Profesor Karel Císař, kurátor výstavy, působí na Katedře teorie a dějin umění UMPRUM, a tímto projektem chtěl oslavit nadčasovost oborů, kterým se studenti a studentky užitého umění na UMPRUM dlouhodobě věnují. Karel Císař je dlouhodobým sběratelem funkcionalistické a surrealistické typografie a zde vybraná selekce je pouze zlomkem jeho kompletní sbírky. Sběratelství pro něj znamená i sladkou „neužitečnost” a osvobozující rozkoš z kvalitního designu, který je zde představen.

Přestože výstava tentokrát neprezentuje díla současných studujících či čerstvých absolventů a absolventek, ale soustřeďuje se na kurátorský výběr z osobní sbírky Karla Císaře, většina z vystavených děl srozumitelně ilustruje tendence tzv. funkcionalistické typografie. Tento estetický směr, charakteristický pro avantgardní knižní produkci na území střední Evropy, vznikl na konci 20. let 20. století, a Karel Císař jej popisuje následovně:

„Většina funkcionalistických knižních obálek odpovídá charakteristice, jak ji publikoval Karel Teige v první stati o nové typografii „Moderní typo” z roku 1927: rozcházejí se s tradicí, volí jednoduché a čitelné typy písma, vystihují specifický účel tiskoviny, vyvažují plochu podle optických zákonů, využívají nové technické objevy a jsou výsledkem spolupráce „projektanta-grafika” s dalšími odborníky.”

Knihy jsou zde představeny jako interdisciplinární objekty s estetickou, haptickou i intelektuální hodnotou, jejichž obálka vykresluje tehdejší modernistická pnutí ve vizuální kultuře meziválečné avantgardy. Mnohé z těchto knih vznikly v dílnách dnes již kanonizovaných postav užitého umění a pedagogického prostředí té doby: na výstavě abcd je k vidění například několik knih od Ladislava Sutnara či Zdeňka Rossmanna. Před emigrací do Spojených států amerických Ladislav Sutnar sám vyučoval na UMPRUM a dnes je po něm pojmenována Fakulta designu a umění Ladislava Sutnara Západočeské univerzity v Plzni. Zdeněk Rossmann působil v brněnském avantgardním hnutí Devětsil či na Škole uměleckých řemesel v Bratislavě a Brně. Mezi díla, která můžeme vidět na výstavě, a jsou dosud považována za zlomová, můžeme zařadit například publikaci Civilisovaná žena, Písmo a fotografie v reklamě či Nejmenší dům. Tyto knihy představují důležité komentáře k širšímu společenskému dění té doby – ať již se jedná o emancipaci žen, rozvoj reklamy či otázky sociálního bydlení. Spíše než na tehdejší společenský či politický rozměr se výstava abcd vědomě obrací k estetickému a formalistickému potěšení z nadčasového modernistického designu vybraných artefaktů.

Grafický design slučuje různá řemeslná odvětví – práci s fotografií, typografií, montáží, knihvazbou a psaným slovem – a umožňuje rozšiřující interpretace skrze jiné umělecké formy, jak zde vidíme v práci Floriana Pumhösla. Umělec abstrahuje vizuální jazyk vystavených knih – hraje si s načrtlými formami a přenáší je do reliéfních objektů. Pumhöslova díla jsou charakteristická rýhami v sádrovém materiálu s barevným pigmentem, který volně stéká a vytváří minimalistickou barevnou stopu. Podobně jako avantgardní typografové pracuje i Pumhösl se systémy mřížek a dynamikou pohybu stékající barvy či oka při „čtení” objektu. Horizontálně vystavené knihy a vertikálně zavěšené reliéfy vytvářejí koláž různých typů umění a sdílejí důraz na elementární tvary, minimalistický monochrom, možnost vzájemné interpretace a uvědomělou práci s prázdnými prostory.

Ve výstavní síni UMPRUM vznikl jedinečný projekt, který široké veřejnosti přibližuje principy funkcionalistické typografie, jejíž pozůstalost je aktuální i o sto let později. Výstava poukazuje na možnosti propojení volného a užitého umění, představuje škálu zájmů komunity UMPRUM a sběratelství jako pilíř vzpomínek vizuální kultury. Kniha zde působí jako hmotný umělecký artefakt, který bychom si měli i v dnešní době digitálních tiskovin hýčkat, a nezapomínat ani na knižní svědectví o dobovém vkusu a společnosti.

Článek pro UMPRUM Online napsala Agáta Hošnová.
Fotografie z výstavy v Galerii UM poskytl Martin Polák.

Grafický design, typografie a tiskoviny nás obklopují neustále, navzdory jejich všudypřítomnosti jim ale málokdy věnujeme vědomou pozornost. Hlučný vizuální smog nám znesnadňuje ocenit krásu nadčasového modernistického designu. Minimalistická výstava abcd s podtitulem Česká funkcionalistická typografie ze sbírky Karla Císaře a studie k reliéfům 2016/2017 Floriana Pumhösla nahlíží na knihy jako na umělecké objekty a sběratelské kousky, které komunikují s díly současného umění na stěnách galerie. Výstava byla zahájena 26. října 2023 a v Galerii UM bude k vidění do 2. prosince 2023, od pondělí do soboty od 10 do 18 hodin. Vstup je zdarma.

Profesor Karel Císař, kurátor výstavy, působí na Katedře teorie a dějin umění UMPRUM, a tímto projektem chtěl oslavit nadčasovost oborů, kterým se studenti a studentky užitého umění na UMPRUM dlouhodobě věnují. Karel Císař je dlouhodobým sběratelem funkcionalistické a surrealistické typografie a zde vybraná selekce je pouze zlomkem jeho kompletní sbírky. Sběratelství pro něj znamená i sladkou „neužitečnost” a osvobozující rozkoš z kvalitního designu, který je zde představen.

Přestože výstava tentokrát neprezentuje díla současných studujících či čerstvých absolventů a absolventek, ale soustřeďuje se na kurátorský výběr z osobní sbírky Karla Císaře, většina z vystavených děl srozumitelně ilustruje tendence tzv. funkcionalistické typografie. Tento estetický směr, charakteristický pro avantgardní knižní produkci na území střední Evropy, vznikl na konci 20. let 20. století, a Karel Císař jej popisuje následovně:

„Většina funkcionalistických knižních obálek odpovídá charakteristice, jak ji publikoval Karel Teige v první stati o nové typografii „Moderní typo” z roku 1927: rozcházejí se s tradicí, volí jednoduché a čitelné typy písma, vystihují specifický účel tiskoviny, vyvažují plochu podle optických zákonů, využívají nové technické objevy a jsou výsledkem spolupráce „projektanta-grafika” s dalšími odborníky.”

Knihy jsou zde představeny jako interdisciplinární objekty s estetickou, haptickou i intelektuální hodnotou, jejichž obálka vykresluje tehdejší modernistická pnutí ve vizuální kultuře meziválečné avantgardy. Mnohé z těchto knih vznikly v dílnách dnes již kanonizovaných postav užitého umění a pedagogického prostředí té doby: na výstavě abcd je k vidění například několik knih od Ladislava Sutnara či Zdeňka Rossmanna. Před emigrací do Spojených států amerických Ladislav Sutnar sám vyučoval na UMPRUM a dnes je po něm pojmenována Fakulta designu a umění Ladislava Sutnara Západočeské univerzity v Plzni. Zdeněk Rossmann působil v brněnském avantgardním hnutí Devětsil či na Škole uměleckých řemesel v Bratislavě a Brně. Mezi díla, která můžeme vidět na výstavě, a jsou dosud považována za zlomová, můžeme zařadit například publikaci Civilisovaná žena, Písmo a fotografie v reklamě či Nejmenší dům. Tyto knihy představují důležité komentáře k širšímu společenskému dění té doby – ať již se jedná o emancipaci žen, rozvoj reklamy či otázky sociálního bydlení. Spíše než na tehdejší společenský či politický rozměr se výstava abcd vědomě obrací k estetickému a formalistickému potěšení z nadčasového modernistického designu vybraných artefaktů.

Grafický design slučuje různá řemeslná odvětví – práci s fotografií, typografií, montáží, knihvazbou a psaným slovem – a umožňuje rozšiřující interpretace skrze jiné umělecké formy, jak zde vidíme v práci Floriana Pumhösla. Umělec abstrahuje vizuální jazyk vystavených knih – hraje si s načrtlými formami a přenáší je do reliéfních objektů. Pumhöslova díla jsou charakteristická rýhami v sádrovém materiálu s barevným pigmentem, který volně stéká a vytváří minimalistickou barevnou stopu. Podobně jako avantgardní typografové pracuje i Pumhösl se systémy mřížek a dynamikou pohybu stékající barvy či oka při „čtení” objektu. Horizontálně vystavené knihy a vertikálně zavěšené reliéfy vytvářejí koláž různých typů umění a sdílejí důraz na elementární tvary, minimalistický monochrom, možnost vzájemné interpretace a uvědomělou práci s prázdnými prostory.

Ve výstavní síni UMPRUM vznikl jedinečný projekt, který široké veřejnosti přibližuje principy funkcionalistické typografie, jejíž pozůstalost je aktuální i o sto let později. Výstava poukazuje na možnosti propojení volného a užitého umění, představuje škálu zájmů komunity UMPRUM a sběratelství jako pilíř vzpomínek vizuální kultury. Kniha zde působí jako hmotný umělecký artefakt, který bychom si měli i v dnešní době digitálních tiskovin hýčkat, a nezapomínat ani na knižní svědectví o dobovém vkusu a společnosti.

Článek pro UMPRUM Online napsala Agáta Hošnová.
Fotografie z výstavy v Galerii UM poskytl Martin Polák.