Cesta rytmu: Textil v Japonsku

Cesta rytmu:
Textil v Japonsku

V Japonsku může mít vlak konečnou v regálu s botami, které vám pak paní odmítne prodat ve vaší velikosti, protože přečuhující pata je elegantní, při instalaci tapisérie bez problému zabouchají hřeb do dřevěného trámu ze 16. století, slavnostní vernisáž se koná v devět ráno a na nový rytmus vyzouvání bot dvacetkrát za den si zvyknete zhruba za tři dny.

Podzim na vás zapomněl

pampelišky

jiní na cestě

V polovině listopadu 2025 jsme se s Ateliérem textilu vydali na dobrodružnou cestu do říše znaků, abychom na úpatí hory Fuji vystavili naše vlněné projekty.

Ve městě Fujiyoshida, kde se textilní výroba rozvíjí už více než tisíc let, se od roku 2021 koná festival Fuji Textile Week. Ten propojuje domácí i mezinárodní tvůrce a upozorňuje na význam zachování tradičního textilního průmyslu a kulturního dědictví prefektury Yamanashi.

„Fuji Textile Week oslovil Ateliér textilu UMPRUM prostřednictvím Českého centra v Tokiu a otevřel tak možnost spolupráce mezi festivalem a vzdělávací institucí. Pilotní spolupráce zahrnovala účast studentů UMPRUM na FTW, kde jejich práce harmonicky vyzněla v prostoru Fukugenji Templu. Projekt dlouhodobě usiluje o vzájemnou výměnu vizí a inspirace, propojení evropských designérů s tradičními japonskými tkalci a dialog evropské estetiky s mistrovstvím japonského textilu.“

shrnuje česko-japonskou spolupráci vedoucí Ateliéru textilu Linda Kaplanová.

Bez konce šumí vlny

a rodná ves

je dál a dál

Do tématu letošního Fuji Textile Weeku „What Flows Beneath the Weave“ jsme vpluli hned ráno po příletu a začali se ladit na flow japonského venkova. Plakáty a upoutávky na festival byly po celém městě, ve výloze sekáče, trafiky, kaváren a čajoven i na podtácku v baru.

Náš instalační textilní tým: Šimon Leffler, Eliška Gogolová, Martin Pondělíček, Amélie Dolanská, Kateřina Kovaříčková, Takumi, Linda Kaplanová.

Všechno se zdá jako ve snu, ve kterém někteří z nás po osmihodinovém časovém posunu stále jsou. Auta jezdí vlevo, při nákupu ranní kávy se poučíte o slušnosti nedávat dýško a zanedlouho zjistíte, že najít kávu, která by za to dýško stála, bude těžký úkol. Čaj je ale hořká snová záležitost.

Slimák jde spát

a vstává

tak jak je

Mount Fuji je nejvyšší hora Japonska, majestátní sopka, která nám svou přítomností každý den připomínala vzácnost našeho výletu. Fuji má totiž vlastní počasí, které je často velmi oblačné, a tak je zpravidla vidět jen asi 80 dní v roce. My jsme za náš osmidenní pobyt ve Fujiyoshidě měli sedm dní společnost zasněženého vršku. Štěstí.

Dalším úžasem bylo místo přidělené naší školní instalaci. Fukugenji Temple je chrám z 16. století známý tím, že se v něm nachází šestiúhelníková síň prince Šótoku – významná kulturní památka města. Velkoformátová tapiserie „Je horko a v té zahradě je stín a chládek“, vytvořená v roce 2024 všemi studenty našeho ateliéru, prostorem rezonovala a současně ho svým vlněným barevným povrchem dotvářela.

Druhá část naší prezentace se odehrávala v „domě mnicha“ ze 17. století v těsné blízkosti chrámu. Zde jsme vystavovali vybrané vlněné projekty vytvořené během semestrální spolupráce Ateliéru textilu a K.O.V.. Každý z nich pokládal otázku směřující k budoucnosti české vlny jakožto odpadního materiálu.

How To Dress In Good Bacteria?

The Willowing Wool Technique as a Method for Cooperation?

Do We Remember How it Felt?

At What Point Does the Touching of Material Become Sexual?

Velké poděkování patří UMPRUM a současně Českému centru v Tokiu, díky kterým nám bylo umožněno zúčastnit se Fuji Textile Weeku. Eva Takamine, YokoKirikawa, KatsuraTakasuka, Reiko Sudo, YuteSugihare.

Česká vlna byla pro návštěvníky výstavy nevšedním materiálem a dle rozhovorů, které jsme vedli, je zaujalo nejen zpracování a koncepty, ale také samotný proces plstění. Během konání výstavy jsme připravili workshop suchého plstění vlněného svitku, a tak jsme Japonsku přiblížili netradiční rytmus jehelních vpichů.

Japonský textilní rytmus jsme potom měli možnost poznat při návštěvě tří tradičních tkalcoven ve Fujiyoshidě.

Tenjin Factory se zaměřuje na tkaní lnu, který barví přírodními pigmenty. Tkalcovnu Watanabe vede designér, architekt a fotograf Tatsuyasu Watanabe, který spolupracuje s výtvarníky a návrháři z celého světa.

Nejjemnější hedvábné vlákno strojově vyrábí v tkalcovně Muto, vedené dvěma bratry. Možnost dostat se ke všem strojům tak blízko, abychom mohli vlákno tenčí než lidský vlas vidět vlastním okem, byl silný zážitek, stejně jako symfonie snovacích a tkalcovských strojů hrající melodii, jejímž výsledkem jsou jemné šátky a šály.

Rytmus japonské tradice nás obklopil při svatebním obřadu v lesní svatyni. Stará dvorská hudba Gagaku znějící při šintoistických obřadech měla sílu a majestátnost symfonie, přestože byla rozehrána pouze ústními varhany, flétnou a bubny.

Vážka

v červených šatech

letí na slavnost

Skladbou vašich úchopů sami vytváříte to, co jíte. Každá večeře byla jako malba společně sestavená našimi pohyby podávání si talířků s chobotnicí a růžovou řasou nebo kladení poloprázdných misek se zbytky omáčky na okraj stolu.

V horách se dívám na hory

za deště poslouchám déštˇ

jaro léto podzim zima

včera mi bylo dobře

a zítra bude taky

Pár dnů před odletem jsme strávili v Tokiu a snažili se za krátký čas pojmout krásy tohoto monumentálního, ale přesto stále tichého a osobního města. Blešáky, jídlo, muzea, jídlo, galerie, jídlo, saké, divadlo Kabukiza – Říše znaků se nám otevřela natolik, abychom stihli přečíst alespoň základ jejího rytmu a přivezli si fragment Japonska zpátky domů.

Haiku použité v textu jsou z knihy Pár much, Výbor z japonských haiku 17.–19. stol. Autoři: Bašó, Issa, Buson a Santóka. Z japonštiny přeložil a úvod napsal Antonín Líman.

Ateliér textilu vedený od roku 2023 Lindou Kaplanovou a Martinem Pondělíčkem se v současnosti pohybuje na rozhraní tradičního a řemeslného prostředí společně s propojením souvislostí současného světa v oblasti globalizace, etiky, udržitelnosti nebo digitalizace. Textil je v našich očích všudypřítomný prvek spojující člověka s člověkem, společností nebo architekturou.
@textilestudio_umprum

Eliška Gogolová
Studentka 1. ročníku NM v Ateliéru textilu. Ve své práci zkoumá současný svět skrze textilní techniky a přístupy, tematicky zpracovává vrstvení volného umění a designu, otázku tradic nebo možnosti „přihnojení“ každodenního života.