Práce Never To Be Buffed vzešla z klauzurního zadání v Ateliéru grafického designu a nových médií, jehož cílem bylo převedení starého média do nového bez rozporování principů nových médií tak, jak je popsal Lev Manovich. Já ve volném čase rád brouzdám Google Earth nebo sbírám hezky upravené knížky a magazíny, které se motají okolo graffiti, železnic nebo cestování. Takže když jsem si na jednom ze svých virtuálních výletů všiml, že jsou 3D skeny ulic na tak dobré úrovni, že jsou v nich perfektně čitelná jména lidí, kteří tvoří graffiti, měl jsem víceméně jasno. Chtěl jsem najít způsob, jak stáhnout tyhle 3D skeny a využít je v herním enginu tak, abych převedl graffiti magazín (tak, jak ho znám) do nového a volně dostupného média (tak, jak jsem to ještě nikde neviděl), což nakonec vyšlo. Posílám tudy díky Matějovi Sumcovi, že mi ukázal Mozilla Hubs, ve kterých jsem to po přípravě v Blenderu dal dohromady, aby se v tom dalo chodit!

NEVER TO BE BUFFED je koncept virtuálního graffiti magazínu, jehož obsah přímo vychází z nejnovějších volně dostupných texturovaných 3D modelů Prahy získaných z Google Earth.

Tato díla se díky svému digitálnímu zvěčnění stávají nesmrtelnými – nikdo je nikdy nepřijde umýt, nikdo tyto zdi nezboří. V tomto prostoru se stávají důkazem o čase a místu, ve kterém v době sběru dat žijeme, a budou už navždy zaznamenány v archivech společností jako Google, MAXAR, Bing, nebo mnoha jiných.

V této práci jsou zvýrazněna ta díla, jejichž dokumentace proběhla nejen automatizovaným satelitním snímáním, ale i manuálně a záměrně. Na jednotlivých místech jsou proto ukázány i 2D protějšky v podobě fotek a videí volně dostupných na různých zákoutích internetu.

Satelitní průmysl je dnes (všechna použitá místa byla snímána 13. 6. 2023) na tak dobré úrovni, že je obtah tvarů písmen čitelný i přes fakt, že jsou snímky pořizovány z nízké oběžné dráhy Země, ze vzdálenosti zhruba 400 km. Vyvstává otázka, kolik let potrvá, než budou mít zdi, mezi kterými chodíme, své dokonalé digitální repliky pořízené z vesmíru.

Této práci předcházela ještě práce z předchozího roku, která se zabývala digitalizací Země jako takové, bez hlubšího záběru na kvalitu textur modelů a se kterou jsem virtuální graffiti magazín srovnával. Tu si můžete prohlédnout tady:

Práce Never To Be Buffed vzešla z klauzurního zadání v Ateliéru grafického designu a nových médií, jehož cílem bylo převedení starého média do nového bez rozporování principů nových médií tak, jak je popsal Lev Manovich. Já ve volném čase rád brouzdám Google Earth nebo sbírám hezky upravené knížky a magazíny, které se motají okolo graffiti, železnic nebo cestování. Takže když jsem si na jednom ze svých virtuálních výletů všiml, že jsou 3D skeny ulic na tak dobré úrovni, že jsou v nich perfektně čitelná jména lidí, kteří tvoří graffiti, měl jsem víceméně jasno. Chtěl jsem najít způsob, jak stáhnout tyhle 3D skeny a využít je v herním enginu tak, abych převedl graffiti magazín (tak, jak ho znám) do nového a volně dostupného média (tak, jak jsem to ještě nikde neviděl), což nakonec vyšlo. Posílám tudy díky Matějovi Sumcovi, že mi ukázal Mozilla Hubs, ve kterých jsem to po přípravě v Blenderu dal dohromady, aby se v tom dalo chodit!

NEVER TO BE BUFFED je koncept virtuálního graffiti magazínu, jehož obsah přímo vychází z nejnovějších volně dostupných texturovaných 3D modelů Prahy získaných z Google Earth.