné formy” přiměl studující k mezioborovému zkoumání zranitelnosti a křehkosti v umění. Finálním výstupem pak bylo pětidenní performativní sympozium v ostravské Galerii PLATO v květnu 2023.

ATELIÉR VOLNÉHO UMĚNÍ II (MALBA)

Ateliér volného umění II se s výstupem Performance–Komerce–Trh zapojil do celokatedrového projektu – výstavy na téma Common Ground: vnitrozemí.

ATELIÉR VOLNÉHO UMĚNÍ III (INTERMÉDIA)

Ateliér volného umění III se zabýval aktuálně diskutovaným tématem “Spojení”, které reprezentovalo pohled na sdílení, empatii a umělecké studium jako dialog.  Stejně jako všechny ostatní ateliéry této katedry se zúčastnil společného projektu na téma Common Ground: vnitrozemí.

ATELIÉR VOLNÉHO UMĚNÍ IV (FOTOGRAFIE)

Ateliér volného umění IV řešil zadáním “How to” praktické i technické otázky fotografické a 3D tvorby obohacené o autorské úvahy a open-source výzkumy. Klauzurní výstava pak byla součástí společného katedrového projektu Common Ground.

ATELIÉR S HOSTUJÍCÍ UMĚLKYNÍ

Ateliér s hostující umělkyní Özlem Altin se mimo zapojení se do společného katedrového projektu Common Ground zabýval podtitulem Nakreslíme si mapu, abychom se v ní mohly* ztratit, vypůjčeným od umělkyně a aktivistky Yoko Ono. Studenti a studentky skrze své práce reagovali na pojmy jako zranitelnost, odolnost, propustnost nebo mnohost.

Téma “Co bude k jídlu?” odhalovalo fotografie s autorským přístupem, které zobrazovaly kolekci nádobí Ateliéru keramiky a porcelánu. Fotografie měly navíc poukázat na enviromentální a socio-ekonomickou problematiku týkající se této komodity. Finálním výsledkem byly ziny obsahující fotografie a textové části osvětlující zvolenou tématiku.

ATELIÉR DESIGNU A DIGITÁLNÍCH TECHNOLOGIÍ

Ateliér designu a digitálních technologií tvořil mimo identity online kanálu ateliéru také na téma “Nahraditelnosti ve vztahu k člověku a lidské tělesnosti” – to celé za použití digitálních technologií současnosti, které fungovaly jako zobrazovací médium jednotlivých výstupů.

ATELIÉR GRAFICKÉHO DESIGNU A NOVÝCH MÉDIÍ

Ateliér grafického designu a nových médií osciloval mezi pojmy “design a marketing” a zamýšleli se nad důležitostí, a do jisté míry i vůdčí silou, marketingu v současném designu. Studenti tvořili prezentaci vlastního ateliéru jednak z jejich přirozené pozice tvůrců vizuálního obsahu propagačních materiálů, vyzkoušeli si však i tvorbu marketingových strategií.

Ateliér animace a filmu přistupoval k zadání poměrně experimentálně. Studující nejdříve pracovali na založení vlastní kapely a prezentačních materiálů pro ni. Finální prezentace pak byly obohaceny o hudební vystoupení nově vzniklých formací.

ATELIÉR GRAFICKÉHO DESIGNU A VIZUÁLNÍ KOMUNIKACE

Studující Ateliéru grafického designu a vizuální komunikace se zabývali tvorbou média, které UMPRUM doteď chybělo, a to grafickým návrhem školního časopisu včetně sestavení jeho relevantního obsahu. Dalším úkolem pak byla tvorba reklamních předmětů do kampaně distribuční společnosti Aerofilms.

ATELIÉR ILUSTRACE A GRAFIKY

Zadání v Ateliéru ilustrace a grafiky se stejně jako v několika dalších ateliérech neslo v duchu spolupráce. Společně se studenty Ateliéru typografie pracovali na tvorbě knižního vydání klasického literárního textu, jakým je např. Golem, Čaroděj ze země Oz nebo humoristický román Klapzubova jedenáctka od Eduarda Basse.

ATELIÉR TVORBY
PÍSMA A TYPOGRAFIE

Výstupem Ateliéru tvorby písma a typografie byla performativní konference na téma zaniklého písmového a tiskového pražského gigantu Gottlieb Haase und Söhne, pátrání, kterému se věnovali počas semestru. Výsledná monografická díla se zabývala rodokmenem, rodinnými hrobkami nebo Haaseho typografickým měrným systémem.

ATELIÉR PRŮMYSLOVÉHO DESIGNU

Studující Ateliéru průmyslového designu využili potenciálu nově nastupujícího a v designu rezonujícího nástroje umělé inteligence pro rozvíjení návrhu kuchyňského náčiní.

ATELIÉR PRODUKTOVÉHO DESIGNU

“Objects of desire”, neboli hračka pro děti, bylo letošní téma Ateliéru produktového designu. Studujíí tak vytvářeli nové experimentální prototypy, haptické imaginativní objekty, ale i variace na zavedné funkční koncepty v této oblasti.

Studující Ateliéru nábytku a interiéru se stejně jako studenti Ateliéru produktového designu zabývali v obecné rovině hrou. Podtitul “Pohyb vzduchu” definoval metodu hry na bázi funkce za pomoci pohybu vzduchu. Výsledkem pak byly prototypy ověřující funkčnost návrhu, které byly počas výstavy k vyzkoušení.

Studující navazujících magisterských programů v angličtině se zamýšleli nad tématem Restitution. Část prací byla nainstalována na výstavě v pražské Vile P651.

Reportáž připravila Karla Kislingerová (Ateliér textilu)
Fotografie: Jakub Demartini a Kristína Opálková (Ateliér fotografie II)