FOTO: JAKUB DEMARTINI

Až do 20. října je v Galerii UM k vidění výstava O nádobách a číslech. Varianty výrobních procesů keramické nádoby a kvantifikace jejich environmentální stopy, jejímž autorem je Adam Železný, absolvent Ateliéru keramiky a porcelánu UMPRUM. Výstava vychází z jeho disertační práce a opírá se o výzkum, který Adam uskutečnil ve spolupráci s doktorandy Fakulty technologie ochrany prostředí VŠCHT Janem Peštou a Janem Kulhánkem. „S kolegy jsme se snažili extrahovat důležitá data a představit je návštěvníkům v co nejsrozumitelnější formě,“ říká Adam, který stál před nelehkým úkolem zprostředkování vědeckého výzkumu široké veřejnosti. Formát výstavy nabízí kromě informačního penza také možnost keramiku zažít skrze vizuální vjemy. Návštěvníci a návštěvnice si ve výstavě mohou keramické řemeslo trochu osahat, a porozumět rozdílům ve výrobním procesu. Výstava přitom nabídne zajímavé informace i zkušeným keramikům a keramičkám, které vybízí k šetrnějšímu přístupu při procesu tvorby.

ČLÁNEK PRO UMPRUM ONLINE PŘIPRAVILA: ELIŠKA ŠPÁLOVÁ

Keramika patří mezi nejstarší řemesla provázející lidstvo od pradávna. Výstavní projekt zkoumá nejen současné ekologické dopady produkce keramiky na životní prostředí, ale také tradiční řemeslné postupy, jako je výpal dřevem. „Mezi posuzované scénáře výroby keramiky jsme zařadili i experimentální rekonstrukci technologického postupu výroby pravěké keramiky. Překvapilo nás, že tento způsob výroby měl v porovnání s ostatními scénáři mnohonásobně vyšší environmentální dopady. Příčinou je použití dřeva při výpalu, protože se při volném spalování biomasy uvolňuje do atmosféry velké množství pevných částic,“ vysvětluje autor výstavy. Vedle autentických archeologických nálezů lineární keramiky staré více než 7 000 let jsou ve výstavě k vidění také vybrané výrobky studentů a studentek Ateliéru keramiky a porcelánu UMPRUM či experimentální tvorba Adama Železného – explodované nádoby, které autor vytvořil za použití pyrotechniky.

FOTO: JAKUB DEMARTINI

Výstava si klade za cíl nejen předložit výsledky výzkumu, ale také iniciovat diskuzi o tom, jak omezit negativní dopady produkce keramiky a porcelánu na životní prostředí. „Myslím, že i přesto, že environmentální dopady jakékoliv produkce jsou nejintenzivnější u velkých průmyslových výrobců, je potřeba se o to téma zajímat i v případě malých výrobců. Tyto malé provozy totiž nepodléhají stále se zpřísňujícím normám ochrany životního prostředí – nejsou nijak kontrolovány. V jejich případě je tak přijímání opatření méně neudržitelné výroby průchodnější. Každý malý krok přispívá k celkovému snižování environmentálních dopadů. Vzhledem k tomu, že přírodní zásoby nejsou nekonečné, za udržitelnou nepovažuji žádnou z výrob, která ke své produkci přírodní suroviny používá, tedy ani produkci keramiky. Keramika a porcelán mají oproti konkurenčním materiálům výhodu ve mnohonásobně vyšší trvanlivosti. Spolu s prodlužováním životního cyklu produktu se snižují i jeho environmentální dopady,“ říká autor výstavy Adam Železný a poukazuje na to, že i již vypálený porcelán se dá znovu recyklovat a může sloužit jako surovina pro další výrobu.

V současné průmyslové produkci stolního porcelánu vzniká odpad, který je z velké části tvořen zbožím nesplňujícím nároky na jakost, což je spojeno s vyšší zátěží na životní prostředí. Vedle těžby surovin a velkých energetických nároků spojených s vysokou teplotou výpalu (1350-1450°C) představuje potenciální environmentální riziko i neefektivní využití vstupních surovin a vznikající odpadní střep. Ročně je to celkem 350 až 400 tun vypáleného porcelánového zboží, které nesplňuje kvalitu nebo je rozbité. Tento odpad tvoří až 15% celkové roční produkce. Výstava předkládá návrh optimalizace, která do výroby implementuje prvky oběhového hospodářství, zohledňuje snížení nároků na vstupní suroviny při výrobě a využívá recyklovaného porcelánu. O snížení environmentální stopy mohou přitom podle Adama Železného usilovat i malí tvůrci a tvůrkyně, kteří mají možnost ovlivnit a inspirovat také své zákazníky k udržitelné spotřebě, a podnítit tím zájem o ekologická témata v širší veřejnosti.

FOTO: JAKUB DEMARTINI