a…
NOVÉ BŘEHY

V rámci našeho semestrálního zadání River ecologies v Ateliéru architektury III jsme se věnovali Vltavě v úseku Prahy. Při procházení se v jejím okolí nás zaujalo, jakou rozlehlost řeka v poměrech města má, ale zároveň, jak homogenní a strohé prostředí poskytuje. Břehy jsou v centru Prahy zpevněné a dno v podstatě rovné. V poměru ke své velikosti je koryto vlastně velmi pusté prostředí, kde příroda nemá moc šancí prosperovat. Stěny však mají svůj význam a navracet přírodní břehy destrukcí těch zpevněných by bylo nesmyslné. To nás nasměrovalo uvažovat nad takovým zásahem, který by různorodost ve Vltavě pomáhal tvořit, a to jako další vrstva přidaná do stávajícího prostředí.

Abychom se dokázali přiblížit hodnotám, jaké poskytují přírodní břehy, pustili jsme se do jejich analýzy. Zkoumali jsme různé prostorové morfologie, textury, střídání světla a stínů, či proudové stíny a rychlejší vody, které se v diverzním prostředí tak často mění, a snažili si vybudovat intuici pro další tvorbu.

Pro snazší orientaci a vytvoření si mantinelů procesu jsme syntetizovali čtyři druhy diverzity: morfologie, vodní proudy, světlo a features (tak jsme si nazvali drobné textury a geometrie se specifickými hodnotami).

Proces tvorby struktury začíná u morfologie, kdy parametricky generujeme základní hmoty s různorodými profily tvořící různé světelné a proudové podmínky. Na ty nanášíme "features" z naší 3D databáze, kterými lokálně zpestřujeme geometrii struktury.

Vzniklé kusy, digitálně rozsekané na segmenty, by se vyráběly robotickou fabrikací tiskem do písku, kterou jsme se snažili v našich možnostech semestru demonstrovat několika pokusy.

Tisk v naší demonstraci probíhá řízeným vpouštěním pojidla do nádoby s pískem skrze jehlu osazenou na robotickém rameni. Dochází k lokálnímu pojení písku a po "uzrání" se nádoba vysype, přičemž zůstane samotná struktura pohromadě. Tím nám vzniká jakýsi pískovec, který je neutrální ke svému prostředí a navíc sám o sobě má potřebnou texturu povrchu.

Přestože základní koncept je montovat tyto struktury na stávající břehy nebo jen pokládat na dno, rozhodli jsme se rozšířit koncept o rybí přechod, což by byla speciální soustava těchto struktur k vytvoření spojení mezi kaskádami vltavských hrází. Úseky totiž fungují spíše jako samostatné rybníky a vodní živočichové mají nesnadnou, či žádnou možnost cestovat mezi úseky. Praha tak efektivně dělí horní a dolní část řeky do několika segmentů.

Přechodová část by byla instalována na hráze. Z obou konců by dále pokračovaly břehové struktury propojené mezi sebou ocelovým lanem jako korále, pomalu mizející pod hladinou řeky směrem od hráze. Ovšem instalace takových struktur by měla vliv na situaci v povodňových stavech a musela by být velmi důkladně konzultovaná s odborníky, což nebylo ambicí projektu, jako spíš možnost k pokračování.