rozhovor se
Sárou Kordovou a Adamem Železným

Prostor pro experimenty na pomezí umění, technologie a aplikovaného výzkumu se na UMPRUM od loňského podzimu rozšířil o program Proof of Concept (PoC), který pomáhá výzkumným projektům najít uplatnění v komerčním prostředí. PoC nabízí studentům, absolventům i zaměstnancům prostor rozvíjet své nápady, poskytuje významnou finanční podporu a zároveň možnost konzultovat celý proces se zkušenými odborníky a odbornicemi z nově vzniklé Rady pro komercializaci.

O tom, jak se do prvního ročníku PoC zapojili, jaké výzvy a příležitosti jim tato zkušenost přinesla a kam jejich projekty směřují, si povídala Zuzana Řičářová se Sárou Kordovou a Adamem Železným.

V rámci doktorátu a postdoktorátu na UMPRUM se oba věnujete umělecko-technologickému výzkumu a svou tvorbou posouváte hranice oboru. S jakou představou jste se do soutěže hlásili?

Sára

Musím říct, že jsem se do soutěže hlásila s velkou otevřeností vůči tomu, co všechno přinese. Jakožto pilotní ročník jsme věděli, že se spousta věcí bude teprve vyvíjet a formovat společně s námi, což jsem vnímala jako výzvu i příležitost zároveň. Velkým lákadlem pro mě byla možnost dále rozvíjet technologii 3D tisku keramiky, které se na UMPRUM věnujeme. Díky podpoře mého projektu v rámci PoC se nám daří tuto technologii nejen posunout vpřed, ale i přemýšlet o jejím širším uplatnění mimo akademickou půdu.

Adam

Můj projekt PoC přímo navazuje na disertační projekt, který jsem chtěl dále rozvíjet – což by bez finanční podpory nebylo možné. Nejprve jsem reagoval na několik grantových výzev TA ČR i dalších institucí, ale žádosti neuspěly. Zájem o výzvy byl enormní a přednost měly projekty zejména z oblasti zdravotnictví, ale i IT a zemědělství. Výzva PoC je šitá přímo na prostředí UMPRUMky a přišla v pravý čas – měl jsem již připravené podklady i promyšlený koncept.

Podpora PoC zároveň nabízí určitý dlouhodobý horizont – rok, dva, případně čtyři roky. Funguje jako takový inkubátor, kde se určitý čas v týdnu můžete soustavně věnovat nekonvenčnímu projektu. Institucionální podpora poskytuje stabilitu a jistotu, díky níž lze tvořit a zkoušet věci, o kterých bychom při práci v běžném pracovním režimu ve studiu vůbec nemohli uvažovat.

ADAM ŽELEZNÝ. FOTO: SÁRA KORDOVÁ

Sáro, vy jste společně s dalšími členy řešitelského týmu založila Pora Studio, v němž se setkávají různé profesní zkušenosti a zaměření. Kdo studio tvoří a jaké perspektivy se ve vašem kolektivu protínají?

Sára

Založení Pora Studio pro nás bylo přirozeným a důležitým krokem hned ze dvou důvodů. Během realizace projektu se nám postupně ustálily role v týmu a bylo jasné, že na výsledku pracujeme opravdu společně – dávalo proto smysl vytvořit pro naši spolupráci jasné jméno. Zároveň šlo i o podnět, který vzešel z Rady pro komercializaci, jež nás průběžně vede k tomu, abychom se dokázali dívat na projekt nejen z akademické, ale i z praktické a tržní perspektivy. Studio nám tak pomáhá lépe komunikovat naši práci směrem k potenciálním partnerům a klientům.

Tým tvoříme čtyři. Já (keramika) a Adam Varga (architektura) jsme hlavní řešitelé projektu a společně zajišťujeme většinu vývoje i každodenní agendy. Dále jsou součástí týmu Daniel Sviták (architektura) a Ema Harmanová (keramika), kteří se zapojují v menším rozsahu, ale přinášejí specifické know-how, které je pro projekt klíčové. Velmi důležitou roli má pro nás také vedoucí Ateliéru keramiky a porcelánu Milan Pekař, který vystupuje jako garant a mentor.

Adame, vy se optimalizací a udržitelnějšími postupy v průmyslové výrobě porcelánu zabýváte dlouhodobě, jaká byla geneze PoC?

Adam

Při dizertaci jsem spolupracoval s týmem Ústavu udržitelnosti a produktové ekologie (SUPRE) VŠCHT pod vedením profesora Vladimíra Kočího, který je odborníkem na Life Cycle Assessment. S kolegy Janem Peštou a Janem Kulhánkem jsme zkoumali environmentální a další dopady spojené s masovou výrobou stolního porcelánu, který je vnímán jako spotřební zboží. Ve spolupráci s českými výrobci porcelánu jsme tyto dopady kvantifikovali a identifikovali místa, která by se dala zlepšit, například vstupní suroviny, výrobní odpad, logistika,... Z toho pak vychází i současný projekt.

Pro svůj PoC jeste si také oba vybrali aplikační partnery – Sáro, vy spolupracujete s  Univerzitním centrem energeticky efektivních budov (UCEEB ČVUT) a Akademií věd. Adame, vy jste se spojil s českou porcelánkou Thun. Jak toto spojení vzniklo a jakou má podobu?

Sára

Spolupráce s UCEEB ČVUT a Akademií věd ČR vznikla poměrně organicky – oslovili jsme odborníky, se kterými jsme měli tematické přesahy, a ukázalo se, že si máme co nabídnout. Společně se teď věnujeme přípravě odborného článku, který se zaměřuje na technologické a materiálové aspekty našeho projektu. Tahle spolupráce nás hodně posunula, přinesla novou perspektivu a ukotvení v širším kontextu.

Neméně důležitá je spolupráce s aplikačními partnery. Od začátku nás podporuje architektonické studio Collarch, se kterým pravidelně konzultujeme vývoj projektu. Pomáhají nám nahlížet na naše nápady očima praxe, což je pro nás nesmírně cenné. Nedávno jsme navázali také spolupráci s ITB Development, se kterými připravujeme větší realizaci – a právě tahle zkušenost nám umožňuje ověřit si potenciál našeho řešení v reálném prostředí.

Adam

Bez průmyslového partnera by výzkum vůbec nemohl probíhat, odvíjí se od znalosti výrobního prostředí, kam se výsledky následně aplikují. Spolupráce s Thunem je výborná, výrobci dnes řeší desítky problémů denně a věnovat čas environmentálním otázkám je sice potřebné, ale ne vždy samozřejmé. Je proto velké štěstí, že do spolupráce šli. My s nimi musíme úzce spolupracovat, protože nejde jen psát doporučení na papír, ale vše je potřeba realizovat v praxi.

Jedním z cílů Proof of Concept je odhalit možné problémy a limity projektu ještě před vstupem na trh. V průběhu práce jste své projekty konzultovali s Radou pro komercializaci složenou z odborníků z praxe. Pomohli vám odhalit nějaké limity nebo slepé uličky? A jak jejich podněty ovlivnily další směřování projektu?

Sára

Ano, jejich pohled mi v mnoha ohledech velmi pomohl. Pro mě osobně je asi největší výzvou dokázat se na celý projekt podívat z jiného úhlu – z perspektivy, se kterou zatím nemám vlastní zkušenost. Učím se o tématech, která jsou mi nová, takže každá rada od někoho zkušenějšího je pro mě velmi cenná.

Zároveň ale právě tady narážíme i na to, co je na našem projektu silné, a zároveň náročné. Projekt má široký potenciál a není u něj daná jedna jediná cesta. O to víc je pro nás důležité naučit se soustředit, průběžně si nastavovat priority a rozhodovat se, kam má smysl investovat čas a energii. Čím víc možností se otevírá, tím víc je potřeba držet směr – a právě v tom nám Rada pro komercializaci pomáhá. Jejich externí vhled nás často vrací zpět na zem a pomáhá nám lépe formulovat cíle i další kroky.

Adam

Konzultace s Radou pro komercializaci jsem osobně příliš nevyužíval – spíše jsem si odpovědi hledal po vlastní ose a v zásadě mi pak na zasedáních, která probíhají jednou za kvartál, jen potvrdili správnost mého uvažování. Nicméně doporučení, která rada poskytuje, jsou vysoce cenná, protože vycházejí z prostředí transferu technologií a uvádění produktů na trh. Jsou to lidé s velkou zkušeností v oboru, dokáží upozornit na možná úskalí a nasměrovat správným směrem. V mém případě se ukázalo, že projekt směřuje správně, což bylo důležité ujištění.

Sáro, vy vytváříte zároveň předmět, architekturu, technologii i metodu. Adame, váš projekt sleduje spletitý výrobní cyklus. Je nějaký konkrétní směr, kude se váš PoC ubírá? Jaký výstup projektu jste zvolili a kde vidíte jeho budoucnost?

Sára

Naším hlavním tématem je pórovitá keramika, jejíž přirozené vlastnosti nám pomohly definovat směr. Díky své struktuře je keramika schopná nasáknout vodu a následně ji postupně uvolňovat do okolního prostředí. Vzniká tak pasivní způsob, jak zvyšovat vzdušnou vlhkost, což je v interiérech jako jsou kanceláře nebo třeba v Technologickém centru UMPRUM velmi aktuální.

Celý přístup je vlastně o tom tuto přirozenou vlastnost keramiky umocnit. Přidáváním organických příměsí dokážeme pórovitost ještě zvýšit, a technologie 3D tisku nám umožňuje navrhovat složité tvary s velkou povrchovou plochou – čím větší plocha, tím větší prostor pro odpařování vody. 3D tisk zároveň přináší i další výhody: možnost variability, parametrického navrhování a škálovatelnosti. Aktuálně pracujeme s návrhem větší realizace, například stěnového prvku do interiéru.

Do budoucna ale vidíme i další potenciál. Pórovitá keramika ve spojení s 3D tiskem může najít uplatnění v různých oblastech. Zajímá nás i návrat k tradičním principům, třeba ke starověkým technikám chlazení, které pracovaly právě s pórovitou keramikou jako s přirozeným regulátorem klimatu.

Adam

Výsledkem mého projektu bude užitný vzor a technologie, která před patentováním podléhá ochraně formou obchodního tajemství, proto nemůžu být konkrétní.

Do budoucna by mělo jít o to, aby výsledky projektu nezůstaly jen na úrovni výzkumu, ale aby se rozvinuly i do praxe. Ideální scénář je takový, že po skončení projektu si jeho jádro bude žít vlastním životem a nezanikne spolu s ukončením financování. Cílem je nastartovat proces, v jehož rámci se podaří vytvořit životaschopné know-how, které může fungovat samostatně a dlouhodobě přinášet konkrétní změny v oblasti průmyslové výroby stolního porcelánu. Proof of Concept je pro to ideálním odrazovým můstkem.

https://www.umprum.cz/cs/web/o-umprum/umlab/proof-of-concept

Tento projekt je spolufinancován se státní podporou Technologické agentury ČR v rámci Programu SIGMA.