Mezi 26. 1. a 1. 2. 2023 – tedy následující týden po konci klauzurního období a obhajobách výsledných prací se již tradičně konal Artsemestr – výstava otevírající dveře jednotlivých ateliérů UMPRUM, kde vystavovaná díla ve většině případů alespoň teoreticky vznikala.

Artsemestr je jedinou příležitostí, kdy může široká veřejnost navštívit útroby budovy na nám. Jana Palacha a vnímat tak školu i z jiného pohledu, než návštěvou veřejně přístupné Galerie UM v předsálí. Výstava není koncipována jednotně, nepojí ji ústřední téma, každé ze dveří 25 ateliérů nabízí jiné téma a dispoziční řešení, a tedy i jistou míru překvapení. Pomyslné pojítko mezi rozdílnými zadáními však vytváří sami studující, v jejichž výstupech napříč použitými zobrazovacími médii se častokrát objevují podobné znaky, jako environmentální a sociální tematika či snaha o upozornění na rozličné problematiky s návrhem možného alternativního řešení.

Výstava klauzurních prací tentokrát využila i potenciál druhé, novější Technologické budovy v Mikulandské ulici, kde mohli návštěvníci v prostorném atriu zhlédnout multimediální výstupy nově vzniklého studijního modulu Planeta B zabývajícího se environmentálními tématy v plném rozsahu výuky.

Architektura 1

Ateliér Architektura I se zabýval tématem tržiště jako historicky důležitého místa s kulturním přesahem. Zadání neslo zastřešující název Služby/Obchod/Tržnice a výsledný návrh měl být situován do pražské lokality Na Knížecí.

Architektura 2

Studenti a studentky z A2, nově fungujícího jako Ateliér s hostujícím pedagogem na Katedře architektury, se věnovali produkci myšlenek a prací rozvíjejících úvahy o nových formách bydlení, které usilují o umožnění fungování svobodnější a spravedlivější společnosti. Tyto myšlenky pak pod názvem Future Architectures: laboratoř utopií zkonkretizovali pomocí vizualizací a představili je prostřednictvím filmu.

Architektura 3

Studující Ateliéru architektury III používali ke splnění zadání Strojová imaginace nový nástroj tvorby obrazů, umělou inteligenci generující experimentální architekturu na základě zadaných textů a úvah. Obrazové výstupy pak byly inspirací pro tvorbu finálních modelů.

Architektura 4

Ateliér Architektury IV se zabýval hledáním nedostavěných projektů v tuzemsku napříč historií. Studenti a studentky mimo navrhování nedokončených staveb uvažovali o potenciálu přestaveb a znovuvyužívání již existujících domů.

Keramika a porcelán

Ateliér keramiky a porcelánu představil pomocí jedné dlouhé prostřené tabule téma Nos na stůl, které nabádalo návštěvníky k tvorbě předmětů určených ke stolování s důrazem na řemeslné zpracování. Vznikly tak desítky rozličných předmětů k různým denním chodům a příležitostem.

K.O.V.

Studenti Ateliéru Koncept-Objekt-Význam demonstrovali na zadání Šperk pro mě svou vlastní představu o ideálním produktu, který definuje jejich osobnost. Zadání bylo volné i pro technické zpracování a materiálový výběr. Mimo šperků z ušlechtilých materiálů tak vznikaly i textilní nebo dřevěné objekty.

Sklo

“Der Teufel steckt im Detail” posloužil jako inspirační zdroj pro tvorbu objektu na téma Detail, který vznikal v Ateliéru skla. Téma studující zpracovali do volných i užitých předmětů často ozvláštněních kombinací skla a dalších materiálů, či s důrazem na detail provedený specifickou technikou.

Textil

Materiálové zadání Celulóza nabídlo studentům a studentkám Ateliéru textilu možnost mnoha různých pohledů a přístupů. Výstupy obsahovaly důraz na recyklaci a znovupoužívání materiálů včetně papíru v kontextu textilních technik, ale i osvojování si tradičních technik a autonomní zpracovávání vlastního surového materiálu.

Design oděvu a obuvi

Zadání Moje značka obsahující zpracování modelů, vizuální identity, ale i ceníku nastiňovalo studentům a studentkám designu oděvu a obuvi realitu po absolutoriu. I zde byl kladen důraz na udržitelnost použitých materiálů a jejich řemeslné zpracování.

Módní tvorba

Ateliér módní tvorby se stejně jako Ateliér K.O.V. zaměřil na osobnost všech jednolivců a jejich svobodný tvůrčí rozvoj. Pod zadáním “Kdo jsem, kolekce pro sebe” se snažili vnímat vlastní identitu pomocí svého šatníku a toho, na co při tvorbě kolekce kladou důraz od vizuální či materiálové stránky, přes komfort a další aspekty.

Volné umění I (socha)

Ateliér VU1 původně definovaný jako Ateliér sochařství nechal studující představit svou volnou tvorbu. Vznikly tak často multimediální objekty s ideovými přesahy na rozličná témata.

Volné umění II (malba)

Ateliér VU1 původně definovaný jako Ateliér sochařství nechal studující představit svou volnou tvorbu. Vznikly tak často multimediální objekty s ideovými přesahy na rozličná témata.

Volné umění III (intermédia)

Ateliér volného umění III nechal studenty a studentky po tři týdny klauzurního období také pracovat na volném zadání. Mezi výstupy se pak objevovaly rozličné nástěnné i prostorové objekty či videoprojekce s ideovým přesahem.

Volné umění IV (fotografie)

Ateliér volného umění IV zvolil pro studující stejně jako výše zmíněné také možnost prezentace díla dle vlastního uvážení. Mezi fotografiemi, které jsou pro ateliér příznačné, vznikaly ale i prostorové objekty.

Fotografie 2

Hlavním motivem skrývajícím se pod zadáním Highway Mindway –⁠ urban photography bylo jiné přemýšlení o veřejném prostoru a jeho utváření, ústředním motivem pak pražská magistrála a její vize do budoucnosti. Ateliér pak práci představil na výstavě v Českém centru v Londýně.

Design a digitální technologie

Klauzurní zadání v Ateliéru DDT nesoucí název Život pod povrchem navazovalo na semestrální přípravu a hlubší seznámení s médiem pohyblivého obrazu –⁠ narativní vyprávění skrze videoherní médium.

Grafický design a nová média

Ateliér grafického designu a nových médií řešil Systém, jako základní konstantu, jeho aplikaci a řešení v globalizovaném prostředí aktuálních médií. Výstupem pak bylo video na zmíněné téma.

Animace a film

Studující Ateliéru animace a filmu se zaměřili na hledání Vůně dálek a její integrace do libovolného audiovizuálního díla –⁠ filmu, které doplnila specifická instalace.

Grafický design a vizuální komunikace

Ateliér grafického designu a vizuální komunikace dostal za úkol tvorbu vlastní knihy receptů s minimálním počtem plnobarevných 64 stran a obsahem vlastních nebo rodinných receptů. Pod zadáním Kuchařka pak vznikaly rozličné oslavné knihy o jednotlivých surovinách či vaření novátorskými způsoby.

Ilustrace a grafika

Studenti a studentky z Ateliéru ilustrace a grafiky se zaměřili na tzv. Wimmelplakat, plakát s propracovanou ilustrací, který skrývá hru. Dále zpracovávali několik knih –⁠ pomalou a rychlou, rukodělnou, autorskou kusovku a také knihu nerukopisnou za použití zcizeného materiálu.

Tvorba písma a typografie

V Ateliéru tvorby písma a typografie zkoumali pomocí zadání “Od fyzického k digitálnímu –⁠ cesta tam a zase zpátky” vztahy mezi analogovým a digitálním způsobem v oblasti typografie a reprodukce.

Planeta B

Modul Planeta B zabývající se udržitelností a civilizačními otázkami představil v Technologickém centru Mikulandská projekt na téma Toxické budoucnosti, který sleduje způsoby vývoje energie a jejich dopadů na planetu a život na ní. Představena byla díla studentů a studentek napříč zaměřeními za použití různých zobrazovacích způsobů výstupů.

Ateliér s hostujícím umělcem

Ateliér s umělkyní, filmařkou a badatelkou Marwou Arsanios se zabýval budováním struktury a hledání autorské platformy pro rovnost při tvorbě kolektivního díla. Získané zkušenosti se pak uplatňovaly ve volném klauzurním zadání.

Průmyslový design

Studující Ateliéru průmyslového designu se zabývali návrhy autonomního metra pro Prahu ve spolupráci se Škoda Group. První ročník se tradičně zabýval transformací tvaru libovolné přírodniny do užitného produktu.

Produktový design

Ateliér produktového designu zpracovával téma Role (elektronické) hudby ve vývoji člověka a v návaznosti na ní studující vyvíjeli akustické nástroje či objekty tradičních i experimentálních tvarů pomocí transformace principů hudebních nástrojů.

Design nábytku a interiéru

Studenti a studentky Ateliéru designu nábytku a interiéru se zabývali tématem Knihovna, její realizací a následnou tvorbou prototypu v reálné velikosti.

Reportáž připravila Karla Kislingerová (Ateliér textilu)
Fotografie: Alžběta Chrudimská a Adriana Ingeli (Ateliér fotografie 2)

Artsemestr je jedinou příležitostí, kdy může široká veřejnost navštívit útroby budovy na nám. Jana Palacha a vnímat tak školu i z jiného pohledu, než návštěvou veřejně přístupné Galerie UM v předsálí. Výstava není koncipována jednotně, nepojí ji ústřední téma, každé ze dveří 25 ateliérů nabízí jiné téma a dispoziční řešení, a tedy i jistou míru překvapení. Pomyslné pojítko mezi rozdílnými zadáními však vytváří sami studující, v jejichž výstupech napříč použitými zobrazovacími médii se častokrát objevují podobné znaky, jako environmentální a sociální tematika či snaha o upozornění na rozličné problematiky s návrhem možného alternativního řešení.

Architektura 1

Architektura 2

Architektura 4

Studenti Ateliéru Koncept-Objekt-Význam demonstrovali na zadání Šperk pro mě svou vlastní představu o ideálním produktu, který definuje jejich osobnost. Zadání bylo volné i pro technické zpracování a materiálový výběr. Mimo šperků z ušlechtilých materiálů tak vznikaly i textilní nebo dřevěné objekty.

Sklo

Materiálové zadání Celulóza nabídlo studentům a studentkám Ateliéru textilu možnost mnoha různých pohledů a přístupů. Výstupy obsahovaly důraz na recyklaci a znovupoužívání materiálů včetně papíru v kontextu textilních technik, ale i osvojování si tradičních technik a autonomní zpracovávání vlastního surového materiálu.

Ateliér VU1 původně definovaný jako Ateliér sochařství nechal studující představit svou volnou tvorbu. Vznikly tak často multimediální objekty s ideovými přesahy na rozličná témata.

Volné umění II (malba)

Ateliér volného umění IV zvolil pro studující stejně jako výše zmíněné také možnost prezentace díla dle vlastního uvážení. Mezi fotografiemi, které jsou pro ateliér příznačné, vznikaly ale i prostorové objekty.

Ateliér grafického designu a vizuální komunikace dostal za úkol tvorbu vlastní knihy receptů s minimálním počtem plnobarevných 64 stran a obsahem vlastních nebo rodinných receptů. Pod zadáním Kuchařka pak vznikaly rozličné oslavné knihy o jednotlivých surovinách či vaření novátorskými způsoby.

Studenti a studentky z Ateliéru ilustrace a grafiky se zaměřili na tzv. Wimmelplakat, plakát s propracovanou ilustrací, který skrývá hru. Dále zpracovávali několik knih –⁠ pomalou a rychlou, rukodělnou, autorskou kusovku a také knihu nerukopisnou za použití zcizeného materiálu.

V Ateliéru tvorby písma a typografie zkoumali pomocí zadání “Od fyzického k digitálnímu –⁠ cesta tam a zase zpátky” vztahy mezi analogovým a digitálním způsobem v oblasti typografie a reprodukce.

Studenti a studentky Ateliéru designu nábytku a interiéru se zabývali tématem Knihovna, její realizací a následnou tvorbou prototypu v reálné velikosti.