※NEPÁL※
––––––––––––
Cesta daleko i k sobě
※ Když přišla nabídka vyrazit skrze UMPRUM jako skupina na cestu do dalekého Nepálu, sedmnáct odvážných nezaváhalo a vyrazilo do jižní Asie pod himalájské vrcholky vstříc dobrodružství. Cesta, která se zaměřila na kulturní i přírodní dědictví této jedinečné země nás zavedla přes hlučná města až na náhorní pastviny a do klidných obydlí místních obyvatel. Během dvou týdnů jsme Nepál okusili všemi smysly. Ať už to bylo poslechem modliteb v buddhistických chrámech, ochutnáním momo knedlíčků, hmatem při roztáčení modlitebních mlýnků, vstřebáním roztodivných vůní či pastvou pro oči v podobě barev přítomných na každém kroku. Měli jsme možnost prožít silné zážitky, které v nás jistě dlouho zůstanou. ☞
Ať už šlo o pozorování tradičního hinduistického pohřbívání v chrámu Pashupatinath blízko řeky Bagmati v Kathmandu nebo stoupání a klesání v horách a kilometry v nohách při návštěvách vesnic jako Gatlang či Tatopani. Nahlédli jsme pod pokličku tradičním řemeslům jako řezbářství či knihtisk, navštívili místní cihelny i se seznámili s kolegy a kolegyněmi na Kathmandu University, konkrétně na katedře architektury. Cesta nás zavedla daleko za hranice známého, ale dala nám všem i příležitost poznat blíže ty, které na školních chodbách třeba jen míjíme. V neposlední řadě nám vytržení z všedních dní dalo čas i prostor poznat z nové stránky i sama sebe.
※ Toulání se ulicemi Kathmandu, Bhaktapuru nebo Patanu je pokaždé intenzivní. Uskakujete projíždějícím skútrům a motorkám, míjíte místní obyvatelstvo, které v ulicích tráví mnoho času. Pod stříškami chrámů, před obchody, domy, na malých i větších náměstích a trzích. Vyprávějí si, obchodují, nacházejí chvíli k modlitbě a usebrání se. Hinduistická modlitební místa v ulicích svítí barvami nanášenými na reliéfy a vždy je provázejí květy a zrnka rýže. Obchody mají zboží vystavené venku, přímo na ulici a lákají tak zákazníky. Pytle s kořením, látky či masny. Vše na dotek ruky a přímo u nosu. Vždy se ale vyplatí odbočit do neznámé uličky či nahlédnout do tajuplného dvora. A pokud je příležitost, pohlédněte na město i ze střech, stup a věží.
※ Bhaktapurská cihelna byla plná pracujících žen a všech odstínů cihlové barvy. Složité dřevořezby zasazené v cihlových stavbách jsou tradičním architektonickým stylem, který najdeme třeba právě v Bhaktapuru. Mnoho staveb poničených při zemětřesení v roce 2015 na hlavním náměstí bylo již obnoveno.
※ Putování horami, které začalo v Suabri Besi, překvapilo mnohé prudkým stoupáním, které nás čekalo hned na samém začátku. Chůze po hřebenech se nekoná, pokud chcete kupředu, čeká vás stoupání, klesání a opět stoupání. Odměnou jsou ale výhledy na zelenající se hory a občas, hlavně před příchodem soumraku, se hory odmění i výhledem na zasněžené vrcholky sedmitisícovek. My se držíme ve výšce do 4000 m. n. m. Trasa nás zavádí i do černé vesnice Gatlang, vesnice Tatopani, kláštera Brimdang na svatý kopeček i do vesnice Thuman. Zdravíme místní obyvatele a oni nás, pro děti jsme zdrojem velkého veselí a příležitosti pro hru. Občerstvujeme se čajem a někteří i místním pivem.
※ Marcela nás jako vedoucí výpravy provází Gatlangem, kývá na sebe s místní babičkou a než se nadějeme, už jsme u ní v domě a zkoušíme si tradiční pokrývky hlavy a chroupeme praženou kukuřici. Denisa si dokonce zkouší tradiční způsob tkaní. My ostatní jí obdivně pozorujeme zatímco nepálské mladé ženy s dětmi z toho mají legraci.
※ Při cestách ochutnáváme mnoho nepálských dobrot. Kuchyně u některých často testuje toleranci pálivosti i výdrž zhýčkaných středoevropských žaludků, ale jsme spokojeni! Oblíbené jsou Momo – knedlíčky s různými náplněmi, smažené nudle Chow Mein, polévka jako třeba Thukpa a samozřejmě Dal bhat. Tradiční nepálský pokrm, kde je základem rýže, ke které se podává čočková polévka a osmahlá zelenina okořeněná chilli, dále i brambory nebo květák, placka, naložená zelenina. Všude trošku jinak, podle toho, co zrovna je. V horách vaří vždy naši průvodci s místními. Občas i někdo z nás přidá ruku k dílu. Třeba při balení knedlíčků nebo válení placek. Olizujeme se až za ušima! Mito ccha!
※ Dalším silným zážitkem je návštěva základní školy, do které chodí děti z okolních vesnic v oblasti Bagmátí. Je to rodná oblast našeho průvodce. Subin Thakuri školu vybudoval a pravidelně ji podporuje. Při příležitosti naší návštěvy jsme dostali slavnostní květinové věnce a pokrývky hlavy a za velké radosti jsme dětem rozdávali sešity, tužky a další školní pomůcky. Na závěr nás čekalo taneční představení. K tanci a zpěvu se před odjezdem rozjásaně na výzvu dětí přidáváme i my. Bezprostřední radost ve tvářích všude kolem nás je strhující a za nepálských zpěvů s nimi tančíme na školním dvoře i my, úsměv od ucha k uchu.
※ Na naší cestě jsme nevynechali ani chrámy a stupy. Hinduismus se všude prolíná s Buddhismem a obě náboženství a jejich symbolika vzbuzují emoce. V Kathmandu jsme navštívili třeba běloskvoucí Boudhanath, hinduistický chrám zasvěcený Pashupati nebo opičí kopec Swayambh. Maličcí makakové jsou možná roztomilí, ale když na vás běží celá tlupa, raději si dáte odstup! Díky Nepále za ty dary, snad jsme se neviděli naposledy!
––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––
Text: Michaela Režová
Ilustrace: Roman Brychta
Fotografie: Apolena Typltová
Výpravy se zúčastnili: Ondřej Bláha, Roman Brychta, Marcela Koukolová, Anna Landgrafová, Zuzana Lednická, Alina Lis, Lenka Míková, Viktorie Mrkousová, Jan Němeček, Lucie Pokorná, Adéla Preislerová, Michaela Režová, Denisa Salontay, Daniela Sládková, Barbora Šimonová, Apolena Typltová a Jindřich Vybíral
※ ※ ※
Velké poděkování patří Marcele Koukolové za to, že se něco takového vůbec stalo a bylo to tak prima! Díky!
※NEPÁL※
––––––––
Cesta daleko i k sobě
※ Když přišla nabídka vyrazit skrze UMPRUM jako skupina na cestu do dalekého Nepálu, sedmnáct odvážných nezaváhalo a vyrazilo do jižní Asie pod himalájské vrcholky vstříc dobrodružství. Cesta, která se zaměřila na kulturní i přírodní dědictví této jedinečné země nás zavedla přes hlučná města až na náhorní pastviny a do klidných obydlí místních obyvatel. Během dvou týdnů jsme Nepál okusili všemi smysly. Ať už to bylo poslechem modliteb v buddhistických chrámech, ochutnáním momo knedlíčků, hmatem při roztáčení modlitebních mlýnků, vstřebáním roztodivných vůní či pastvou pro oči v podobě barev přítomných na každém kroku. Měli jsme možnost prožít silné zážitky, které v nás jistě dlouho zůstanou. ☞
Ať už šlo o pozorování tradičního hinduistického pohřbívání v chrámu Pashupatinath blízko řeky Bagmati v Kathmandu nebo stoupání a klesání v horách a kilometry v nohách při návštěvách vesnic jako Gatlang či Tatopani. Nahlédli jsme pod pokličku tradičním řemeslům jako řezbářství či knihtisk, navštívili místní cihelny i se seznámili s kolegy a kolegyněmi na Kathmandu University, konkrétně na katedře architektury. Cesta nás zavedla daleko za hranice známého, ale dala nám všem i příležitost poznat blíže ty, které na školních chodbách třeba jen míjíme. V neposlední řadě nám vytržení z všedních dní dalo čas i prostor poznat z nové stránky i sama sebe.
※ Toulání se ulicemi Kathmandu, Bhaktapuru nebo Patanu je pokaždé intenzivní. Uskakujete projíždějícím skútrům a motorkám, míjíte místní obyvatelstvo, které v ulicích tráví mnoho času. Pod stříškami chrámů, před obchody, domy, na malých i větších náměstích a trzích. Vyprávějí si, obchodují, nacházejí chvíli k modlitbě a usebrání se. Hinduistická modlitební místa v ulicích svítí barvami nanášenými na reliéfy a vždy je provázejí květy a zrnka rýže. Obchody mají zboží vystavené venku, přímo na ulici a lákají tak zákazníky. Pytle s kořením, látky či masny. Vše na dotek ruky a přímo u nosu. Vždy se ale vyplatí odbočit do neznámé uličky či nahlédnout do tajuplného dvora. A pokud je příležitost, pohlédněte na město i ze střech, stup a věží.
※ Bhaktapurská cihelna byla plná pracujících žen a všech odstínů cihlové barvy. Složité dřevořezby zasazené v cihlových stavbách jsou tradičním architektonickým stylem, který najdeme třeba právě v Bhaktapuru. Mnoho staveb poničených při zemětřesení v roce 2015 na hlavním náměstí bylo již obnoveno.
※ Putování horami, které začalo v Suabri Besi, překvapilo mnohé prudkým stoupáním, které nás čekalo hned na samém začátku. Chůze po hřebenech se nekoná, pokud chcete kupředu, čeká vás stoupání, klesání a opět stoupání. Odměnou jsou ale výhledy na zelenající se hory a občas, hlavně před příchodem soumraku, se hory odmění i výhledem na zasněžené vrcholky sedmitisícovek. My se držíme ve výšce do 4000 m. n. m. Trasa nás zavádí i do černé vesnice Gatlang, vesnice Tatopani, kláštera Brimdang na svatý kopeček i do vesnice Thuman. Zdravíme místní obyvatele a oni nás, pro děti jsme zdrojem velkého veselí a příležitosti pro hru. Občerstvujeme se čajem a někteří i místním pivem.
※ Marcela nás jako vedoucí výpravy provází Gatlangem, kývá na sebe s místní babičkou a než se nadějeme, už jsme u ní v domě a zkoušíme si tradiční pokrývky hlavy a chroupeme praženou kukuřici. Denisa si dokonce zkouší tradiční způsob tkaní. My ostatní jí obdivně pozorujeme zatímco nepálské mladé ženy s dětmi z toho mají legraci.
※ Při cestách ochutnáváme mnoho nepálských dobrot. Kuchyně u některých často testuje toleranci pálivosti i výdrž zhýčkaných středoevropských žaludků, ale jsme spokojeni! Oblíbené jsou Momo – knedlíčky s různými náplněmi, smažené nudle Chow Mein, polévka jako třeba Thukpa a samozřejmě Dal bhat. Tradiční nepálský pokrm, kde je základem rýže, ke které se podává čočková polévka a osmahlá zelenina okořeněná chilli, dále i brambory nebo květák, placka, naložená zelenina. Všude trošku jinak, podle toho, co zrovna je. V horách vaří vždy naši průvodci s místními. Občas i někdo z nás přidá ruku k dílu. Třeba při balení knedlíčků nebo válení placek. Olizujeme se až za ušima! Mito ccha!
※ Dalším silným zážitkem je návštěva základní školy, do které chodí děti z okolních vesnic v oblasti Bagmátí. Je to rodná oblast našeho průvodce. Subin Thakuri školu vybudoval a pravidelně ji podporuje. Při příležitosti naší návštěvy jsme dostali slavnostní květinové věnce a pokrývky hlavy a za velké radosti jsme dětem rozdávali sešity, tužky a další školní pomůcky. Na závěr nás čekalo taneční představení. K tanci a zpěvu se před odjezdem rozjásaně na výzvu dětí přidáváme i my. Bezprostřední radost ve tvářích všude kolem nás je strhující a za nepálských zpěvů s nimi tančíme na školním dvoře i my, úsměv od ucha k uchu.
※ Na naší cestě jsme nevynechali ani chrámy a stupy. Hinduismus se všude prolíná s Buddhismem a obě náboženství a jejich symbolika vzbuzují emoce. V Kathmandu jsme navštívili třeba běloskvoucí Boudhanath, hinduistický chrám zasvěcený Pashupati nebo opičí kopec Swayambh. Maličcí makakové jsou možná roztomilí, ale když na vás běží celá tlupa, raději si dáte odstup! Díky Nepále za ty dary, snad jsme se neviděli naposledy!
–––––––––––––––––––––––
Text: Michaela Režová
Ilustrace: Roman Brychta
Fotografie: Apolena Typltová
Výpravy se zúčastnili: Ondřej Bláha, Roman Brychta, Marcela Koukolová, Anna Landgrafová, Zuzana Lednická, Alina Lis, Lenka Míková, Viktorie Mrkousová, Jan Němeček, Lucie Pokorná, Adéla Preislerová, Michaela Režová, Denisa Salontay, Daniela Sládková, Barbora Šimonová, Apolena Typltová a Jindřich Vybíral
※ ※ ※
Velké poděkování patří Marcele Koukolové za to, že se něco takového vůbec stalo a bylo to tak prima! Díky!
© 1885 — 2024 UMPRUM Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze
umprum.cz