Pod nově příchozím vedením složeným z trojice Andrew Kiel, Jakub Herza a Viktória Mravčáková se Ateliér architektury I zabýval především zhmotněním svých semestrálních prací, které se zabývaly Redefinicí DUP – Domu uměleckého průmyslu na Národní třídě a hledání strategie jejího budoucího využití a ověření jejich funkčnosti pomocí prostorových modelů.

Ateliér architektury II

Studentstvo Ateliéru architektury II se zabývalo pod zastřešujícím tématem City of Care: How To Go From Bias To Inclusivity (Město a péče: Od předsudků k inkluzivitě) | Navrhování „světa pro všechny“ je možné pouze tehdy, pokud opustíme představu, že existuje jeden ideální typ občana sociálními aspekty a rozměry, které jsou stejně jako návrhy konkrétních fyzických staveb rovnocennými zástupci definice architektury v širším slova smyslu.

Ateliér architektury III
a Ateliér keramiky a porcelánu

Studentky a studenti Ateliéru architektury III se tento semestr spojili s kolegy z Katedry užitého umění a pod shrnujícím názvem Clayhouse – dům jako extenze člověka představili společnou kolekci keramických užitných prvků, které vykazovaly známky spojení řemeslného a technologického uvažování.

Ateliér architektury IV

Klauzurní práce Ateliéru architektury IV sloužila jako prostor pro rozvíjení příbuzných a volně odvozených témat, na nichž pracovalo studentstvo během celého zimního semestru. Výchozí bodem byla spolupráce s prof. Gottfriedem Müllerem, která se zabývala starým městem Most a jeho novému nástupci. Klauzurní výstupy pak dostaly uvažování do osobitějších kontextů jednotlivých studujících.

Ateliér skla

Vedení Ateliéru skla vyžadovalo soustavnou a intenzivní práci, která vyvrcholila hledáním, či upevňováním fyzického rukopisu každého studujícího. Namísto společného zadání tak vznikly desítky svérázných objektů symbolizujících svoje tvůrce.

Ateliér K.O.V.

Studentstvu Ateliéru K.O.V. vymezovalo rámec uvažování zadání The New Domestic Landscape, The Invisible Detail k porozumění vícevrstevnatého konceptu neviditelnosti jako metody pro tvorbu designu. Téma se zaměřovalo na objekty z nejbližšího prostředí člověka, jakými jsou např. architektonické detaily či drobné předměty každodenního užití.

Ateliér textilu a Ateliér módní tvorby

Týmový projekt a to, jak může vypadat stejné zadání zpracovávané mnoha odlišnými přístupy, představili studující Ateliérů módní tvorby a Ateliéru textilu. Téma Věčnost současnosti se zabývalo volnou interpretací děl či jejich zpracováním z rozsáhlých depozitářů Lobkowiczkých sbírek. Studující starších ročníků se pak zabývali individuálními projekty navazujícími na jejich kontinuální tvůrčí proces.

Ateliér designu oděvu a obuvi

SPOLU PRÁCE jako hlavní téma a pilíř zimního semestru studentek a studentů Ateliéru designu oděvu a obuvi vyvrcholilo ukázkou modelů za použití tkanin společnosti VEBA Broumov, s níž na kolekci pracovali.

Ateliér volného umění I

Mimo klauzurní práce kladoucí důraz na rozvoj své vlastní tvorby se i Ateliér volného umění I podílel na projektu obohacení veřejného prostoru Hradce Králové. Hlavní náplní bylo 24hodinové vysílání rádia Křoví.

Ateliér volného umění II

Studující Ateliéru volného umění II se zabývali volným zpracováním tématu barvy a teorie barev.

Ateliér volného umění III

Studenti a studentky Ateliéru volného umění III zobrazovali tématem Farmers & Aliens zachycení tenze ze soužití člověka a současně se vyvíjejících technologií.

Ateliér volného umění IV

Ateliér volného umění IV nechal svým studujícím možnost práce na své volné tvorbě nejlépe vystihující osobnost a individuální vizuální vyjádření.

Ateliér s hostujícím umělcem

Ateliér pod vedením Slávy Sobotovičové a hostující umělkyně Anny Witt se v průběhu semestru zabýval performativním ztvárněním citlivosti jednotlivců a vnímáním potřeb druhých. Kromě projektu Survival of the Softest vznikly klauzurní práce na volné téma.

Ateliér fotografie II

Vedení Ateliéru fotografie II vsadilo tento semestr, stejně jako spousta dalších ateliérů, na kolaborativní projekt. Se svým „partnerem”, mezinárodním festivalem Designblok, představili studující projekt obsahující volně zpracované fotografie na téma Designblok a Odvaha.

Ateliér průmyslového designu

Ateliér průmyslového designu tradičně prezentuje práce studentů dle jejich pokročilosti v oboru. Mimo evergreen v podobě užitého předmětu inspirovaného přírodninou se studující zabývali především návrhem slavnostní nezbytnosti každé domácnosti – stojanu na vánoční stromeček.

Ateliér produktového designu, Ateliér designu nábytku a interiéru

Se společnými projektem přišly také Ateliér produktového designu, Ateliér designu nábytku a interiéru a laboratoř UMlab, kteří se zabývali podobou veřejného prostoru náplavky v Hradci Králové. Revitalizace nábřeží obsahovala i návrh veřejného mobiliáře.

Ateliér designu a digitálních technologií

Klauzurním výstupem studujících ateliéru DDT se staly výsledky explorace zobrazovacích možností sekvenčních LED projekčních ploch mezi stanicemi pražského metra a jejich výsledky formou autorských intervencí.

Ateliér grafického designu a nových médií

Ateliér grafického designu a nových médií se mimo pečlivé správy projektu Radio 202 věnoval navrhování 11 reálných odborných časopisů, které vznikly v rámci spolupráce s Národním muzeem.

Ateliér grafického designu a vizuální komunikace

Studující ateliéru GDVK se pod příznačným názvem Kde domov můj? zabývali tvorbou motivů pro novou podobu cestovního dokladu. Téma vzniklo ve spolupráci se Státní tiskárnou cenin.

Ateliér animace a filmu

Studentky a studenti Ateliéru animace a filmu se prezentovali vlastním krátkým audiovizuálním dílem na téma Dobrá zpráva, které mělo volně navazovat na probíraná témata a znalosti nabyté během výuky v tomto semestru.

Ateliér ilustrace a grafiky

Klauzurní výstavu studentstva Ateliéru ilustrace a grafiky zastřešovalo komplexní zadání obrazové zkratky určené pro tištěná média v Čechách a na Moravě. Výstupem pak byla série grafik na základě skutečností zjištěných semestrálním průzkumem.

Ateliér tvorby písma a typografie

Klauzurní práce Ateliéru písma a typografie vycházela ze semestrálního úkolu Case study fondu písem školní knihtiskové dílny. Finálním výstupem byl pak fyzický a digitální katalog výše zmíněného a příprava podkladů pro nadcházející výstavy ateliéru..

Studentstvo Ateliéru architektury II se zabývalo pod zastřešujícím tématem City of Care: How To Go From Bias To Inclusivity (Město a péče: Od předsudků k inkluzivitě) | Navrhování „světa pro všechny“ je možné pouze tehdy, pokud opustíme představu, že existuje jeden ideální typ občana sociálními aspekty a rozměry, které jsou stejně jako návrhy konkrétních fyzických staveb rovnocennými zástupci definice architektury v širším slova smyslu.