K tématu své bakalářské práce v Ateliéru písma a typografie na UMPRUM jsem se dostal skrze semestrální zadání s názvem “čtení”. Tento úkol nebyl blíže specifikován a každý si v něm tak mohl najít cokoliv ho zajímalo.

Čím více se mé bakalářské studium chýlilo ke konci, tím více jsem věděl, že se chci věnovat zejména navrhování písma, a proto jsem v rámci zmíněného zadání hledal případy, kde by vytvoření nového písma mohlo čtení, resp. čitelnost, zásadně zlepšit. Ze všech nápadů jsem se nakonec rozhodl pracovat na novém písmu pro státní poznávací značky.

Ruku v ruce se samotným navrhováním šla také analýza toho, jaká kritéria by takové písmo mělo splňovat. Cílem mé práce tedy bylo celou problematiku podrobit co nejdůkladnějšímu rozboru, srozumitelně jej popsat a na základě všech poznatků představit nové, vhodnější řešení.

Zmíněná čitelnost (v reálných podmínkách) není však jediným kritériem, které by písmo pro registrační značky mělo splňovat. Dalšími kritérii jsou například nezaměnitelnost jednotlivých znaků, zamezení falšování a technologie výroby.

Celá má práce vyšla na přibližně 130 stran textů a ukázek, proto je tento článek třeba brát jako jakýsi stručný vhled do celé komplexní problematiky.

01.   Ve své analýze jsem se zaměřil na aktuálně používané písmo České republiky (ukázka vlevo), které je modifikací německého písma DIN 1451. Písmena „G, O, Q, W“ jsou vynechána záměrně, jelikož jsou zakázaná a tudíž se nepoužívají. K jejich zakázání vedla možnost snadné zaměnitelnost se znaky „C, V a číslicí 0“. Mým novým písmem (ukázka vpravo) pak ukazuji, jak by jednotlivé problémy šlo vyřešit.

02.   U písma používaného na registračních značkách je zásadní si uvědomit, v jakých situacích je jeho čitelnost důležitá. Je podstatným rozdílem, když jednotlivé znaky čteneme nyní, v bezproblémové situaci, nic nás neruší a na přečtení máme dostatek času. Avšak musíme brát v potaz to, že písmo pro registrační značky by mělo být čitelné i ve výrazně náročnějších podmínkách. Příkladem může být situace, kdy za špatného počasí policisté svádějí automobilovou honičku s pachatelem, který ve vysoké rychlosti ujíždí a je vzdálen například deset metrů. Nyní se už nejedná o ničím nerušenou možnost jednotlivé znaky přečíst, ale o reálnou situaci, v které je čitelnost písma zásadní.

03.   Čtení ovlivňuje nejen vzdálenost, ale také okolní vlivy, jako je počasí. I přesto, že bílá reflexní barva na registračních značkách skvěle odráží světlo, za špatných viditelnostních podmínek se čtení znaků stává obtížným. A aby toho nebylo málo, čtení ovlivňují samozřejmě také vady zraku. Jak vyplývá z nejrůznějších studií, procentuální podíl osob s vadou zraku rok od roku přibývá a například šeroslepost není dnes ničím neobvyklým. Já osobně tuto vadu mám a v aktuálně používaném písmu z určité vzdálenosti – v řádu metrů – nerozeznám například číslici devět od nuly nebo šestky.

04.   Díky konstrukci aktuálně používaného písma lze určité znaky velmi snadno upravit tak, aby z nich vznikl znak jiný. Řada z těchto změn není nijak složitá a za pomoci černé lepící pásky nebo barvy a štětce ji zvládne udělat takřka každý. Úpravami lze snadno zmást kamery s funkcí rozpoznávání registračních značek a troufnu si tvrdit, že pokud bude úprava provedena pečlivě, tak ji v reálné situaci neodhalí ani zkušený policista. V případě, že by písmo pro registrační značky bylo vhodně navrženo, mohlo by částečně sloužit jako nový ochranný prvek. Snížila by se tak možnost podomácku vytvářeného falšování a výroba kopií.

05.   Zmíněnou nevyhovující čitelnost a snadnou falšovatelnost předurčují aktuálně používanému písmu DIN dva základní faktory, resp. jejich spojení. Jedním z nich je striktně dodržovaná geometrická konstrukce, ke které je třeba přičíst fakt, že DIN je písmo, jež respektuje standardní písmová pravidla. Z hlediska těchto pravidel je pochopitelné, že jsou si určité znaky podobné – „C“ je v zásadě jen nedokončená nula, „Z“ je číslovka sedm s přidanou spodní horizontálou a tak dále. Cílem standardního písma – pokud se nejedná o experiment či autorův záměr – je dosažení co největší harmonie celé znakové sady a fungování v textu. U písma pro registrační značky by tomu ovšem tak být nemělo, alespoň ne zcela. Nároky, které by na něj měly být kladeny, musí být odlišné od všech ostatních písem. Proto by dle mého názoru nemělo respektovat všechna, jinak běžná, pravidla. Ustoupení od zmíněných pravidel sice vede k na první pohled zvláštním konstrukčním řešením, avšak písmo se tak stává funkčnějším, a to považuji za prvořadé.

06.   Aktuální registrační značky, vyráběné ve firmě Security Paper Mill, se jednotlivými raznicemi razí do hliníkových tabulek. Následně se pomocí technologie zvané hot stamping za tepla nanese na vystouplá místa barva z fólie, čímž vzniknou čitelné znaky. Ražba nedovoluje, aby písmo obsahovalo příliš ostré hrany, jelikož by mohlo dojít k proražení tabulky. Písmo pro registrační značky tedy musí mít všechny ostré hrany zakulacen.

07.   Raznice, ze kterých se do plechu razí znakové kombinace, jsou dalším aspektem, jenž výrazně ovlivňuje výslednou podobu písma pro registrační značky. Z výrobních důvodů mají raznice vždy stejnou šířku, bez ohledu na šířku znaku. Důsledkem toho má písmo takzvaný monospace charakter. Všechny znaky jsou tedy takřka stejně široké a umístěné na střed raznice.

08.   V aktuálním řešení registračních značek často dochází k velice nevyváženým mezerám mezi jednotlivými znaky. Tato nerovnováha je zapříčeněna zejména kvůli nevhodnému vyplnění prostoru, v kterém se znak nachází, neboli v raznici. Výrazné mezery vznikají nejčastěji při použití písmena  „I“ a číslic „1, 7“ v kombinaci se všemi ostatními znaky.

09.   Každý znak abecedy je jinak komplikovaný a disponuje odlišným počtem tahů. Například písmeno „W“ je podstatně komplikovanější než písmeno „I“. Pokud bychom je udělali matematicky stejně široké, pak by „W“ působilo až příliš tmavě a nebylo dobře čitelné. Z toho důvodu mají znaky odlišné šířky. Základní hodnotu reprezentuje písmeno „H“, proto jej používám jako podklad sloužící vizuálnímu srovnání.

10.   Písmo pro registrační značky je ojedinělým typem písma, které – pokud je podřízeno své funkci – nikdy nebude tak harmonickým, jak jsme zvyklí u písem určených pro běžné použití. Na první pohled konstrukční různorodost celé abecedy proto uklidňuji skrze vertikální linii, která vede středem množství znaků. Tím se písmo stává nejen o něco klidnějším, ale také lépe, resp. rychleji, čitelným.

11.   Celé nové písmo je rozkresleno na milimetry s možnou odchylkou ± 0,5 mm. Písmo jsem vytvořil pro registrační značky rozměrů: 520 × 110 mm; 340 × 200 mm; 280 × 200 mm.

12.   Při navrhování standardního typografického písma je finální velikost použití vždy na uživateli, který jej používá. U písma pro registrační značky tomu tak ovšem není. Velikost jednotlivých znaků je limitována rozměrem registrační značky a také technologií výroby. Z toho důvodu se písmo lépe testuje a vykresluje tak, aby bylo v konkrétní velikosti dosaženo co nejlepšího výsledku. V průběhu práce na mé verzi písma jsem jej tak mohl testovat ve velikosti 1 : 1.

13.   Ukázky existujících značek na přání.

Marek Čuban V roce 2022 jsem dokončil bakalářské studium v Ateliéru tvorby písma a typografie na UMPRUM. V posledních letech se zaměřuji především na tvorbu autorských a custom abeced. Mým posledním vydaným písmem je BC Ludva, které vyšlo pod Briefcase Type Foundry. Záleží mi především na tom, aby moje písma byla nejen řemeslně a technologicky kvalitně provedena, ale také aby měla charakter a nejednalo se tak jen o další Helveticu.