(NE)EXISTENCE
UDRŽITELNÉHO BYDLENÍ
Představení projektu Architektura sdílení:
Od krize k odolnosti
V době, kdy se dostupné a důstojné bydlení stává utopií pro čím dál tím víc lidí, je o to více potřeba hledat funkční a dlouhodobé alternativy. Zmírnit závažnost této situace je možné například skrze družstevní organizace, které podporují kolektivní a finančně udržitelný způsob správy nemovitostí. Jednou z těchto iniciativ je síť družstevního bydlení a společného vlastnictví Sdílené domy, jejíž dva projekty – děčínský Vzletný Racek a pražská První Vlaštovka – stojí v centru interdisciplinárního projektu Architektura sdílení: Od krize k odolnosti, který iniciovaly Klára Peloušková, Veronika Miškovičová a Kateřina Krebsová z pracoviště SHIFT UMPRUM, a který budou letos prezentovat na Dutch Design Week v Eindhovenu (18. – 26. 10. 2025). Ústředním prvkem výstavy bude animovaný dokumentární film, který vznikl v režii Michaely Režové, a webová stránka mapující širší systémové souvislosti problematiky mainstreamového a nedostupného vlastnického a nájemního bydlení.
Existuje nespočet bytů, které zůstávají prázdné.
Projekt Sdílených domů vznikl jako odpověď na krizi bydlení a profiluje se jako praktická snaha o vykupování tržních nemovitostí, jejich případná renovace a udržitelná správa. Z těchto nemovitostí se tak stává finančně dostupné bydlení, které je právně ošetřeno tak, aby se s domem v budoucnu nemohlo spekulovat a vždy sloužil pouze bydlení. Právě koncept sdílení stojí v srdci jak samotného družstevního uskupení, tak výzkumného a uměleckého projektu Architektura sdílení: Od krize k odolnosti. Sdílení a spolupráce se zde prolínají na několika rovinách – v rámci obytné jednotky se jedná o sdílení prostoru, zdrojů, času, distribuci rolí a vzájemnou pomoc, na úrovni mezinárodní pak o sdílení know-how komunitního organizování a právních otázek těchto typů objektů. V rámci UMPRUM projektu pak o sdílení různých kreativních disciplín a kritického přemýšlení napříč obory, kombinujících architekturu, design, animaci a sociologii.
Architektonický plán První Vlaštovky
„Komunitní bydlení bytovou krizi nevyřeší, ale různé druhy participace – a nemusí jít přímo o sdílení prostoru – otevírají cesty k alternativám a ke spolurozhodování o tom, jak a s kým bydlíme. Iniciativa Sdílené domy je pozoruhodná v tom, že k problému bydlení přistupuje systémově: nejsou to jen dílčí kolektivy, které se rozhodly, že spolu budou žít, ale síť založená na promyšlené právní a finanční struktuře. A to je podle mě klíčové – takové sociální inovace umožňují vzdorovat tlakům trhu a ve větším měřítku pak mohou přispívat k odolnosti společnosti. Kromě toho mi přijde důležité, že Sdílené domy renovují existují nemovitosti, protože právě to je environmentálně nejšetrnější architektonický přístup,“
popisuje iniciativu Klára Peloušková.
Vizuální reprezentace krize, která společnost tlačí z bytů ven.
Cílem Architektury sdílení: Od krize k odolnosti je především představit Sdílené domy jako možnou reakci na akutní krizi bydlení a upozornit na skutečnost, že tyto organizace nejsou žádným unikátním experimentem, ale navazují na evropské sítě podobných iniciativ. Film kombinuje záběry z výše zmiňovaných míst s poznatky odborníků a odbornic, přičemž animované části se snaží problematiku prezentovat srozumitelným vizuálním jazykem. Snímek tak funguje jak na rovině kritické, tak edukativní – věcně a systematicky popisuje vytyčenou problematiku v České republice, aniž by obsah zatěžoval přílišným lamentováním nad bytovou krizí. Tvárnost animace slouží i jako jakási proměnlivá informativní síť, která dobře ilustruje popisované skutečnosti a umožňuje například představit i architektonická rozložení zmiňovaných domů či archivní záběry.
„Úkolem animace bylo skrze vizuální přitažlivost aktivizovat zájem diváctva o dané téma a někdy složité mechanismy obrazově zjednodušit a pohrát si s jejich významy. Na základě scénáře jsme v týmu s Julií Černou a Hannou Palamarchuk, které byly zodpovědné za režii animace a výtvarné řešení, skládaly jednotlivé nápady. Postupně jsme tak tvarovaly film do podoby, o které můžeme říct, že s lehkostí přináší těžké téma a povzbuzuje k dalšímu ponoru do dané problematiky,“
komentuje metody animace Michaela Režová.
Bohužel se v dnešní době někdy normalizuje bydlení v neobyvatelných prostorách.
Motivem projektu je tak rovněž snaha oprostit myšlenku kolektivního vlastnictví od ideologického nánosu, který v českém prostředí vychází z traumat komunistické doby, či demystifikovat družstevní projekty od zkratkovitého nálepkování hippie ekoaktivismu. Ačkoli družstvo okolo iniciativy Sdílené domy staví svou činnost na principech spolupráce, horizontálního rozhodování, ekologie, rovnosti, solidarity a neziskovosti, projekt Architektura sdílení: Od krize k odolnosti prezentuje bytovou politiku spolku především jako funkční architektonicko-společenskou strukturu, která vznikla symptomaticky na základě palčivé skutečnosti krize bydlení.
Od začátku bylo zřejmé, že film bude kombinovat reálné záběry, archivní materiály, kreslenou animaci a koláž. To, že film bude mít svého „hrdinu“ bylo v moodboardu na úplném startu také. Oslovení Julie s Hankou ke spolupráci tak bylo jasné rozhodnutí. Neoddělitelnou součástí filmu je ale také zvuk a obraz od hudební kouzelnice Julie Lupačové.
Pro UMPRUM Online napsala Agáta Hošnová.
Michaela Režová (* 1992) je filmařka a režisérka. Ve své práci se zaměřuje na žánr animovaného dokumentu a jeho formy. V posledních letech působila jako creative director na řadě projektů včetně realizace filmů pro výstavu Design a transformace: Příběhy českého designu 1900–2020, které byly oceněny jako nejlepší české animované zakázkové dílo na Anifilmu v roce 2023. Stojí za rozsáhlým výzkumem k 70. výročí založení Ateliéru animace na UMPRUM. Je zakladatelkou platformy f-a-t.cz, která pod heslem "From animators to animators" přináší obsah ze světa animovaného filmu. Na UMPRUM nedávno dokončila doktorské studium. Tamtéž spoluvede Ateliér animace a filmu.
Klára Peloušková (* 1991) se zabývá současným designem a tvorbou inovací v kontextu teorie tranzice a systémového myšlení. Působí na UMPRUM v Praze, kde spolu-vede pracoviště SHIFT – Laboratoř pro přechod k udržitelnost a přednáší teorii designu a designového myšlení. Jako výzkumnice a designérka spolupracuje také s Katedrou informačních studií a knihovnictví FF MU a s inovačním studiem Pábení. Aktuálně se věnuje tématu sociálních inovací pro budoucnost v kontextu neformální péče či reflexi českého diskurzu o udržitelnosti v architektuře.
Kateřina Krebsová (* 1995) je architektka a výzkumnice. Od roku 2022 studuje doktorát na UMPRUM s názvem Alternativní formy architektonické práce. Výzkum se zaměřuje na projekty, které rozšiřují tradiční rámec profese a reflektují kritické environmentální a sociální otázky ve středoevropském kontextu. V roce 2023 vystavovala výsledky výzkumné rezidence – projekt Archaeology of Architectural Work – jako součást české expozice na 23. bienále architektury v Benátkách. V průběhu roku 2025 byla součástí projektu zaměřeného na udržitelnost v české architektuře v rámci Shift: Laboratoře pro přechod k udržitelnosti na UMPRUM. Architektonické praxi se věnuje ve studiu Amulet. Je členkou fotbalového týmu Random Radical.
Agáta Hošnová (* 1997) je absolventkou bakalářského programu kurátorství na Goldsmiths College a magisterského programu Arts & Cultural Management na King’s College v Londýně. Momentálně dokončuje studia na katedře Teorie a dějin umění na UMPRUM. Pracuje v Galerii hlavního města Prahy a jako kurátorka v galerii Berlínskej model, v minulosti působila v Galerii NIKA. Zajímá se o možnosti kurátorské teorie a praxe, intermediální přesahy pohyblivého obrazu a umění od druhé poloviny 20. století do současnosti.
The Architecture of Sharing:
From Crisis to Resilience
Koncept a scénář: Kateřina Krebsová & Klára Peloušková @kackakrebsova @klarapelo_
Kreativní režie a dramaturgie: Michaela Režová @michaelarez
Animace a umělecká režie: Julie Černá & Hanna Palamarchuk @obrazkyjulie @sho_pen_
Featuring: Ludmila Böhmová, Renáta Farkašová, Vojtěch Kubát, Jan Malý Blažek, Jan Soukup
Interview & Live-action kamera: Patrik Trska & Kacper Senkowski @im_buck_with_my_duck
Interview střih & postprodukce: Ismini Vafiadu
Hudba a zvuk: Julie Lupačová @jjjjjjjulie
Voiceover: Iris Hobson-Mazur @sword_shaped_leaves
Grafický design: Pavlína Smékalová & Sara Maria Szyndler @tvarejakoslabikare @sunka__
Produkce: UMPRUM & Michaela Kaplánková
Díky: Kolektivy První vlaštovka a Vzletný Racek
Projekt byl spolufinancován EU prostřednictvím Národního plánu obnovy, a to jako součást projektu Zelená transformace UMPRUM, NPO_UMPRUM_MSMT-2132/2024-4.
(NE)EXISTENCE
UDRŽITELNÉHO BYDLENÍ
Představení projektu Architektura sdílení:
Od krize k odolnosti
V době, kdy se dostupné a důstojné bydlení stává utopií pro čím dál tím víc lidí, je o to více potřeba hledat funkční a dlouhodobé alternativy. Zmírnit závažnost této situace je možné například skrze družstevní organizace, které podporují kolektivní a finančně udržitelný způsob správy nemovitostí. Jednou z těchto iniciativ je síť družstevního bydlení a společného vlastnictví Sdílené domy, jejíž dva projekty – děčínský Vzletný Racek a pražská První Vlaštovka – stojí v centru interdisciplinárního projektu Architektura sdílení: Od krize k odolnosti, který iniciovaly Klára Peloušková, Veronika Miškovičová a Kateřina Krebsová z pracoviště SHIFT UMPRUM, a který budou letos prezentovat na Dutch Design Week v Eindhovenu (18. – 26. 10. 2025). Ústředním prvkem výstavy bude animovaný dokumentární film, který vznikl v režii Michaely Režové, a webová stránka mapující širší systémové souvislosti problematiky mainstreamového a nedostupného vlastnického a nájemního bydlení.
Existuje nespočet bytů, které zůstávají prázdné.
Projekt Sdílených domů vznikl jako odpověď na krizi bydlení a profiluje se jako praktická snaha o vykupování tržních nemovitostí, jejich případná renovace a udržitelná správa. Z těchto nemovitostí se tak stává finančně dostupné bydlení, které je právně ošetřeno tak, aby se s domem v budoucnu nemohlo spekulovat a vždy sloužil pouze bydlení. Právě koncept sdílení stojí v srdci jak samotného družstevního uskupení, tak výzkumného a uměleckého projektu Architektura sdílení: Od krize k odolnosti. Sdílení a spolupráce se zde prolínají na několika rovinách – v rámci obytné jednotky se jedná o sdílení prostoru, zdrojů, času, distribuci rolí a vzájemnou pomoc, na úrovni mezinárodní pak o sdílení know-how komunitního organizování a právních otázek těchto typů objektů. V rámci UMPRUM projektu pak o sdílení různých kreativních disciplín a kritického přemýšlení napříč obory, kombinujících architekturu, design, animaci a sociologii.
Architektonický plán První Vlaštovky
„Komunitní bydlení bytovou krizi nevyřeší, ale různé druhy participace – a nemusí jít přímo o sdílení prostoru – otevírají cesty k alternativám a ke spolurozhodování o tom, jak a s kým bydlíme. Iniciativa Sdílené domy je pozoruhodná v tom, že k problému bydlení přistupuje systémově: nejsou to jen dílčí kolektivy, které se rozhodly, že spolu budou žít, ale síť založená na promyšlené právní a finanční struktuře. A to je podle mě klíčové – takové sociální inovace umožňují vzdorovat tlakům trhu a ve větším měřítku pak mohou přispívat k odolnosti společnosti. Kromě toho mi přijde důležité, že Sdílené domy renovují existují nemovitosti, protože právě to je environmentálně nejšetrnější architektonický přístup,“
popisuje iniciativu Klára Peloušková.
Vizuální reprezentace krize, která společnost tlačí z bytů ven.
Cílem Architektury sdílení: Od krize k odolnosti je především představit Sdílené domy jako možnou reakci na akutní krizi bydlení a upozornit na skutečnost, že tyto organizace nejsou žádným unikátním experimentem, ale navazují na evropské sítě podobných iniciativ. Film kombinuje záběry z výše zmiňovaných míst s poznatky odborníků a odbornic, přičemž animované části se snaží problematiku prezentovat srozumitelným vizuálním jazykem. Snímek tak funguje jak na rovině kritické, tak edukativní – věcně a systematicky popisuje vytyčenou problematiku v České republice, aniž by obsah zatěžoval přílišným lamentováním nad bytovou krizí. Tvárnost animace slouží i jako jakási proměnlivá informativní síť, která dobře ilustruje popisované skutečnosti a umožňuje například představit i architektonická rozložení zmiňovaných domů či archivní záběry.
„Úkolem animace bylo skrze vizuální přitažlivost aktivizovat zájem diváctva o dané téma a někdy složité mechanismy obrazově zjednodušit a pohrát si s jejich významy. Na základě scénáře jsme v týmu s Julií Černou a Hannou Palamarchuk, které byly zodpovědné za režii animace a výtvarné řešení, skládaly jednotlivé nápady. Postupně jsme tak tvarovaly film do podoby, o které můžeme říct, že s lehkostí přináší těžké téma a povzbuzuje k dalšímu ponoru do dané problematiky,“
komentuje metody animace Michaela Režová.
Bohužel se v dnešní době někdy normalizuje bydlení v neobyvatelných prostorách.
Motivem projektu je tak rovněž snaha oprostit myšlenku kolektivního vlastnictví od ideologického nánosu, který v českém prostředí vychází z traumat komunistické doby, či demystifikovat družstevní projekty od zkratkovitého nálepkování hippie ekoaktivismu. Ačkoli družstvo okolo iniciativy Sdílené domy staví svou činnost na principech spolupráce, horizontálního rozhodování, ekologie, rovnosti, solidarity a neziskovosti, projekt Architektura sdílení: Od krize k odolnosti prezentuje bytovou politiku spolku především jako funkční architektonicko-společenskou strukturu, která vznikla symptomaticky na základě palčivé skutečnosti krize bydlení.
Od začátku bylo zřejmé, že film bude kombinovat reálné záběry, archivní materiály, kreslenou animaci a koláž. To, že film bude mít svého „hrdinu“ bylo v moodboardu na úplném startu také. Oslovení Julie s Hankou ke spolupráci tak bylo jasné rozhodnutí. Neoddělitelnou součástí filmu je ale také zvuk a obraz od hudební kouzelnice Julie Lupačové.
Pro UMPRUM Online napsala Agáta Hošnová.
Michaela Režová (* 1992) je filmařka a režisérka. Ve své práci se zaměřuje na žánr animovaného dokumentu a jeho formy. V posledních letech působila jako creative director na řadě projektů včetně realizace filmů pro výstavu Design a transformace: Příběhy českého designu 1900–2020, které byly oceněny jako nejlepší české animované zakázkové dílo na Anifilmu v roce 2023. Stojí za rozsáhlým výzkumem k 70. výročí založení Ateliéru animace na UMPRUM. Je zakladatelkou platformy f-a-t.cz, která pod heslem "From animators to animators" přináší obsah ze světa animovaného filmu. Na UMPRUM nedávno dokončila doktorské studium. Tamtéž spoluvede Ateliér animace a filmu.
Klára Peloušková (* 1991) se zabývá současným designem a tvorbou inovací v kontextu teorie tranzice a systémového myšlení. Působí na UMPRUM v Praze, kde spolu-vede pracoviště SHIFT – Laboratoř pro přechod k udržitelnost a přednáší teorii designu a designového myšlení. Jako výzkumnice a designérka spolupracuje také s Katedrou informačních studií a knihovnictví FF MU a s inovačním studiem Pábení. Aktuálně se věnuje tématu sociálních inovací pro budoucnost v kontextu neformální péče či reflexi českého diskurzu o udržitelnosti v architektuře.
Kateřina Krebsová (* 1995) je architektka a výzkumnice. Od roku 2022 studuje doktorát na UMPRUM s názvem Alternativní formy architektonické práce. Výzkum se zaměřuje na projekty, které rozšiřují tradiční rámec profese a reflektují kritické environmentální a sociální otázky ve středoevropském kontextu. V roce 2023 vystavovala výsledky výzkumné rezidence – projekt Archaeology of Architectural Work – jako součást české expozice na 23. bienále architektury v Benátkách. V průběhu roku 2025 byla součástí projektu zaměřeného na udržitelnost v české architektuře v rámci Shift: Laboratoře pro přechod k udržitelnosti na UMPRUM. Architektonické praxi se věnuje ve studiu Amulet. Je členkou fotbalového týmu Random Radical.
Agáta Hošnová (* 1997) je absolventkou bakalářského programu kurátorství na Goldsmiths College a magisterského programu Arts & Cultural Management na King’s College v Londýně. Momentálně dokončuje studia na katedře Teorie a dějin umění na UMPRUM. Pracuje v Galerii hlavního města Prahy a jako kurátorka v galerii Berlínskej model, v minulosti působila v Galerii NIKA. Zajímá se o možnosti kurátorské teorie a praxe, intermediální přesahy pohyblivého obrazu a umění od druhé poloviny 20. století do současnosti.
The Architecture of Sharing:
From Crisis to Resilience
Koncept a scénář: Kateřina Krebsová & Klára Peloušková @kackakrebsova @klarapelo_
Kreativní režie a dramaturgie: Michaela Režová @michaelarez
Animace a umělecká režie: Julie Černá & Hanna Palamarchuk @obrazkyjulie @sho_pen_
Featuring: Ludmila Böhmová, Renáta Farkašová, Vojtěch Kubát, Jan Malý Blažek, Jan Soukup
Interview & Live-action kamera: Patrik Trska & Kacper Senkowski @im_buck_with_my_duck
Interview střih & postprodukce: Ismini Vafiadu
Hudba a zvuk: Julie Lupačová @jjjjjjjulie
Voiceover: Iris Hobson-Mazur @sword_shaped_leaves
Grafický design: Pavlína Smékalová & Sara Maria Szyndler @tvarejakoslabikare @sunka__
Produkce: UMPRUM & Michaela Kaplánková
Díky: Kolektivy První vlaštovka a Vzletný Racek
Projekt byl spolufinancován EU prostřednictvím Národního plánu obnovy, a to jako součást projektu Zelená transformace UMPRUM, NPO_UMPRUM_MSMT-2132/2024-4.
© 1885 — 2025 UMPRUM Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze
umprum.cz