OHLÉDNUTÍ
ZA ARTSEMESTREM
ZIMA 2023/2024
Zakončením intenzivní měsíční práce – tzv. klauzurního období se i tento rok stal Artsemestr, celoškolní přehlídka klauzurních prací všech studujících UMPRUM pod jednou střechou. Na půdě historické budovy školy na Palachově náměstí se tak představilo všech 26 ateliérů a modulů, které osídlily mimo svých ateliérů i netradiční prostory, které jsou běžně využívány jiným způsobem.
Mimo změn v podobě hojného zastoupení nově příchozích vedoucích jednotlivých ateliérů, a tím často i v podobě přístupu k ateliérovým zadáním, Artsemestr poprvé nabízel také možnost dobrovolného vstupného. Návštěvníci byli přesměrováni přímo na sbírku na pomoc zasaženým tragédií na Filozofické fakultě UK. Možnost přispět symbolickým vstupným libovolné částky našim „sousedům“, tak vyzývá k projevu solidarity a soudržnosti – tématu, na jehož důležitost UMPRUM poukazuje v rozličných formách již dlouhou dobu.
Vedení Ateliéru architektury I studentům a studentkám připravilo zadání v podobě návrhu zahrady a zbytku celého pozemku v blízkosti městské knihovny v Úvalech, které navazovalo na dlouhodobější projekt zabývající se samotnou městskou knihovnou, jenž byl náplní celého zimního semestru.
Studující Ateliéru architektury II – Future Architectures Platform řešili tematiku „rituálu“ jako zadání, které by mnozí na Katedře architektury jen stěží očekávali. Vzhledem k multidisciplinárnímu přístupu vyučujících i studujících a tomu, že se obě zmiňované skupiny dlouhodobě zabývají i společenskými přesahy architektury, tak vznikla multimediální přehlídka představující stávající i přepracované rituály tvořící specifické zázemí vlastní akademické půdy.
Studentky a studenti Ateliéru architektury III se tento semestr věnovali na poměry futuristicky zaměřeného ateliéru poměrně realistickému zadání, které vycházelo ze semestrální práce. Předmětem klauzurního hodnocení byl fyzický model návrhu proměny rozlehlé budovy Invalidovny v pražském Karlíně.
Ateliér architektury IV zpracovával prezentace k projektu Okraje Olomouce na nadcházející výstavu Momenty SEFO 2024 Trienále současné středoevropské kultury a umění, která se bude konat v Muzeu umění právě výše zmíněného města.
Zadání Porcelánový pokoj Ateliéru keramiky a porcelánu pracovalo s historickou referencí tzv. porcelánového pokoje jako koncepčního rámce pro reflexi historických technologií a jejich užití v reálných předmětech. Studující tak po revizi techniky jednoho konkrétního předmětu vytvářeli vlastní užitý objekt za použití techniky z předmětu zkoumaného.
Ateliéru skla posloužil jako výchozí bod pohled do minulosti, především k historii volné sklářské tvorby. V reakci na kritický text teoretičky Lenky Lindaurové tak měli studenti a studentky nastavit pomyslné zrcadlo sobě, i ve světě rezonující především volné sklářské tvorbě, a vytvořit objekt reflektující zásadní otázky tohoto odvětví.
Studující Ateliéru Koncept–Objekt–Význam se zabývali zadáním na téma Greeting Rituals, pozdravy a jejich projevy ve společnosti v kontextu mezilidských vztahů, ale i společenské hierarchie. Výstupem byly rozličné fyzické ale i nehmotné výstupy v podobě videí a pohledy do zázemí subkultur, jichž jsou studenti součástí.
V rámci personálních změn Ateliéru textilu připravilo nově příchozí vedení volné téma Jiný prostor, skrze nějž se snažilo se studujícími navázat dialog o jejich možném směřování, ale i o přemýšlení v textilním médiu. Výstupem tak byly objekty a obrazy používající všemožné textilní techniky a konceptuální nebo užitné přístupy.
Dresscode, jako významný aspekt současného designu, jeho roli ve společnosti i důraz dle postavení zkoumali po celý semestr studující Ateliéru designu oděvu a obuvi. Metaforicky zpracovaný podtitul Red Carpet, jako přístup vyžadující velkou míru formálnosti v oděvu, zpracovali studenti vlastním přístupem. Výstupem pak byla škála outfitů s různými přístupy prezentovaná také na přehlídce Bunka Fashion College Fashion show v japonském Tokiu.
Ateliér módní tvorby se zaměřil na téma nadčasovosti jako stále důležitějšího aspektu módního průmyslu a jeho praktik. Výstupem byla drobná kolekce obsahující do tří modelů v závislosti na pokročilosti studujících reflektujících zmíněné téma.
Studující Ateliérů volného umění I až IV včetně letošního Ateliéru s hostující teoretičkou pracovali již po několikáté s volnou tematikou reflektující zaměření i potřeby každého jedince. Studenti tak povětšinou pokračovali ve vlastních ideových liniích, na které kontinuálně navazují pomocí různých médií, kterými se Katedra volného umění zabývá. Multimediální přístup tak studentům a studentkám nabízí vyzkoušet si širokou škálu přístupů bez mediálního omezení jednotlivých ateliérů. Výstupem tak nejsou pouze objekty či obrazy, ale i performativní instalace či soubory fotografií.
Úzkou spolupráci navázal Ateliér fotografie 2 a Studiem DECHEM zabývajícím se návrhem a výrobou produktů ze skla. Výsledkem klauzurního zadání ONE měla být jedna fotografie zachycující nejznámější produkt výše zmíněného studia – vázu Bandaska.
Studující ateliéru se z části zabývali tvorbou arkádových her, na kterých spolupracovali s kolegy a kolegyněmi z Ateliéru animace a filmu. Ty pak představili ve fyzické podobě zasazené do objektů často zhmotňujících jejich obsah. Dalším tématem pak byla práce s technologií MoCap, nahrávání pohybu skutečného objektu a jeho převedení na digitální model.
Studenti a studentky Ateliéru animace a filmu kromě spolupráce s Ateliérem designu a digitálních technologií spojili síly také s festivalem animovaného filmu Anifilm konajícím se v Liberci a představili zhruba dvě desítky půlminutových znělek pro nadcházející ročník.
Zadání Ateliéru grafického designu a vizuální komunikace ve znění Enjoy the Silence obsahovalo návrh vizuálního stylu jednoho ze čtyř vybraných hudebních festivalů. Studující tak vytvářeli (především) plakáty k festivalům Pražské jaro, kutnohorskému Creepy Teepee nebo pražským festivalům Lunchmeat a Prague Sounds.
Studující Ateliéru ilustrace a grafiky měli za úkol vizuálně zhmotnit obrazem adaptaci písňového textu. Lidové i populární písně tak dostaly tvář pomocí metody sítotisku, tisku z výšky či ofsetového tisku.
Pamfletem, jako kratším literárním sdělením určeným veřejnosti či širší skupině lidí, se zabývali studující Ateliéru tvorby písma a typografie. Ti mohli ke zpracování využít libovolné médium v podobě tisku, projekce, webu, či např. objektu. Sdělení s povětšinou negativní, až hanlivou konotací mohli také přenést do opačných, tedy pozitivních rovin.
Studující modulu Planeta B zabývajícím se udržitelností a civilizačními otázkami se věnovali tématu vody jako hybné síly klimatických změn, ale také zodpovědným nakládáním s ní. Ze zadání Aquatic Alliances tak vznikly čtyři skupinové projekty zkoumajícím např. tematiku vodstva znečištěného elektroodpady či fiktivní příběh eko-teroristické skupiny budoucnosti. Jedno mají však společné, snaží se poukázat na globálně přehlížená témata, jejichž závažnost je často podceňována.
Studující Ateliéru průmyslového se zabývali různými tématy závisejícími na jejich pokročilosti v jednotlivých ročnících. Mimo tradiční stylizace přírodniny se na výstavě objevily modely aut budoucnosti či prezentace robotického baru formou spolupráce s ČVUT.
Ateliér produktového designu také vsadil na spolupráci s aplikační sférou, jako praxí pro fungování po absolutoriu. Předmětem byl návrh pivního půllitru pro konkrétního klienta, který by se měl do budoucna vyrábět pomocí technologie lisovaného skla. Výstupem byl pak realistický prototyp odpovídající velikosti zhotovený pomocí metody 3D tisku.
Studenti a studentky Ateliéru designu nábytku a interiéru pracovali na letošním klauzurním výstupu v úzké spolupráci s kolegy a kolegyněmi z Ateliéru oděvu a obuvi. Vznikla tak kolekce štendrů a závěsných systémů na oděvy na míru studentova virtuálního showroomu inspirovaného vizuálními aspekty jeho tvorby.