Diskuze o architektonicko-urbanistickém projektu na Centrum Petřiny?

Nákupní středisko na pražských Petřinách má být přebudováno developerskou společností v rámci projektu Centrální náměstí Petřiny. Úlohu zpracovat stejný projekt dostali i studenti a studentky Ateliéru architektury I pod vedením profesora Jana Šépky a architektky Miroslavy Gulbisové. V čem se zásadně liší přístup developera a studentů? Dojde někdy na diskuzi se zástupci městské části Praha 6? Na tyto a další otázky odpovídali vedoucí ateliéru Jan Šépka a studentka Ema Soukupová.

Rozhovor vedla Tereza Škvárová.
JŠ: Jan Šépka

ES: Ema Soukupová

V předchozích letech se témata v rámci výuky Ateliéru architektury I týkala urbanismu vybraných měst, na to jste navázali tématem materiality staveb. Co vás tedy vedlo k tomu vybrat jako semestrální zadání Centrum Petřiny?
JŠ: Se studenty chci vždy po určitou dobu zkoumat jedno téma, ať už z oblasti urbanismu či jiných témat, jako bylo například shlukování více funkcí v jedné stavbě. Stejně tak jsem postupoval, když jsem učil na FA ČVUT. Vždy se mi ale potvrdilo, že se téma zhruba po pěti letech vyčerpá, a proto ho uzavírám. I pro mě osobně to v závěru přináší určité poznání. Všechna témata se studenty prožívám a zároveň na ně sbírám zpětnou vazbu.
Prvních pět let na UMPRUM jsme se zaměřili na vybraná česká města. Na následujících pět let jsme nastavili téma týkající se funkcí stavby a materiálů. První rok byl věnován materiálům, druhý rok bydlení, tento rok se zaměřujeme na vzdělání a zpracováváme projekt mateřské školy. V letním semestru chceme řešit základní školu. V zimním semestru  2020/2021 jsme nejprve řešili komplikovanou lokalitu v blízkosti Hlavního nádraží v Praze. V letním semestru jsme chtěli reagovat na developerský projekt, který schválila městská část Praha 6 (MČ P6), kdy se jedná o zbourání obchodního domu Billa a vytvoření nového centra s plánovanou bytovou výstavbou na Petřinách.
Spolu s Mirkou Gulbisovou, která je asistentkou v našem ateliéru, jsme nezadávali přesné požadavky, ale čistě „vytvořte nové Centrum Petřiny“ na stávající parcele. Se studenty jsme se hodně o lokalitě bavili. Já tam i bydlím, takže lokální problémy znám velmi dobře. Náš záměr byl podívat se na problematiku z jiného úhlu a ukázat, že jde navrhnout alternativní řešení tomu developerskému.

Můžete nám stručně popsat dnešní situaci?
JŠ: Dnes se jedná o obchodní centrum, které vzniklo v rámci projektu celého sídliště. Urbanistická struktura Petřin měla v plánu kulturní centrum přes ulici, to se ale nikdy nezrealizovalo. Sídliště Petřiny má poměrně jasně daný urbanismus, má páteřní komunikaci, po které jezdí tramvaje, a je zakončena Makromolekulárním ústavem od architekta Karla Pragera, což je významný objekt s první zavěšenou fasádou v ČR. Naproti Centru Petřiny je dům hotelového typu, k němuž se Ema Soukupová a někteří další studenti snažili vytvořit jakousi protiváhu, a tím bránu do Petřin. Tímto gestem chtěli vyzdvihnout místo v rámci celého organismu sídliště.

Petřiny

Pohled na Petřiny.

Jak jste vnímala stávající situaci na místě vy a co si myslíte, že je pro váš projekt na místě Centra Petřin charakteristické?
ES: Nepocházím z Prahy, a jelikož se nejedná o místo, které občané a turisté běžně navštěvují, byla jsem na Petřinách poprvé kvůli ateliérovému zadání. V první řadě jsem vnímala parcelu jako zvláštně využívanou. Nedá se říci, že by nebyla využívaná vůbec, v přízemí se nachází supermarket, kde se shromažďují lidé. Zbytek je ale vylidněný a nenaplňuje svůj potenciál. Naproti se nachází objekt, který byl zamýšlený jako centrum, v současnosti ale funguje jako parkoviště. Člověk na místě vůbec nemá pocit, že by sem rád chodil, i když nemusí. Urbanistický plán Petřin je pro mě sám o sobě velmi zajímavý. Vychází z konceptu nižší panelákové zástavby doplněné výškovou dominantou na klíčových vstupních a centrálních místech, a to mě hodně ovlivnilo.

z-osi
zboku

Vizualizace Emy Soukupové zobrazující zasazení Centra Petřiny do okolní zástavby. Foto: Ema Soukupová

Developer CPI Property Group svůj projekt Centrální náměstí Petřiny prezentuje náměstím o rozloze 1800m2.
JŠ: Označení „Centrální náměstí“ bych v případě developerského projektu dal do uvozovek. Je potřeba si uvědomit, že funkční náměstí tvoří především parter, který ho obklopuje. Jestliže developer v návrhu ohraničuje náměstí z jedné strany stávajícím vstupem do metra s vchody na toalety, z druhé strany prosklenou zdí supermarketu a pouze nepatrnou část tvoří kavárna na kraji, nemůžeme vůbec mluvit o náměstí s živým parterem. Prostřednictvím klamavé vizualizace toho nedocílíme. Základní myšlenka (nehledě na chybějící společenský sál), kterou jsme se studenty řešili, bylo vytvoření živého prostoru obklopeného živým parterem.

Jak v rámci studie pracujete s plochou náměstí a vstupem do metra vy?
ES: Pracuji se dvěma hmotami – horizontální a vertikální. Výšková zahrnuje byty, ta nižší slouží pro občanskou vybavenost. Snažila jsem se místa jako supermarket a vstup do metra zahrnout do komplexu, aby vše fungovalo propojeně. Oproti současnému obchodnímu domu v projektu ustupuji, abych vytvořila větší plochu pro kavárnu, vstup do společenského sálu i supermarket. Plocha dnes není náměstím, je to spíše rozptylový prostor.

1np

Návrh dispozičního řešení Centra Petřiny od Emy Soukupové. Foto: Ema Soukupová

parter

Parter podle návrhu Emy Soukupové. Foto: Ema Soukupová

Developer avizuje zhruba 160 bytů a jeho plány už byly zveřejněné v době příprav studentů. Vy jste do svého projektu umístila pouze 36 bytových jednotek, z toho 12 mezonetových. Všechny jsou netradičně diagonálně položené. V čem jsou podle vás tyto byty výjimečné?
ES: Vycházela jsem z transformace tradičního panelákového schématu a inspiroval mne i komplex Hvězda architekta Vlada Miluniće, který leží naproti řešené parcele a pracuje s kosově rotovanou geometrií. V mém projektu vznikly na patře čtyři bytové jednotky vždy se dvěma terasami. Tím vytvářím obydlí podobného charakteru jako v rodinném domě a kosovým uspořádáním zabezpečuji jejich intimitu. Sousedi se nikdy nevidí a neslyší. Obecně se jedná o koncept vyššího standardu bydlení. Do středu každé čtvercové jednotky jsem umístila jádro, čímž jsem umožnila v půdorysu vytvořit vždy čtyři buňky nehledě na to, o jakou místnost se jedná. Šlo mi zejména o flexibilitu jednotek.

byt
podorys-bytov-page-001

Půdorys a vizualizace bytů dle návrhu Emy Soukupové. Foto: Ema Soukupová

Mluvili jsme o živém parteru. Jak byste díky tomuto projektu podpořili společenské a komunitní aktivity v místě?
ES: Pracovala jsem se společenským sálem, který by fungoval jako multifunkční prostor, kde se v každou denní dobu setkávají různé skupiny místních obyvatel. Naproti parcele je mateřská škola, která by zde mohla zajišťovat kroužky či další vzdělávání, v odpoledních a večerních hodinách by prostor fungoval pro různá promítání či vystoupení. Zároveň je návrh v parteru doplněný o drobnou občanskou vybavenost pro každodenní využívání, jako je kavárna či pekárna.
JŠ: Co v developerském projektu zásadně chybí, je právě společenský prostor o kapacitě např. 300 osob. Petřiny mají kolem patnácti tisíc obyvatel a lze je označit za noclehárnu, přestože dopravní obslužnost (metro, tramvaj) je opravdu výborná. Chybí zde však kultura jakéhokoliv ražení.

kaviaren
foyer

Kavárna a foyer Centra Petřiny Emy Soukupové. Foto: Ema Soukupová

Proč developer do svého návrhu společenský sál nebo další místa aktivního odpočinku pro místní nezahrnuje?
JŠ: Není v silách developera, aby zainvestoval takový „bohulibý“ objekt, jakým je kulturní dům či komunitní centrum, ze kterého nebude mít výdělek. Současná poptávka po bytech a trh s realitami jsou lukrativní oblastí, ze které lze vytěžit spoustu peněz. V případě takového projektu se musí aktivně podílet především zástupci města. Proto bych v tomto případě očekával, že do procesu výrazně vstoupí MČ P6 a dá developerovi jasné podmínky, anebo společně vkročí do investice a rozdělí si fragmenty: kdo zřídí kulturní dům, restauraci a kavárny, a kdo bude mít v gesci výstavbu bytů a veřejného prostoru. Je to složitá problematika, zejména když pozemky patří soukromníkovi. Mělo by ale být v prioritním zájmu města pokusit se s tím něco dělat. To v případě Centra Petřiny nenastalo ani po určitých výtkách místního sdružení Spolu na Petřinách, z. s. Vedení Prahy 6 tyto snahy bagatelizuje a do médií sděluje, že udělalo vše ke spokojenosti občanů. Což není pravda.

Developer slibuje mimo jiné vypsání architektonicko-urbanistické soutěže. Výstupy studentů měly fungovat i jako podklady pro soutěžní dokumentaci České komory architektů (ČKA). Probíhá taková spolupráce?
JŠ: Je to taková kamufláž. Soutěž se má opravdu vypsat, ale pouze na řešení plochy náměstí, tedy na těch 1800m2 bez živého parteru. Možná tam bude nějaký vodní prvek a lavička, to však samozřejmě nemá žádný dopad na celkový koncept, který je tu jimi předkládán.
Měl jsem snahu a mám ji stále, odprezentovat práce studentů politikům na Praze 6 tak, abychom ukázali, že se dá opravu udělat živé Centrum Petřiny. Naivně jsem se domníval, že pomocí studentských prací dáme MČ P6 nějaký nový impuls a vůli oponovat developerskému projekt. ČKA v procesu teď ani nemůže hrát žádnou roli, ta pouze schvaluje soutěžní podmínky.

V čem si myslíte, že je důležité na UMPRUM zpracovávat takto aktuální témata nebo probíhající projekty a reflektovat je?
JŠ: Zásadní je, že škola je akademické prostředí nezatížené spekulacemi, zda prodáme byt 2+kk za čtyři nebo pět milionů korun. To je bonus, který vysoká škola může nabídnout třeba městům. V předchozích letech města o spolupráci s naším ateliérem jevila zájem. Bylo vidět, že zástupci využívají naší idealistické roviny v tom, že od studentů dostávají neotřelé nápady a řešení, o kterých by normálně ani neuvažovali. Často jim to ukázalo úplně jinou perspektivu, na základě níž mohli vypsat i architektonickou soutěž. A to rozhodně není málo!

Jste v 5. ročníku studia architektury a určitě už za sebou máte zkušenosti s jinými tématy. Čím si myslíte, že vás zpracování tohoto obohatilo?
ES: Poprvé v životě jsem dotvářela sídliště, což je při současných tendencích zahušťovat město uvnitř velmi aktuální! Bylo fajn si to vyzkoušet.
JŠ: Téma bydlení bylo zastoupeno pouze nějakou částí a zásadní bylo zamyslet se, jak na poměrně dobře vyprojektovaném sídlišti zakomponovat nové centrum. Hlavní cíl byl tedy urbanistický. A k tomu všemu v projektu skloubit různé funkce a provozy, obchod, multifunkční sál, restauraci, kavárnu, bydlení... Nebylo to lehké téma.

Kamila-Mrázová

Vizualizace studentky A1 Kamily Mrázové. Foto: Kamila Mrázová

Martin-Stupka

Zpracování návrhu Martinem Stupkou z A1. Foto: Martin Stupka

Magdaléna-Uhlířová

Pohled na nové Centrum Petřiny od Magdaleny Uhlířové. Foto: Magdalena Uhlířová

Překvapilo vás, jak téma studenti uchopili?
JŠ: Já jsem vždycky rád, když se objeví celá škála variant. Je to jako architektonická soutěž, a to mě na práci zajímá nejvíc – bavit se o různých pohledech na jedno téma. Několik studentů se věnovalo úpravě stávajícího obchodního domu, který transformovali do kulturně-společenského objektu s přidáním možnosti bydlení. Druhý přístup, který zvolila i Ema, bylo vytvoření výškové dominanty. Někteří se snažili místo vymezit například prstencem a z něj pak vydefinovat náměstí a bytovou zástavbu s několika domy. Přístupů byla celá řada a myslím si, že se téma vyčerpalo v koncepčních pracích velmi pěkně.

Adéla-Vavříková

Návrh zpracování od studentky Adély Vavříkové. Foto: Adéla Vavříková

Tomáš-Račák

Vizualizace projektu od Tomáše Račáka. Foto: Tomáš Račá

Tereza-Nováková

Pohled na zpracování tématu od Terezy Novákové. Foto: Tereza Nováková

Veronika-Kolovecká

Pohled na návrh Centra Petřiny od Veroniky Kolovecké. Foto: Veronika Kolovecká

Už víme, že ze strany vedení Prahy 6 nejsou na vaši ateliérovou iniciativu žádné ohlasy. Co se týče místní komunity, jak ta reagovala?
JŠ: Na Petřinách proběhly naše dvě výstavy, kde jsme prezentovali výsledné studentské práce, ale bohužel se nám doposud nepodařilo přimět politiky k setkání. Obě výstavy nám pomohl uspořádat místní spolek Spolu na Petřinách, z. s., který naši aktivitu velmi kvitoval. Problematiku vnímají velmi podobně jako studenti. Momentálně se se spolkem budeme zřejmě podílet na sepsání petice, ale tuším, že to nebude mít valný dopad na vedení městské části. Každopádně jsme se studenty připraveni a v případě zájmu politiků budeme velmi rádi prezentovat i debatovat. Čekáme na to!

1218
1219

Prezentace studentských prací v místní cukrárně.

JAN ŠÉPKA (1969) je od roku 2014 vedoucím Ateliéru architektury I na UMPRUM. Absolvoval na Fakultě architektury ČVUT a na Škole Architektury AVU. Mezi léty 1998–2009 působil v ateliéru HŠH architekti, s.r.o. spolu s Petrem Hájkem a Tomášem Hradečným. Mezi realizace z tohoto období patří rekonstrukce Arcidiecézního muzea v Olomouci, úpravy Zámeckého návrší v Litomyšli nebo Vila Hermína. 10 let působil jako pedagog na FA ČVUT, v letech 2014-2016 byl vedoucím Kanceláře projektů a soutěží na IPR v Praze. V roce 2009 založil ateliér Šépka architekti, kde působí dodnes. Stojí za projektem SEFO Olomouc, realizací Domu v sadu, Domu v ocelovém korzetu a aktuálně figuruje mezi finalisty mezinárodní soutěže na Vltavskou filharmonii.

EMA SOUKUPOVÁ (1998) je po absolvování bakalářského studia na Fakultě architektury a dizajnu STU v Bratislavě studentkou 2. ročníku navazujícího magisterského studia Ateliéru architektury I na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze. Během svého studia absolvovala také semestrální stáž v Italské Pescaře v rámci projektu Erasmus+.

TEREZA ŠKVÁROVÁ (1992) je absolventkou navazujícího magisterského studia Teorie a dějin moderního a současného umění na UMPRUM. Několik let působila jako PR asistentka v Galerii Rudolfinum, momentálně pracuje v Oddělení PR na UMPRUM. Dlouhodobě se v rámci externích projektů věnuje medializaci a propagaci současného umění a designu.