Deníkové kresby a záznamy dělám nesoustavně-soustavně už několik let. Hlavní je kreslení a psaní je jen doplněk. Datace, místo, čas. Případně stručný popis co, kde, kdo. Snažím se kreslit kdekoliv a kdykoliv to jde, aby ruka nezatuhla. Deníky jsou pro mě užitečné a nezbytné zásuvky, kam se vracím pro nápady a inspiraci.

Kreslím do starých památníků, které mi vyhovují designem, velikostí, druhem papíru se stopami času v podobě zažloutlých okrajů, ohnutých rohů a inkoustových kaněk. Původní krasopisné věnování, akvarelové srdce, vylisované květy a svaté obrázky z poutí doplňuji kreslením. Pro mě tato kombinace funguje a dávno zapomenuté vzpomínky znovu ožívají. A další důvod. Nekupuju nové skicáky, ale recykluju staré.

Představené kresby jsou malým výběrem z roku 2020 a 2021. Kresby pedagogů a zaměstnanců UMPRUM vznikly většinou během online rozšířených KR, PP, Rozpr. BC/DP, KK, K, GK, SKG.

Výhoda je v tom, že mi nikdo nekouká přes rameno a nevidí, že on je zrovna ten portrétovaný. Sedím v teple a komfortu u svého pracovního stolu. Po ruce oblíbené tužky a pera a mohu u toho pít kávu. Tyto rychlokresby mám ráda kvůli vymezenému času, ve kterém musím stihnout nakreslit „mluvící hlavu“ než zmizí a začne mluvit jiná hlava. Na začátku „onlinu“ jsem zvědavá. Poodhalí svoje soukromí nebo vybere počítačové pozadí?
Sedne si záměrně proti světlu, aby jí nebylo vidět do obličeje? Pochopitelně je to po čase trochu monotónní a jsem ráda, že se život zase vrací do starých offlinových kolejí a setkání probíhají naživo.