Ostrov diverzity v rychle se proměňujícím městě. Vychází kniha
teorém
kamenné
zahrady
V Nakladatelství UMPRUM čerstvě vyšla publikace Teorém kamenné zahrady, která se věnuje jedinečnému prostředí střešovického ateliéru Bohumila Kafky. Kniha, v níž se setkávají fotografie, poezie a esejistické texty, z různých pohledů nahlíží genia loci místa, kterému nikdo neřekne jinak než Kafkárna.
Prostor, který byl zbudován pro realizaci Kafkova monumentálního pomníku Jana Žižky a kontinuálně do dnešních dní slouží jako sochařský ateliér, je spolu s přilehlou zahradou neopakovatelným místem, ve kterém se při pečlivém pozorování odkrývají nejrůznější vrstvy československé historie. Vznikl tu model Stalinova pomníku na Letné, dlouho zde pracovali kamenosochaři na nejrůznějších zakázkách od kopií barokních skulptur po realizace do veřejného prostoru nově budovaných sídlišť. Po Sametové revoluci Kafkárnu pro ateliér sochařství získal Kurt Gebauer a dnes se zde mimo dílny pro sochaře a sochařky nachází také Centrum pro umění a ekologii UMPRUM.
„Právě proto, že si dobře všímáme, jak se prostředí ateliéru i zahrady neustále proměňuje v čase a vnímáme, že jejich skutečná podoba spočívá i v této nestálosti, chtěli jsme společně zachytit pro budoucnost to, jak je známe dnes,“ říká editor a iniciátor knihy Matouš Lipus. Společně s fotografkou Slávkou Hajdeckerovou, básnířkou Klárou Krásenskou a grafičkou Klárou Kvízovou Lipus připravil první varianty publikace už v roce 2021, kdy se Kafkárna otevřela veřejnosti v rámci festivalu m3 / Umění v prostoru. Jejich cílem bylo zachytit atmosféru tohoto místa, které stojí na zmíněných vrstvách historie vedoucích až k přítomnosti, a představit Kafkárnu jako prostor zvláštních zákoutí a nečekaných situací, který Hajdeckerová citlivě zachytila na svých fotografiích.
Ve finální podobě knihy, která vyšla v září 2023, jsou k přečtení také nové básně Kláry Krásenské, které z většiny napsala během loňského léta na základě svých zážitků z ateliéru a přilehlé zahrady, ve které přespávala. Fotografie Slávky Hajdeckerové, vznikající na Kafkárně v proběhu tří let a zprostředkující tak ateliér a zahradu v jejích nejrůznějších podobách, doplňuje text historika umění Davida Bláhy, ve kterém zkoumá téma fotografování soch v přírodním prostředí.
„Přestože má každý z nás, kdo se na knize podílel, na Kafkárnu svůj pohled, domnívám se, že se nám podařilo dosáhnout určité synergie, díky níž jsme vytvořili knihu, která funguje jako celistvý, a přitom osobitý a specifický záznam tohoto prostředí. Chtěli jsme zachytit intimní prožitek z tohoto místa a přiblížit kafkárenskou atmosféru, jak si ji možná vybavují všichni, kteří ateliér v posledních letech navštívili. Budu rád, když publikování tohoto materiálu dále rozšíří zájem o Kafkárnu a pomůže jí v rámci UMPRUM dále spravovat i do budoucna jako pozoruhodné místo, kde se kontinuálně tvoří originální umění a které je nezaměnitelným ,ostrovem‘ představujícím diverzitu v rychle se proměňujícím městě. Jde o místo, které opodstatňuje svou existenci už jen tím, že nabízí jinakost a nezaměnitelnost, a jako takové je důležité je zachovat,“ doplňuje Lipus, který publikaci uvedl svým textem.
Článek pro UMPRUM Online připravil David Bláha, doktorand Katedry teorie a dějin umění.
Publikaci v prostředí Kafkárny nafotila Apolena Typltová z Ateliéru fotografie II.
Ostrov diverzity v rychle se proměňujícím městě. Vychází kniha
teorém
kamenné
zahrady
V Nakladatelství UMPRUM čerstvě vyšla publikace Teorém kamenné zahrady, která se věnuje jedinečnému prostředí střešovického ateliéru Bohumila Kafky. Kniha, v níž se setkávají fotografie, poezie a esejistické texty, z různých pohledů nahlíží genia loci místa, kterému nikdo neřekne jinak než Kafkárna.
Prostor, který byl zbudován pro realizaci Kafkova monumentálního pomníku Jana Žižky a kontinuálně do dnešních dní slouží jako sochařský ateliér, je spolu s přilehlou zahradou neopakovatelným místem, ve kterém se při pečlivém pozorování odkrývají nejrůznější vrstvy československé historie. Vznikl tu model Stalinova pomníku na Letné, dlouho zde pracovali kamenosochaři na nejrůznějších zakázkách od kopií barokních skulptur po realizace do veřejného prostoru nově budovaných sídlišť. Po Sametové revoluci Kafkárnu pro ateliér sochařství získal Kurt Gebauer a dnes se zde mimo dílny pro sochaře a sochařky nachází také Centrum pro umění a ekologii UMPRUM.
„Právě proto, že si dobře všímáme, jak se prostředí ateliéru i zahrady neustále proměňuje v čase a vnímáme, že jejich skutečná podoba spočívá i v této nestálosti, chtěli jsme společně zachytit pro budoucnost to, jak je známe dnes,“ říká editor a iniciátor knihy Matouš Lipus. Společně s fotografkou Slávkou Hajdeckerovou, básnířkou Klárou Krásenskou a grafičkou Klárou Kvízovou Lipus připravil první varianty publikace už v roce 2021, kdy se Kafkárna otevřela veřejnosti v rámci festivalu m3 / Umění v prostoru. Jejich cílem bylo zachytit atmosféru tohoto místa, které stojí na zmíněných vrstvách historie vedoucích až k přítomnosti, a představit Kafkárnu jako prostor zvláštních zákoutí a nečekaných situací, který Hajdeckerová citlivě zachytila na svých fotografiích.
Ve finální podobě knihy, která vyšla v září 2023, jsou k přečtení také nové básně Kláry Krásenské, které z většiny napsala během loňského léta na základě svých zážitků z ateliéru a přilehlé zahrady, ve které přespávala. Fotografie Slávky Hajdeckerové, vznikající na Kafkárně v proběhu tří let a zprostředkující tak ateliér a zahradu v jejích nejrůznějších podobách, doplňuje text historika umění Davida Bláhy, ve kterém zkoumá téma fotografování soch v přírodním prostředí.
„Přestože má každý z nás, kdo se na knize podílel, na Kafkárnu svůj pohled, domnívám se, že se nám podařilo dosáhnout určité synergie, díky níž jsme vytvořili knihu, která funguje jako celistvý, a přitom osobitý a specifický záznam tohoto prostředí. Chtěli jsme zachytit intimní prožitek z tohoto místa a přiblížit kafkárenskou atmosféru, jak si ji možná vybavují všichni, kteří ateliér v posledních letech navštívili. Budu rád, když publikování tohoto materiálu dále rozšíří zájem o Kafkárnu a pomůže jí v rámci UMPRUM dále spravovat i do budoucna jako pozoruhodné místo, kde se kontinuálně tvoří originální umění a které je nezaměnitelným ,ostrovem‘ představujícím diverzitu v rychle se proměňujícím městě. Jde o místo, které opodstatňuje svou existenci už jen tím, že nabízí jinakost a nezaměnitelnost, a jako takové je důležité je zachovat,“ doplňuje Lipus, který publikaci uvedl svým textem.
Článek pro UMPRUM Online připravil David Bláha, doktorand Katedry teorie a dějin umění.
Publikaci v prostředí Kafkárny nafotila Apolena Typltová z Ateliéru fotografie II.
© 1885 — 2024 UMPRUM Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze
umprum.cz