Představte nám prosím základní pilíře a cíle nového oboru Management umění a designu, který se na UMPRUM otevře v zimním semestru 2025/2026.

෴ Chceme absolventy a absolventky připravit na práci ve veřejných, privátních i neziskových institucích a společnostech, ale také na možnost budovat vlastní projekty a značky. Myšlenka na vznik oboru, který by studentky a studenty připravil na kariéru v kultuře, existovala ve škole už delší dobu. Zájem o něj byl jednak ze strany samotných ateliérů, které stály o prakticky orientované odborníky, jednak reagujeme na nárůst významu managementu, marketingu a komunikace v kultuře a umění obecně zhruba v poslední dekádě. Ať už je to neustálý vývoj komunikačních kanálů, a tedy i potřeba se kontinuálně vzdělávat a adaptovat, nebo růst konkurence – v tom nejširším slova smyslu. Věřím, že naši studující získají kvalitní teoretický a praktický základ pro to, aby našli uplatnění podle svých představ a přispívali k rozvoji a kultivaci tuzemského kulturního prostředí.

Pro koho je obor určený?

𖨂 Ve zkratce pro každého, kdo má vážný zájem o práci v kultuře a umění. Podmínkou pro uchazeče a uchazečky je dokončené bakalářské nebo magisterské studium. Na oboru nám v podstatě nezáleží. Chceme otevřít další vzdělávací cestu pro bakaláře z UMPRUM, ale zároveň se těšíme na absolventy a absolventky z humanitních, společenskovědních i ekonomických oborů. Právě propojení studujících z praktických a teoretických oborů a jejich vzájemná interakce, diskuse a předávání zkušeností je pro mě podstatou MUDu. Během přijímacího řízení se budeme soustředit na zájem o obor a přehled o aktuálním dění v oblasti kultury, umění a designu.

Kdo bude na kurzu vyučovat?

𖡬 Na MUDu se studující setkají se známými tvářemi z UMPRUM – garanty předmětů budou Jindřich Vybíral, Hana Horáková nebo Michal Froněk. S novým oborem ale samozřejmě přicházejí i nová jména – kromě mě se budou studující setkávat s Evou Žákovou z IDU, o projektovém managementu bude přednášet Hana Průchová, o právu v kreativním sektoru Tomáš Hodys, v oblasti marketingové komunikace bude studující rozvíjet zkušená píáristka a přednášející Pavla Umlaufová... Věřím, že se podařilo dát dohromady optimální mix lidí z akademické sféry i praxe.

Bude součástí studia i možnost praktických, ideálně placených, stáží v relevantních kulturních institucích? Jak se budou tyto instituce vybírat?

𖥾 MUD stojí na dvou pilířích – na znalostech z oblasti managementu, marketingu a umění, a na zkušenostech získaných během praktických kurzů a stáže. Praktická stáž je povinnou a podstatnou součástí studia, čemuž bude odpovídat i počet získaných kreditů. Stáž bude možné absolvovat na UMPRUM nebo u externích partnerů – některé už jsme oslovili, ale zároveň necháváme studujícím otevřenou možnost najít si místo pro stáž dle vlastního zájmu a potřeb.

V anotaci oboru se píše, že nejlepší networking se děje ve škole. Plánujete nějak propojovat jednotlivé ateliéry s tímto novým oborem? Jak konkrétně?

𖦹 Napojení studujících na zbytek školy je zásadní a je ostatně jednou z motivací ke vzniku oboru jako takového. Chceme na MUD přivést lidi, kteří budou spolupracovat se studujícími z ateliérů, budou pro ně partnery a konzultanty. A umělci a designéři jim naopak přiblíží realitu světa umění a designu. Jak to bude fungovat v praxi uvidíme příští rok, udělám pro to ale maximum.

V čem se liší studia Managementu umění a designu na UMPRUM oproti oboru Arts Managementu na Vysoké škole ekonomické?

☡ Specifikem a z mého pohledu obrovskou předností MUDu je možnost nabyté znalosti a zkušenosti takřka obratem využít přímo ve škole, v prostředí, které se v mnohém podobá realitě “venku”. Studující se u nás dostanou ke konkrétním realizacím – ať už se jedná o výstavy, prezentaci UMPRUM na zahraničních veletrzích nebo spolupráci se studujícími z ateliérů. Bezprostřední kontakt s umělci a designéry jak z řad studujících, tak pedagogů, a komornější prostředí vnímám jako další podstatné devízy oboru.

Jak může tento obor pomáhat prezentaci a promu jak užitého, tak volného umění?

𖣸 Absolventi a absolventky MUDu budou rozumět nejen managementu, ale díky studiu po boku umělců a designérů budou chápat specifika kulturního a uměleckého prostředí. Budou tak vybaveni schopností prezentovat užité i volné umění citlivě, v relevantních kontextech a odpovídajícím cílovým skupinám.

Jaký okruh práce v kultuře máte pocit, že ve studijních plánech uměleckých škol nejvíce chybí? Narážím například na komplikované procesy žádostí o granty, které se v dnešní době zdají pro fungování nezávislých kulturních institucí a podporu malých projektů stěžejní, zároveň je doprovází specifický žargon a dezorientující byrokratické systémy.

𖣢 Přednášky o praktických aspektech uměleckého managementu, včetně fundraisingu, jsou důležitou součástí studijního plánu MUDu. Zároveň věřím, že nový obor přinese na UMPRUM další praktickou podporu i studujícím z ateliérů – jednak díky spolupráci se studujícímu MUDu, jednak ze strany pedagogů.

Nakolik si myslíte, že by mělo marketingové a PR uvažování zasahovat do prvních fází tvorby uměleckého díla? Jsou aspekt jako fotogenie, prodejnost a možnost galerijního vystavení něco, co by měli umělci a umělkyně brát vždy v potaz?

𖣿 To je složitá otázka, nad kterou jsem několikrát uvažovala, ale vždy dojdu k trochu nudné a diplomatické odpovědi. V práci se snažím dělat věci tak, aby mi „seděly“ a nebyly v rozporu s mými postoji. Myslím, že odpověď tak musí hledat každý autor či autorka sám či sama. Pokud o to stojí, ať svoji tvorbu konzultuje se svým galeristou nebo píáristou. Pokud ne, ať tvoří podle sebe, a komunikaci svého díla řeší až posléze.

Čerpala jste při sestavování studijního plánu inspiraci v zahraničí? Pokud ano, odkud a jak?

⦚ Kolegové, kteří připravovali koncept MUDu pro akreditační řízení, dělali řešerše zahraničních studijních programů s cílem objevit příklady té nejlepší praxe. Výslednou inspirací je ale především UMPRUM jako akademické pracoviště, které dokáže v tuzemském kontextu nabídnout kulturním manažerům opravdu jedinečný mix – od hluboké znalosti tuzemského kulturního prostředí, přes již zmíněné propojení studujících různých oborů a zkušeností, po mezinárodní úspěch pedagogů, kteří jsou špičky svých oborů.

ⒶⒽ𖣸

Agáta Hošnová je absolventkou bakalářského programu kurátorství na Goldsmiths College a magisterského programu arts management na King's College v Londýně. Momentálně pokračuje ve studiích na katedře Teorie a dějin umění na UMPRUM. Pracuje v Galerii hlavního města Prahy a působí jako nezávislá kurátorka. Zajímá se o možnosti kurátorské teorie a praxe, intermediální přesahy pohyblivého obrazu a umění od druhé poloviny 20. století do současnosti.

Představte nám prosím základní pilíře a cíle nového oboru Management umění a designu, který se na UMPRUM otevře v zimním semestru 2025/2026.

෴ Chceme absolventy a absolventky připravit na práci ve veřejných, privátních i neziskových institucích a společnostech, ale také na možnost budovat vlastní projekty a značky. Myšlenka na vznik oboru, který by studentky a studenty připravil na kariéru v kultuře, existovala ve škole už delší dobu. Zájem o něj byl jednak ze strany samotných ateliérů, které stály o prakticky orientované odborníky, jednak reagujeme na nárůst významu managementu, marketingu a komunikace v kultuře a umění obecně zhruba v poslední dekádě. Ať už je to neustálý vývoj komunikačních kanálů, a tedy i potřeba se kontinuálně vzdělávat a adaptovat, nebo růst konkurence – v tom nejširším slova smyslu. Věřím, že naši studující získají kvalitní teoretický a praktický základ pro to, aby našli uplatnění podle svých představ a přispívali k rozvoji a kultivaci tuzemského kulturního prostředí.

Pro koho je obor určený?

𖨂 Ve zkratce pro každého, kdo má vážný zájem o práci v kultuře a umění. Podmínkou pro uchazeče a uchazečky je dokončené bakalářské nebo magisterské studium. Na oboru nám v podstatě nezáleží. Chceme otevřít další vzdělávací cestu pro bakaláře z UMPRUM, ale zároveň se těšíme na absolventy a absolventky z humanitních, společenskovědních i ekonomických oborů. Právě propojení studujících z praktických a teoretických oborů a jejich vzájemná interakce, diskuse a předávání zkušeností je pro mě podstatou MUDu. Během přijímacího řízení se budeme soustředit na zájem o obor a přehled o aktuálním dění v oblasti kultury, umění a designu.

Kdo bude na kurzu vyučovat?

𖡬 Na MUDu se studující setkají se známými tvářemi z UMPRUM – garanty předmětů budou Jindřich Vybíral, Hana Horáková nebo Michal Froněk. S novým oborem ale samozřejmě přicházejí i nová jména – kromě mě se budou studující setkávat s Evou Žákovou z IDU, o projektovém managementu bude přednášet Hana Průchová, o právu v kreativním sektoru Tomáš Hodys, v oblasti marketingové komunikace bude studující rozvíjet zkušená píáristka a přednášející Pavla Umlaufová... Věřím, že se podařilo dát dohromady optimální mix lidí z akademické sféry i praxe.

Bude součástí studia i možnost praktických, ideálně placených, stáží v relevantních kulturních institucích? Jak se budou tyto instituce vybírat?

𖥾 MUD stojí na dvou pilířích – na znalostech z oblasti managementu, marketingu a umění, a na zkušenostech získaných během praktických kurzů a stáže. Praktická stáž je povinnou a podstatnou součástí studia, čemuž bude odpovídat i počet získaných kreditů. Stáž bude možné absolvovat na UMPRUM nebo u externích partnerů – některé už jsme oslovili, ale zároveň necháváme studujícím otevřenou možnost najít si místo pro stáž dle vlastního zájmu a potřeb.

V anotaci oboru se píše, že nejlepší networking se děje ve škole. Plánujete nějak propojovat jednotlivé ateliéry s tímto novým oborem? Jak konkrétně?

𖦹 Napojení studujících na zbytek školy je zásadní a je ostatně jednou z motivací ke vzniku oboru jako takového. Chceme na MUD přivést lidi, kteří budou spolupracovat se studujícími z ateliérů, budou pro ně partnery a konzultanty. A umělci a designéři jim naopak přiblíží realitu světa umění a designu. Jak to bude fungovat v praxi uvidíme příští rok, udělám pro to ale maximum.

V čem se liší studia Managementu umění a designu na UMPRUM oproti oboru Arts Managementu na Vysoké škole ekonomické?

☡ Specifikem a z mého pohledu obrovskou předností MUDu je možnost nabyté znalosti a zkušenosti takřka obratem využít přímo ve škole, v prostředí, které se v mnohém podobá realitě “venku”. Studující se u nás dostanou ke konkrétním realizacím – ať už se jedná o výstavy, prezentaci UMPRUM na zahraničních veletrzích nebo spolupráci se studujícími z ateliérů. Bezprostřední kontakt s umělci a designéry jak z řad studujících, tak pedagogů, a komornější prostředí vnímám jako další podstatné devízy oboru.

Jak může tento obor pomáhat prezentaci a promu jak užitého, tak volného umění?

𖣸 Absolventi a absolventky MUDu budou rozumět nejen managementu, ale díky studiu po boku umělců a designérů budou chápat specifika kulturního a uměleckého prostředí. Budou tak vybaveni schopností prezentovat užité i volné umění citlivě, v relevantních kontextech a odpovídajícím cílovým skupinám.

𖣢 Přednášky o praktických aspektech uměleckého managementu, včetně fundraisingu, jsou důležitou součástí studijního plánu MUDu. Zároveň věřím, že nový obor přinese na UMPRUM další praktickou podporu i studujícím z ateliérů – jednak díky spolupráci se studujícímu MUDu, jednak ze strany pedagogů.

𖣿 To je složitá otázka, nad kterou jsem několikrát uvažovala, ale vždy dojdu k trochu nudné a diplomatické odpovědi. V práci se snažím dělat věci tak, aby mi „seděly“ a nebyly v rozporu s mými postoji. Myslím, že odpověď tak musí hledat každý autor či autorka sám či sama. Pokud o to stojí, ať svoji tvorbu konzultuje se svým galeristou nebo píáristou. Pokud ne, ať tvoří podle sebe, a komunikaci svého díla řeší až posléze.

Čerpala jste při sestavování studijního plánu inspiraci v zahraničí? Pokud ano, odkud a jak?

⦚ Kolegové, kteří připravovali koncept MUDu pro akreditační řízení, dělali řešerše zahraničních studijních programů s cílem objevit příklady té nejlepší praxe. Výslednou inspirací je ale především UMPRUM jako akademické pracoviště, které dokáže v tuzemském kontextu nabídnout kulturním manažerům opravdu jedinečný mix – od hluboké znalosti tuzemského kulturního prostředí, přes již zmíněné propojení studujících různých oborů a zkušeností, po mezinárodní úspěch pedagogů, kteří jsou špičky svých oborů.