Tomáš
Višňovský

📐

Markéta
Hájková

V roku 2021 som nastúpila na magisterské štúdium, Tomáš na bakalára a Markét už v ateliéri bola. Pre nás dvoch to bolo nové prostredie a tým, že sme boli obaja Slováci, sme si asi prirodzene sadli. Ani neviem presne, ako sa to stalo, bolo to postupné.

S Tomášem jsme se začali víc bavit až ve chvíli, kdy do ateliéru přišel Miro Sabo jako nový vedoucí. Bylo to během šití klauzur, kdy jsme trávili hodně času v dílně. Pak se to nějak přirozeně propojilo i s Natálkou.

Myslím, že nás spojil hlavne rovnaký zápal pre prácu. Boli sme spolu stále v dielni, šili sme a trávili spolu veľa času, čo sa stalo prirodzeným spojovacím bodom.

Po škole som mala vlastný priestor a zrazu som bola úplne sama. Po rokoch v spoločnej dielni to bol veľký rozdiel. Chýbala mi komunita, možnosť sa počas práce rozprávať alebo si dať spolu pauzu. Pre mňa to bol silný impulz znovu pracovať s ľuďmi.

S Tomášem jsme se o společném prostoru bavili už během školy. Nejprve jsme měli ateliér jen my dva a postupně vznikla myšlenka, že bychom mohli být tři. Samozřejmě v tom hrálo roli i finanční hledisko.

Práce pribúdalo a spoločný priestor začal dávať zmysel aj prakticky. Potrebovali sme viac miesta a zároveň sme vedeli, že nám spolu funguje pracovná dynamika.

Určitě je tam pragmatická rovina, například sdílení nákladů nebo prostoru. Zároveň nám to ale umožňuje sdílet zkušenosti a pomáhat si při zakázkách.

Každý z nás je dosť výrazný solitér, ale vieme si pomáhať, hlavne technicky. Každý ovláda trochu iné veci a spolu to vytvára komplexnejší celok.

Som asi viac intuitívna a konceptuálna. Idem viac do hĺbky, každý detail musí mať zmysel. Veľmi ma ovplyvňuje, že maľujem a to, že sa nevenujem iba odevu ako takému, ale aj veciam okolo neho.

Myslím, že ja a Markét sme si v niečom bližší tým, že nás veľmi zaujíma samotný odev a remeselné spracovanie. Veľa pracujem s materiálom, najmä s vlnou, a baví ma výrazná silueta, napríklad pri kabátoch alebo sakách.

Každý z nás má trochu jiný okruh zákaznic i jiný repertoár. Já se zaměřuji hlavně na šaty, lehčí siluety a materiály. Mám blízko i ke svatební tvorbě.

Zábavu.

A taky možnost se poradit. Fungovalo to už během školy a funguje to i teď.

Myslím, že áno. Nie v tom, že by sme si menili rukopis, ale skôr v technických veciach alebo v spôsobe premýšľania o práci. Každý má inú skúsenosť a metodiku, a to sa prirodzene prenáša.

A zároveň se navzájem motivujeme. Když vidíš, že ostatní pracují, posouvá tě to dál.

Sladké, káva a neustála práca.

A zvuk šijacích strojov a žehličky.

Největší radost je, že na to člověk není sám. Spolupracovníci jsou zároveň kamarádi a můžeš s nimi sdílet každodenní radosti i starosti.

Dôležité je, že si vieme veci povedať. Ak narazíme na problém, dokážeme ho komunikovať.

Pomohlo mi to pochopiť hodnotu mojej práce.

Dôležitosť bezpečného prostredia. Je pre mňa dôležité pracovať v priestore, kde je otvorenosť a úprimnosť, a to mi zdieľaný ateliér prináša.

Dodáváme si navzájem sebevědomí, ale zároveň si dokážeme říct i kritiku, když je to potřeba.

Áno, ale treba si veľmi dobre vybrať ľudí, s ktorými do toho ideš. Základ je komunikácia a rešpekt.

Byť úplne sám môže byť niekedy pasca. Komunita človeka drží pri zemi.

Ak môžem povedať za všetkých, tak naďalej pestovať komunitnú a láskyplnú atmosféru v ateliéri a z praktického hľadiska väčší priestor a reprezentatívnu fitting room pre zákazníčky, niečo medzi ateliérom a showroomom.

Markéta Hájková
@hajkovamarketa

Markéta Hájková je česká oděvní designérka a čerstvá absolventka Ateliéru designu oděvu a obuvi na pražské UMPRUM. Ve své tvorbě často zhmotňuje osobní příběhy, silné nebo i zcela banální a hledá krásu v běžných věcech. Její práce je hluboce propojena s poctivou krejčovinou, kde navazuje na tradiční řemeslné techniky a srovnává je se současným pojetím oděvu. Autorčiny oděvy jsou charakteristické kombinací křehkosti ženských siluet, intimity a surovějších prvků, sofistikovaně propojených v koherentní celek. Mimo autorské kolekce se věnuje zakázkové realizaci oděvů.

Tomáš Višňovský
@tomas_visnovsky

Tomáš Višňovský je slovenský módny tvorca a umelec, ktorý momentálne študuje na pražskej UMPRUM pod vedením Simony Rybákovej v Ateliéri designu oděvu a obuvi. Jeho tvorba je charakteristická interpretáciou osobných ženských múz, kreatívnym riešením krajčírskej technológie a tradičnými odevnými formami so špecifickým historizujúcim záznamom. Tomáš často vychádza zo skutočných príbehov a svojho vlastného manifesta, ktoré mu pomáha zostať ukotveným v hodnotách, ktoré majú jeho tvorbu sprevádzať.

Natalis Rekovská
@natalis_repkovska

Natália Repkovská je slovenská maliarka, módna dizajnérka a mentorka pôsobiaca v Prahe. Jej tvorba vychádza z hlbokého vzťahu k remeslu, tradičným ručným technikám a súčasnému výtvarnému jazyku. Vo svojej práci prirodzene prepája maliarstvo, autorský odev a vzdelávanie. Vyštudovala Ateliér módní tvorby na UMPRUM v Prahe, kde získala pevné základy konštrukcie odevu, ručného šitia a precízneho remeselného spracovania. Vo svojich obrazoch aj odevoch skúma vzťah medzi krajinou, emóciou a materiálom, pričom prostredníctvom farby, kompozície a drapérie vytvára nadčasové diela s dôrazom na ženskosť, eleganciu a autentický výraz. Popri autorskej tvorbe vedie workshopy a individuálny mentoring, kde podporuje rozvoj kreativity, remeselnej zručnosti a osobného.

Bystrík Klčo
@bystrikklco

Bystrík Klčo je slovenská intermediální umělkyně žijící a tvořící v Praze. Studuje v Ateliéru umění a technologie na pražské UMPRUM. Ve své tvorbě se vrací do minulosti, aby zkoumala, jak nás kultury, v nichž jsme vyrůstali, formovaly do určitých norem. Pracuje s konkrétními předměty, které abstrahuje do symbolů a subverzivně proměňuje jejich design. Vystavovala v galeriích a nezávislých prostorech v České republice i na Slovensku, například v roce 2024 se představila na výstavách Cvrlikat v Domě umění v Ústí nad Labem a This Is Not a Memoir v Polansky Gallery v Praze.

Tomáš
Višňovský

📐

Markéta
Hájková

Natalis
Repkovská

🎤

Bystrík
Klčo

V roku 2021 som nastúpila na magisterské štúdium, Tomáš na bakalára a Markét už v ateliéri bola. Pre nás dvoch to bolo nové prostredie a tým, že sme boli obaja Slováci, sme si asi prirodzene sadli. Ani neviem presne, ako sa to stalo, bolo to postupné.

S Tomášem jsme se začali víc bavit až ve chvíli, kdy do ateliéru přišel Miro Sabo jako nový vedoucí. Bylo to během šití klauzur, kdy jsme trávili hodně času v dílně. Pak se to nějak přirozeně propojilo i s Natálkou.

Myslím, že nás spojil hlavne rovnaký zápal pre prácu. Boli sme spolu stále v dielni, šili sme a trávili spolu veľa času, čo sa stalo prirodzeným spojovacím bodom.

Po škole som mala vlastný priestor a zrazu som bola úplne sama. Po rokoch v spoločnej dielni to bol veľký rozdiel. Chýbala mi komunita, možnosť sa počas práce rozprávať alebo si dať spolu pauzu. Pre mňa to bol silný impulz znovu pracovať s ľuďmi.

S Tomášem jsme se o společném prostoru bavili už během školy. Nejprve jsme měli ateliér jen my dva a postupně vznikla myšlenka, že bychom mohli být tři. Samozřejmě v tom hrálo roli i finanční hledisko.

Práce pribúdalo a spoločný priestor začal dávať zmysel aj prakticky. Potrebovali sme viac miesta a zároveň sme vedeli, že nám spolu funguje pracovná dynamika.

Určitě je tam pragmatická rovina, například sdílení nákladů nebo prostoru. Zároveň nám to ale umožňuje sdílet zkušenosti a pomáhat si při zakázkách.

Každý z nás je dosť výrazný solitér, ale vieme si pomáhať, hlavne technicky. Každý ovláda trochu iné veci a spolu to vytvára komplexnejší celok.

Som asi viac intuitívna a konceptuálna. Idem viac do hĺbky, každý detail musí mať zmysel. Veľmi ma ovplyvňuje, že maľujem a to, že sa nevenujem iba odevu ako takému, ale aj veciam okolo neho.

Myslím, že ja a Markét sme si v niečom bližší tým, že nás veľmi zaujíma samotný odev a remeselné spracovanie. Veľa pracujem s materiálom, najmä s vlnou, a baví ma výrazná silueta, napríklad pri kabátoch alebo sakách.

Každý z nás má trochu jiný okruh zákaznic i jiný repertoár. Já se zaměřuji hlavně na šaty, lehčí siluety a materiály. Mám blízko i ke svatební tvorbě.

Zábavu.

A taky možnost se poradit. Fungovalo to už během školy a funguje to i teď.

Myslím, že áno. Nie v tom, že by sme si menili rukopis, ale skôr v technických veciach alebo v spôsobe premýšľania o práci. Každý má inú skúsenosť a metodiku, a to sa prirodzene prenáša.

A zároveň se navzájem motivujeme. Když vidíš, že ostatní pracují, posouvá tě to dál.

V pozadí většinou dokola hraje Slunce, seno nebo něco podobného, takže když přijdete dvakrát, je dost pravděpodobné, že to uslyšíte znovu, haha.

Sladké, káva a neustála práca.

A zvuk šijacích strojov a žehličky.

Největší radost je, že na to člověk není sám. Spolupracovníci jsou zároveň kamarádi a můžeš s nimi sdílet každodenní radosti i starosti.

Dôležité je, že si vieme veci povedať. Ak narazíme na problém, dokážeme ho komunikovať.

Pomohlo mi to pochopiť hodnotu mojej práce.

Dôležitosť bezpečného prostredia. Je pre mňa dôležité pracovať v priestore, kde je otvorenosť a úprimnosť, a to mi zdieľaný ateliér prináša.

Dodáváme si navzájem sebevědomí, ale zároveň si dokážeme říct i kritiku, když je to potřeba.

Áno, ale treba si veľmi dobre vybrať ľudí, s ktorými do toho ideš. Základ je komunikácia a rešpekt.

Byť úplne sám môže byť niekedy pasca. Komunita človeka drží pri zemi.

Ak môžem povedať za všetkých, tak naďalej pestovať komunitnú a láskyplnú atmosféru v ateliéri a z praktického hľadiska väčší priestor a reprezentatívnu fitting room pre zákazníčky, niečo medzi ateliérom a showroomom.

Markéta Hájková
@hajkovamarketa

Markéta Hájková je česká oděvní designérka a čerstvá absolventka Ateliéru designu oděvu a obuvi na pražské UMPRUM. Ve své tvorbě často zhmotňuje osobní příběhy, silné nebo i zcela banální a hledá krásu v běžných věcech. Její práce je hluboce propojena s poctivou krejčovinou, kde navazuje na tradiční řemeslné techniky a srovnává je se současným pojetím oděvu. Autorčiny oděvy jsou charakteristické kombinací křehkosti ženských siluet, intimity a surovějších prvků, sofistikovaně propojených v koherentní celek. Mimo autorské kolekce se věnuje zakázkové realizaci oděvů.

Tomáš Višňovský
@tomas_visnovsky

Tomáš Višňovský je slovenský módny tvorca a umelec, ktorý momentálne študuje na pražskej UMPRUM pod vedením Simony Rybákovej v Ateliéri designu oděvu a obuvi. Jeho tvorba je charakteristická interpretáciou osobných ženských múz, kreatívnym riešením krajčírskej technológie a tradičnými odevnými formami so špecifickým historizujúcim záznamom. Tomáš často vychádza zo skutočných príbehov a svojho vlastného manifesta, ktoré mu pomáha zostať ukotveným v hodnotách, ktoré majú jeho tvorbu sprevádzať.

Natalis Rekovská
@natalis_repkovska

Natália Repkovská je slovenská maliarka, módna dizajnérka a mentorka pôsobiaca v Prahe. Jej tvorba vychádza z hlbokého vzťahu k remeslu, tradičným ručným technikám a súčasnému výtvarnému jazyku. Vo svojej práci prirodzene prepája maliarstvo, autorský odev a vzdelávanie. Vyštudovala Ateliér módní tvorby na UMPRUM v Prahe, kde získala pevné základy konštrukcie odevu, ručného šitia a precízneho remeselného spracovania. Vo svojich obrazoch aj odevoch skúma vzťah medzi krajinou, emóciou a materiálom, pričom prostredníctvom farby, kompozície a drapérie vytvára nadčasové diela s dôrazom na ženskosť, eleganciu a autentický výraz. Popri autorskej tvorbe vedie workshopy a individuálny mentoring, kde podporuje rozvoj kreativity, remeselnej zručnosti a osobného.

Bystrík Klčo
@bystrikklco

Bystrík Klčo je slovenská intermediální umělkyně žijící a tvořící v Praze. Studuje v Ateliéru umění a technologie na pražské UMPRUM. Ve své tvorbě se vrací do minulosti, aby zkoumala, jak nás kultury, v nichž jsme vyrůstali, formovaly do určitých norem. Pracuje s konkrétními předměty, které abstrahuje do symbolů a subverzivně proměňuje jejich design. Vystavovala v galeriích a nezávislých prostorech v České republice i na Slovensku, například v roce 2024 se představila na výstavách Cvrlikat v Domě umění v Ústí nad Labem a This Is Not a Memoir v Polansky Gallery v Praze.