Důvodem vytvoření tohoto projektu bylo zaměření se na specifickou problematiku v designu písma a otevřít tak několik otázek, kterým se sama věnuji – přeložení živosti tištěných materiálů do digitálního světa a co znamená současnost v designu písem, téma, které chci určitě ještě dále prozkoumat.

Obálka pseudo-vědeckého deníku s diagramem všech vzniklých skic písem a jak se navzájem ovlivňovaly.

Podobnou problematikou, kterou řeší tento projekt, jsem se zabývala už dříve, konkrétně u písem Input 1.0 a Input 2.0. Ve své bakalářské práci jsem ale chtěla přístup k organickým písmům obrátit a rozšířit o další praktické otázky a kontexty.

Proces celé práce byl spíše nesouvislý a spontánní, šlo o snahu propojit několik různých myšlenkových proudů do jednoho celku, bez jasně daného cíle. Velkým pomocníkem mi byly moje nástěnky na Areně, která je mým hlavním nástrojem pro sběr inspirace.

Výchozím bodem a inspirací pro moji práci byla kniha Freda Smeijerse Protirazník: Tvorba písma v 16. století a dnes (Counterpunch: Making Type in the Sixteenth Century, Designing Typefaces Now).

Jedním z dalších témat mé práce je mimo jiné čitelnost. Inspirací mi bylo písmo z knihy Kompaktní typografie, které v roce 1879 navrhli Louis Émile Javal a Charles Dreyfuss. Bylo určeno pro velmi malé velikosti textu a zaujalo mě tím, že narušovalo rytmus čtení, ale přesto zůstávalo dobře čitelné. Na tuto myšlenku v roce 2002 navázal Thomas Huot-Marchand s písmem Minuscule.

Při zkoumání dalších písem, která zajímavě narušují rytmus, mě zaujala technika W. A. Dwigginse. V návrhu svého nikdy nedokončeného písma, pracovně nazývaného M-formula, využil zkušenosti z vyřezávání dřevěných marionet. Pomocí ostrých úhlů napodoboval křivky u malých velikostí písma, aby reagoval na vliv vzdálenosti na vnímání. Upřednostňoval při tom jednotný tvar písma, silné serifové zakončení a vyšší střední výšku písma.

Prolínající se otázka, co dnes znamená současnost v typografii a designu písma, vedla ke stanovení několika subjektivních východisek, která uvádějí publikaci a sloužila jako vodítko při navrhování. (Texty jsou psané v angličtině)

Ještě předtím, než jsem měla jasnější představu o finální podobě písem, jsem se chtěla věnovat zkoumání analogových cest. Cílem této cesty bylo vytipovat klíčové oblasti jednotlivých liter v jejich původních velikostech. Gelové pero na pauzáku.

Sekce analogových a digitalizovaných analogových experimentů v katalogu.

Fáze finalizace, výběr vhodného barevného schéma pro jednotlivé sekce:

žlutá – rozdělovač sekcí
růžová – digitalizované analogové skici
šedá – analogové skici
krémová – text + obraz
bílá – deníkové vstupy + skici písem

Soubor prezentovaných autorských písem v katalogu.

Vzorníkové stránky prezentující proces designu. Každé písmo doprovází moje textové vstupy, které běží podél hlavy publikace, buď ve formě analýz pracovních postupů, nebo osobních impulzů a úvah.

Cílem práce bylo zaznamenat proces experimentování, pozorování, učení, úspěchů i slepých uliček v oblasti tvorby písma. Vznikla tak kompilace aplikovaných nápadů a přístupů.

Důvodem vytvoření tohoto projektu bylo zaměření se na specifickou problematiku v designu písma a otevřít tak několik otázek, kterým se sama věnuji – přeložení živosti tištěných materiálů do digitálního světa a co znamená současnost v designu písem, téma, které chci určitě ještě dále prozkoumat.

Soubor prezentovaných autorských písem v katalogu.