Klauzura v Ateliéru animace a filmu v zimním semestru akademického roku 2024/25 vznikala na téma Dobrá zpráva. První ročník, který jako obvykle pronikal pod vedením Davida Štumpfa do tajů ergonomie pohybu prostřednictvím kreslené animace, dostal během tří klauzurních týdnů zcela otevřený prostor k formálním i technickým experimentům. V online premiéře přinášíme tři první minifilmy od těch nejmladších talentů v Ateliéru animace a filmu na UMPRUM. Představují se Alice, Amálie a Ismi a jejich dobré zprávy…

Alice Bisová: Kniha návštěv

Je horký letní podvečer a za plakátovací plochou, když ji roztrháš, najdeš sám sebe. Obdobně, jako jsi nacházel v dětství po ulicích skryté předměty a poklady. Odemkneš se a otevře se průhled do vířících myšlenek a nočních můr, co se ti zdávají každou noc. Jsi uvnitř, otočíš listem a objeví se zápisy všech, kteří hlavu již navštívili a nechali o tom zprávu v knize návštěv. Zanecháš tak také svůj podpis, protože ty bys tu měl přeci jen mít prostoru nejvíce.

Nenarativní film utvořený ode mě pro mne. Zachycení nálady a atmosféry, kterou se ráda obklopuji, a ukončení mého trápení, kdy se mi denně zdály noční můry a hlavu jsem měla plnou hloupých myšlenek. Takové meditování pomocí animování. O hledání sebe samé a o tom, že je někdy zbytečné mít v hlavě ty, kteří v hlavě nemají vás.

Amálie Roxana Němečková: Studie kurděje/naděje

Skupina námořníků ztracených na moři, sžíraných kurdějemi, hladem a halucinacemi pluje beze směru. Neví, v co vlastně doufají, ale přesto se křečovitě drží života, hudby, lidskosti. Jejich naděje přežívá na lodním sucharu, je posetá modřinami a sípe. Občas se může zdát, že je mrtvá, ale i v takových případech se může objevit maják. Naděje umírá poslední, a dokonce může i vstát z mrtvých.

Drobné poselství, ve svém jádru velmi jednoduché, má divákovi sloužit jako připomenutí, že naděje nejen umírá poslední, ale její volání může být dokonce vyslyšeno. Implikace Boží intervence zde není úplně náhodná a poukazuje k otázce, zda spása v bezvýchodné situaci přichází nahodile a odkudsi mimo naši kontrolu, nebo je přímo úměrná velikosti našich proseb a snah.

Ismini Vafiadu: Pád modré velryby

Největší tvor na Zemi se vydává na svou poslední cestu do hlubin oceánu, kde se smrt promění v nový život. Modrá velryba před svou smrtí, ale ne svým koncem, odplouvá na osamělou cestu, aby její skon naplnil nekonečný koloběh přírody. Jakmile klesne do hlubin oceánu, stane se hostinou pro nespočet tvorů – od velkých predátorů po neviditelné organismy. Její smrt přináší hojnost masa, tuků a živin, z nichž se zrodí tisíce nových životů.

Mým cílem bylo zpracovat příběh, který se nám může zdát smutný, ale v přírodě je pozitivní – smrt velryby přináší nový život. Film je krátkým, vizuálně stylizovaným dokumentem, který ukáže fascinující záměr přírody. Modrobílá estetika čerpá z různých výtvarných technik. Hlas vypravěče doprovází ambientní hudba, která nás spolu vtáhne do hlubin. Film je určen starším dětem a dospělým a nabízí tak nový pohled na smrt jako přirozenou součást života.