
Ohlédnutí za
Artsemestrem léto
2025/2026
Letní Artsemestr uzavřel již tradičně akademický rok a opět představil širokou škálu projektů vznikajících napříč ateliéry UMPRUM. Výstava nabídla nejen výsledky několikaměsíční individuální školní práce, ale také vhled do způsobů uvažování, experimentů a spoluprací, které jednotlivé ateliéry během semestru rozvíjely napříč obory. Letošní ročník se zároveň odehrál v prostředí Kasáren Karlín a pomyslně tak začal novou, byť dočasnou kapitolu školy.
Ateliér architektury I se během letního semestru zabýval novými vizemi pro Karlín, dočasně „nový domov“ velké části studujících UMPRUM. Součástí semestru byla také spolupráce s Tallinn Architecture Biennale.


Ateliér architektury II navázal na činnost platformy Future Architectures projektem Wild Planetary Systems: Design for Protected Areas in Transition. Výchozím bodem se stal globální závazek chránit do roku 2030 třicet procent pevniny a oceánů a s ním spojené otázky, co dnes ochrana přírody znamená a komu vlastně slouží.


Na loňské téma řeky navázal Ateliér architektury III projektem Terra Botanica, který zkoumal vztah architektury a rostlin. Studující přistupovali k vegetaci nejen jako k doplňkovému prvku, ale jako k aktivní součásti architektonického návrhu. Rostliny se staly konstrukčním, prostorovým i environmentálním prvkem a otevřely otázky nových forem soužití architektury s živými organismy.


Pokračování projektu Geologie architektury Ateliér architektury IV se zaměřilo na využití rubaniny vznikající při výstavbě metra D jako plnohodnotného stavebního materiálu. Na základě urbanistických návrhů z minulého semestru studující navrhovali obytné domy, které tento dosud nevyužitý zdroj integrují do své konstrukce. Součástí procesu bylo experimentální ověřování stavebních principů prostřednictvím modelů v různých měřítkách. Klauzurní výstava představila nejen architektonické návrhy, ale také konstrukční prvky z dusané hlíny.


Ateliér průmyslového designu opět pracoval na zadáních po jednotlivých ročnících. První ročník vytvářel plastiky vyjadřující dvě protichůdné emoce, druhý zkoumal mechanické principy, vyšší ročníky se pak společně s externím pedagogem Tomášem Chludilem věnovaly tématu kempingu. Klauzurní zadání se soustředilo na zdánlivě obyčejný předmět každodenní potřeby, který je nedílnou součástí mnoha domácností – kolíček na prádlo.


Ateliér designu nábytku a interiéru spolupracoval s výrobcem nábytku LD Seating na návrhu nového produktu, který by přirozeně doplnil jeho stávající produktovou řadu. Součástí klauzurních prací byl funkční prototyp v měřítku 1:1 vzniklý ve spolupráci se zmíněnou firmou. Druhým výrazným tématem byly interiérové úpravy pro Divadlo Karlín, kde studující hledali nové využití stávajících prostor při zachování jejich původních dispozic.


Ateliér produktového designu se zaměřil na současný pohled designéra na zdánlivě nenápadný prvek interiéru – dveřní kliku. Studující se mimo ní zabývali ornamentem a jeho využitím v konkrétní výrobní technologii. Na téma navazovalo také klauzurní zadání, v němž studující navrhovali sokl pro prezentaci zhotoveného uměleckého artefaktu.


Ateliér volného umění I vycházel z témat „přežití“ a „přežívání“, která se přirozeně propojila s dočasným působištěm školy v Kasárnách Karlín. Studující pracovali s různými strategiemi přežití a zkoumali je ve vztahu k materiálům sochařské práce, institucím i samotnému novému akademickému útočišti – čtvrti Karlín. Nové prostředí školy se tak stalo nejen kulisou, ale přímo jedním z témat uměleckého výzkumu.


Ateliér volného umění II pracoval s volným tématem, které studujícím poskytlo prostor pro individuální přístupy a rozvoj vlastních uměleckých výzkumů.


Ateliér volného umění III se věnoval tématu Doppelgänger. Klauzurní práce vznikaly na základě volného zadání a nabídly prostor pro individuální interpretaci zvoleného tématu v současném umění.


Ateliér volného umění IV pojal klauzurní práce jako Praktikum ze Současného umění II. Studující si definovali vlastní blízká témata, která následně rozvíjeli prostřednictvím skic, materiálových zkoušek a samotné realizace libovolného uměleckého díla.


Ateliér s hostujícím umělcem se věnoval tématu Symbiotického osídlení, implantace a roubování. Projekt otevíral otázky vzájemného prorůstání, přenosu a soužití, které studující rozvíjeli v rámci práce se svými dočasnými pedagogy. Klauzurní práce pak vznikaly na volné téma.


Ateliér skla připravoval projekt Behind the Scenes, který bude vyvrcholením prezentace na Milano Design Week na jaře 2027. Inspirací se stala opera La gazza ladra (Straka zlodějka Gioacchina Rossiniho). Nabízela se tak práce s blyštivostí a odrazivostí skla, koncepčně pak témata manipulace a falše, jako ústředními témata opery.


Ateliér keramiky a porcelánu se v klauzurním projektu Mapa a krajina zabýval tím, jak může krajina vypovídat o lidské přítomnosti a zároveň sama ovlivňovat naše chování. Mapa v tomto případě nereprezentuje kartograficky území, ale způsob, jak zachytit, artikulovat a sdílet vztahy mezi člověkem a přirozenou krajinou.


Ateliér K.O.V. se věnoval technologickým zadáním, mezi něž patřila např. výroba setu tepaných nádob. Klauzurní projekt Zvyk jako materiál obrátil pozornost k opakovaným tělesným gestům. Studující zkoumali, jak tyto návyky formují náš vztah k tělu, prostředí a společenským normám, a vytvářeli objekty, které mají za úkol tyto automatismy narušit a otevřít prostor pro nové otázky.


Vedení Ateliéru módní tvorby echalo výběr podtématu každého studujícího na losem určený film, který se následně stal základem jejich návrhové řady. Důležitou roli hrálo především převedení jeho atmosféry do výsledného oděvu. Součástí procesu bylo také užívání nástrojů umělé inteligence jako prostředek pro rozvoj nápadu nebo alternativu k nákladné fotografické či video produkci. Technická část projektu se soustředila na trenchcoat, jeho historii, konstrukci a charakteristické detaily


Ateliér designu oděvu a obuvi navázal na předchozí projekt Hlava: Artpiece – Headpiece s rozšířeným tématem nesoucí název Head to Toe. Studující pokračovali v práci s tělesností, siluetou a objemem a zaměřili se především na materiálové a konstrukční řešení jednotlivých kusů. Výsledkem jsou oděvní artefakty, které jsou koncepčně propojené s předchozími projekty a tvoří tak ucelenou kolekci.


Ateliér textilu pokračoval v dlouhodobém projektu SEJ KONOPÍ. Navázal na předchozí téma Vlákno – lék – symbol a dále rozvíjel otázky péče, tradic, rituálů i současných forem wellbeingu. Ve spolupráci s Farmou Lapka a Tkalcovnou Kubák se studující zaměřili na možnosti průmyslovějšího zpracování konopného vlákna a hledali nové způsoby jeho využití. Závěrečnou fází projektu byla spolupráce s Ateliérem fotografie II.


Ateliér ilustrace a grafiky se zabýval mapou jako vyprávěcím prostředkem. Projekt vznikal pro Veletrh dětské knihy v Bologni. I klauzurní práce se tak tentokrát obrátily k Itálii a vzpomínkám na jarní plenér v Toskánsku, které se promítly do kreseb, maleb a deníků se zážitky ze společné cesty.


Ateliér tvorby písma a typografie pracoval s médiem autorského dokumentu a jeho možnostmi v prostředí grafického designu, typografie a tvorby písma. Klauzurní práce se zaměřily na návrh vizuální identity výstavy NHK Collection Lidicím, pořádané Lidickou sbírkou umění.


Ateliér grafického designu a vizuální komunikace se počas semestru věnoval projektu Monte di Luce, jehož cílem bylo vytvořit komplexní vzorník možností ofsetového tisku pro italskou papírnu Cartiere del Garda společnosti EUROPAPIER. Výsledný projekt doplnil také klauzurní výstup v podobě sítotiskového plakátu, který rozvíjel další možnosti a principy vytvořeného vzorníku.


Ateliér animace a filmu se pustil do tématu Pastiche, které zkoumá hranici mezi digitální a analogovou animací. Studující hledali způsoby, jak zavedené animační techniky kombinovat v nečekaných podobách, posouvat jejich hranice nebo vzájemně napodobovat jejich typickou vizualitu.


Ateliér grafického designu a nových médií obrátil pozornost k hudbě. Zadání obsahovalo založení hudebního tělesa či zvukového projektu a s tím související tvorbu nejen samotného audiovizuálního materiálu, ale také kompletní vizuální identitu. Výsledkem tak jsou například plakáty, obaly desek, fotografie, videoklipy nebo merchandising.


Ateliér fotografie II během semestru rozvíjel několik paralelních projektů. Volné práce na téma Analog byly prezentovány na výstavě Prosté věci v pražském Klášteře minoritů. Instalace v Technologickém centru Mikulandská pak představila spolupráci s Ateliérem textilu a nabídla autorské interpretace textilních objektů a produktů z konopí.


Ateliér designu a digitálních technologií se pustil do průzkumu alternativních způsobů zobrazování. Studující sledovali vývoj zobrazovacích technologií, jejich limity i dopad na každodenní život a hledali nové nebo zapomenuté možnosti, které mohou mít praktický i umělecký potenciál.


Konzervování a restaurování uměleckořemeslných děl se tento rok představuje mezi výstavujícími vůbec poprvé. Nově otevřený program ukazuje výsledky konzervování a restaurování konkrétních předmětů a zároveň představuje technologické kopie historických artefaktů.


Ateliér Visual Arts představuje práce, které byly vystaveny v galerii A4 v Bratislavě v rámci projektu A Little Partz Might Kill Someone. Program tak na letošním Artsemestru ukázal část tvorby studujících v mezinárodním kontextu a zároveň připomněl jednu z cest, kterými se práce vznikající na UMPRUM dostávají v ucelených skupinách za hranice školy.


Pro UMPRUM Online připravila: Karla Kislingerová
Foto: Emma Lea Nykodýmová a Yulia Ni
Ohlédnutí za
Artsemestrem léto
2025/2026
Letní Artsemestr uzavřel již tradičně akademický rok a opět představil širokou škálu projektů vznikajících napříč ateliéry UMPRUM. Výstava nabídla nejen výsledky několikaměsíční individuální školní práce, ale také vhled do způsobů uvažování, experimentů a spoluprací, které jednotlivé ateliéry během semestru rozvíjely napříč obory. Letošní ročník se zároveň odehrál v prostředí Kasáren Karlín a pomyslně tak začal novou, byť dočasnou kapitolu školy.
Ateliér architektury I se během letního semestru zabýval novými vizemi pro Karlín, dočasně „nový domov“ velké části studujících UMPRUM. Součástí semestru byla také spolupráce s Tallinn Architecture Biennale.


Ateliér architektury II navázal na činnost platformy Future Architectures projektem Wild Planetary Systems: Design for Protected Areas in Transition. Výchozím bodem se stal globální závazek chránit do roku 2030 třicet procent pevniny a oceánů a s ním spojené otázky, co dnes ochrana přírody znamená a komu vlastně slouží.


Na loňské téma řeky navázal Ateliér architektury III projektem Terra Botanica, který zkoumal vztah architektury a rostlin. Studující přistupovali k vegetaci nejen jako k doplňkovému prvku, ale jako k aktivní součásti architektonického návrhu. Rostliny se staly konstrukčním, prostorovým i environmentálním prvkem a otevřely otázky nových forem soužití architektury s živými organismy.


Pokračování projektu Geologie architektury Ateliér architektury IV se zaměřilo na využití rubaniny vznikající při výstavbě metra D jako plnohodnotného stavebního materiálu. Na základě urbanistických návrhů z minulého semestru studující navrhovali obytné domy, které tento dosud nevyužitý zdroj integrují do své konstrukce. Součástí procesu bylo experimentální ověřování stavebních principů prostřednictvím modelů v různých měřítkách. Klauzurní výstava představila nejen architektonické návrhy, ale také konstrukční prvky z dusané hlíny.


Ateliér průmyslového designu opět pracoval na zadáních po jednotlivých ročnících. První ročník vytvářel plastiky vyjadřující dvě protichůdné emoce, druhý zkoumal mechanické principy, vyšší ročníky se pak společně s externím pedagogem Tomášem Chludilem věnovaly tématu kempingu. Klauzurní zadání se soustředilo na zdánlivě obyčejný předmět každodenní potřeby, který je nedílnou součástí mnoha domácností – kolíček na prádlo.


Ateliér designu nábytku a interiéru spolupracoval s výrobcem nábytku LD Seating na návrhu nového produktu, který by přirozeně doplnil jeho stávající produktovou řadu. Součástí klauzurních prací byl funkční prototyp v měřítku 1:1 vzniklý ve spolupráci se zmíněnou firmou. Druhým výrazným tématem byly interiérové úpravy pro Divadlo Karlín, kde studující hledali nové využití stávajících prostor při zachování jejich původních dispozic.


Ateliér produktového designu se zaměřil na současný pohled designéra na zdánlivě nenápadný prvek interiéru – dveřní kliku. Studující se mimo ní zabývali ornamentem a jeho využitím v konkrétní výrobní technologii. Na téma navazovalo také klauzurní zadání, v němž studující navrhovali sokl pro prezentaci zhotoveného uměleckého artefaktu.


Ateliér volného umění I vycházel z témat „přežití“ a „přežívání“, která se přirozeně propojila s dočasným působištěm školy v Kasárnách Karlín. Studující pracovali s různými strategiemi přežití a zkoumali je ve vztahu k materiálům sochařské práce, institucím i samotnému novému akademickému útočišti – čtvrti Karlín. Nové prostředí školy se tak stalo nejen kulisou, ale přímo jedním z témat uměleckého výzkumu.


Ateliér volného umění II pracoval s volným tématem, které studujícím poskytlo prostor pro individuální přístupy a rozvoj vlastních uměleckých výzkumů.


Ateliér volného umění III se věnoval tématu Doppelgänger. Klauzurní práce vznikaly na základě volného zadání a nabídly prostor pro individuální interpretaci zvoleného tématu v současném umění.


Ateliér volného umění IV pojal klauzurní práce jako Praktikum ze Současného umění II. Studující si definovali vlastní blízká témata, která následně rozvíjeli prostřednictvím skic, materiálových zkoušek a samotné realizace libovolného uměleckého díla.


Ateliér s hostujícím umělcem se věnoval tématu Symbiotického osídlení, implantace a roubování. Projekt otevíral otázky vzájemného prorůstání, přenosu a soužití, které studující rozvíjeli v rámci práce se svými dočasnými pedagogy. Klauzurní práce pak vznikaly na volné téma.


Ateliér skla připravoval projekt Behind the Scenes, který bude vyvrcholením prezentace na Milano Design Week na jaře 2027. Inspirací se stala opera La gazza ladra (Straka zlodějka Gioacchina Rossiniho). Nabízela se tak práce s blyštivostí a odrazivostí skla, koncepčně pak témata manipulace a falše, jako ústředními témata opery.


Ateliér keramiky a porcelánu se v klauzurním projektu Mapa a krajina zabýval tím, jak může krajina vypovídat o lidské přítomnosti a zároveň sama ovlivňovat naše chování. Mapa v tomto případě nereprezentuje kartograficky území, ale způsob, jak zachytit, artikulovat a sdílet vztahy mezi člověkem a přirozenou krajinou.


Ateliér K.O.V. se věnoval technologickým zadáním, mezi něž patřila např. výroba setu tepaných nádob. Klauzurní projekt Zvyk jako materiál obrátil pozornost k opakovaným tělesným gestům. Studující zkoumali, jak tyto návyky formují náš vztah k tělu, prostředí a společenským normám, a vytvářeli objekty, které mají za úkol tyto automatismy narušit a otevřít prostor pro nové otázky.


Vedení Ateliéru módní tvorby echalo výběr podtématu každého studujícího na losem určený film, který se následně stal základem jejich návrhové řady. Důležitou roli hrálo především převedení jeho atmosféry do výsledného oděvu. Součástí procesu bylo také užívání nástrojů umělé inteligence jako prostředek pro rozvoj nápadu nebo alternativu k nákladné fotografické či video produkci. Technická část projektu se soustředila na trenchcoat, jeho historii, konstrukci a charakteristické detaily


Ateliér designu oděvu a obuvi navázal na předchozí projekt Hlava: Artpiece – Headpiece s rozšířeným tématem nesoucí název Head to Toe. Studující pokračovali v práci s tělesností, siluetou a objemem a zaměřili se především na materiálové a konstrukční řešení jednotlivých kusů. Výsledkem jsou oděvní artefakty, které jsou koncepčně propojené s předchozími projekty a tvoří tak ucelenou kolekci.


Ateliér textilu pokračoval v dlouhodobém projektu SEJ KONOPÍ. Navázal na předchozí téma Vlákno – lék – symbol a dále rozvíjel otázky péče, tradic, rituálů i současných forem wellbeingu. Ve spolupráci s Farmou Lapka a Tkalcovnou Kubák se studující zaměřili na možnosti průmyslovějšího zpracování konopného vlákna a hledali nové způsoby jeho využití. Závěrečnou fází projektu byla spolupráce s Ateliérem fotografie II.


Ateliér ilustrace a grafiky se zabýval mapou jako vyprávěcím prostředkem. Projekt vznikal pro Veletrh dětské knihy v Bologni. I klauzurní práce se tak tentokrát obrátily k Itálii a vzpomínkám na jarní plenér v Toskánsku, které se promítly do kreseb, maleb a deníků se zážitky ze společné cesty.


Ateliér tvorby písma a typografie pracoval s médiem autorského dokumentu a jeho možnostmi v prostředí grafického designu, typografie a tvorby písma. Klauzurní práce se zaměřily na návrh vizuální identity výstavy NHK Collection Lidicím, pořádané Lidickou sbírkou umění.


Ateliér grafického designu a vizuální komunikace se počas semestru věnoval projektu Monte di Luce, jehož cílem bylo vytvořit komplexní vzorník možností ofsetového tisku pro italskou papírnu Cartiere del Garda společnosti EUROPAPIER. Výsledný projekt doplnil také klauzurní výstup v podobě sítotiskového plakátu, který rozvíjel další možnosti a principy vytvořeného vzorníku.


Ateliér animace a filmu se pustil do tématu Pastiche, které zkoumá hranici mezi digitální a analogovou animací. Studující hledali způsoby, jak zavedené animační techniky kombinovat v nečekaných podobách, posouvat jejich hranice nebo vzájemně napodobovat jejich typickou vizualitu.


Ateliér grafického designu a nových médií obrátil pozornost k hudbě. Zadání obsahovalo založení hudebního tělesa či zvukového projektu a s tím související tvorbu nejen samotného audiovizuálního materiálu, ale také kompletní vizuální identitu. Výsledkem tak jsou například plakáty, obaly desek, fotografie, videoklipy nebo merchandising.


Ateliér fotografie II během semestru rozvíjel několik paralelních projektů. Volné práce na téma Analog byly prezentovány na výstavě Prosté věci v pražském Klášteře minoritů. Instalace v Technologickém centru Mikulandská pak představila spolupráci s Ateliérem textilu a nabídla autorské interpretace textilních objektů a produktů z konopí.


Ateliér designu a digitálních technologií se pustil do průzkumu alternativních způsobů zobrazování. Studující sledovali vývoj zobrazovacích technologií, jejich limity i dopad na každodenní život a hledali nové nebo zapomenuté možnosti, které mohou mít praktický i umělecký potenciál.


Konzervování a restaurování uměleckořemeslných děl se tento rok představuje mezi výstavujícími vůbec poprvé. Nově otevřený program ukazuje výsledky konzervování a restaurování konkrétních předmětů a zároveň představuje technologické kopie historických artefaktů.


Ateliér Visual Arts představuje práce, které byly vystaveny v galerii A4 v Bratislavě v rámci projektu A Little Partz Might Kill Someone. Program tak na letošním Artsemestru ukázal část tvorby studujících v mezinárodním kontextu a zároveň připomněl jednu z cest, kterými se práce vznikající na UMPRUM dostávají v ucelených skupinách za hranice školy.


Pro UMPRUM Online připravila: Karla Kislingerová
Foto: Emma Lea Nykodýmová a Yulia Ni
© 1885 — 2025 UMPRUM Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze
umprum.cz