SHIFT funguje od roku 2024 jako výzkumné pracoviště UMPRUM přístupné každému bez ohledu na obor, ateliér nebo katedru. Podporujeme multidisciplinaritu, a to uvnitř školy i navenek – spolupracujeme s nejrůznějšími partnery od neziskovek přes soukromé a městské instituce až po akademickou sféru. To je přístup, který jsme si přinesly z Planety B.

Zároveň je důležité říct, že SHIFT není ateliér. Nejsme v pozici vedoucích, ale fungujeme jako partneři*ky. Navzájem si pomáháme, abychom mohli dělat věci, které nám dávají smysl, a získali na ně financování.

SHIFT z Planety B vychází.

Byť už nefunguje, její principy a témata se propisují do našich aktuálních výzkumných záměrů i práce s ateliéry. Stejně jako v případě Planety B navazujeme spolupráce skrze dílčí aktivity, workshopy a přednášky.

Máme podobné poslání, ale fungujeme trochu jinak. Naším úkolem je hlavně pěstovat výzkum a vytvářet infrastrukturu v rámci UMPRUM, na které mohou růst další projekty. Kafkárnu osobně vnímám jako prostor, který je se školou svázaný, ale zároveň je výrazně autonomní. Myslím, že takovou svobodnou tvůrčí buňku škola potřebuje.

V Kafkárně mají lidé možnost kolektivně rozvíjet diskuzi, která je živá, aktuální a kritická. SHIFT je „rozptýlený“ napříč školou, je spíš platformou než prostorem s výraznou identitou, ale tím pádem se dobře doplňují.

I to, že má Kafkárna k dispozici dům a zahradu, vybízí k určitému typu praxe – hodně site-specific, zakořeněné v konkrétním prostředí. SHIFT takovou materiální kotvu nemá.

Většinou jde o  jednodenní nebo dvoudenní aktivity pro studující, které navazují na program jejich ateliérové výuky a rozšiřují jej, ale spousta z nich je otevřená také pro veřejnost. Skrze workshopy navazujeme kontakty a rozšiřujeme síť potenciálních partnerství, které potřebujeme k realizaci budoucích projektů.

Snažíme se identifikovat nová výzkumná témata a rozvíjet je do podoby projektových záměrů – ideálně mezinárodních a mezioborových. Jsme tu od toho, abychom propojovaly lidi se zájmem o podobné otázky a podpořily je..

Třeba workshop Folke Köbberling o vlně jako prostředku přeměny okolního prostředí a jejím využití v architektuře, dále přednášku teoretičky Asiy Bazdyrievy z die Angewandte nebo Barbary Mayer z města Vídeň o participativních zásazích v rámci městských sousedství. Její praxe je pro nás inspirativní model, kterým bychom rády inspirovaly ve výzkumných projektech v kontextu Prahy.

Teorie a praxe jdou určitě ruku v ruce. Ve spolupráci s Operátorem IC, Hl. městem Praha a spolkem Bieno například vytváříme mikroklimatické stanice z 3D tištěné keramiky s umístěným senzorem sbírajícím data o teplotě, směru větru, vlhkosti vzduchu a podobně. Uvažujeme o jejich umisťování do vnitrobloků, kde by pomáhaly komunitám místních obyvatel.

Některé projekty mohou začít na úrovni teorie nebo v malém měřítku a vyrůst do projektů aplikovaného výzkumu. Třeba naše spolupráce se spolkem Bieno, která se týká zapojování komunit do revitalizace vnitrobloků, má určitě potenciál přerůst v něco konkrétního a hmatatelného.

V roce 2024 jsme například spustily webovou platformu věnovanou tématu udržitelnosti v architektuře. Jejím obsahem jsou jednak eseje zabývající se dílčími přístupy a koncepty, s nimiž je možné udržitelnost spojovat, a také třicet případových studií reflektujících architektonické projekty a iniciativy z českého prostředí. Nejde nám o to, abychom definovaly, co je “udržitelná architektura”, ale spíš ukázat komplexitu tohoto tématu. Na tento projekt jsme pak navázaly v prezentaci pro Dutch Design Week v Eindhovenu, kde jsme vystavily krátký animovaný film The Architecture of Sharing, věnovaný projektu Sdílené domy.

Hodně zajímavá. V Nizozemsku je stejně jako u nás téma krize bydlení velmi aktuální. S Nizozemci jsme diskutovali o možných alternativních modelech bydlení a o tom, v čem se liší naše a jejich zkušenost.

Zároveň jsme si vyzkoušely spolupráci se studujícími, vyučujícími a absolventkami ateliérů animace a grafického designu, která nám umožnila komunikovat náš obsah novou formou. Vznikl vizuálně silný obsah, který poměrně přímočaře zprostředkovává v něčem komplikované sdělení. Také jsme chtěly vytvořit něco, co může žít dál – film je dostupný online a je možné ho prezentovat při dalších příležitostech.

Tento projekt zároveň reprezentuje náš přístup k udržitelnosti – nejde jen o práci s recyklovanými materiály, ale také o úvahy nad alternativními formami společenského uspořádání, jako jsou právě modely vlastnictví.

Do určité míry ano. Nebráníme se tvorbě materiálních řešení nebo hmotných zásahů. Ale důležitá je pro nás hlavně pestrost v přemýšlení o tom, co to vlastně udržitelnost znamená a jak k ní můžeme prostřednictvím uměleckých oborů přispívat. To je ostatně znát i z různorodosti zaměření našich workshopů.

Zároveň je pro nás důležité vyvažovat kritický přístup a tvorbu konkrétních materiálovo-technologických řešení – snažíme se, aby v sobě naše práce měla oboje.

Kapacity, ať už personální nebo finanční. K naší práci patří tedy i spolupráce se studujícími a podpora rozvoje jejich potenciálu, pokud jde o budoucí výzkum.

SHIFT by měl ideálně spojovat vícero výzkumníků a výzkumnic napříč obory. Byly bychom rády, kdyby nás lidé oslovovali, když budou mít nějaký záměr, který by chtěli rozvinout. Jsme tu pro každého.

Zároveň je důležité říct, že SHIFT není ateliér. Nejsme v pozici vedoucích, ale fungujeme jako partneři*ky. Navzájem si pomáháme, abychom mohli dělat věci, které nám dávají smysl, a získali na ně financování.

Většinou jde o  jednodenní nebo dvoudenní aktivity pro studující, které navazují na program jejich ateliérové výuky a rozšiřují jej, ale spousta z nich je otevřená také pro veřejnost. Skrze workshopy navazujeme kontakty a rozšiřujeme síť potenciálních partnerství, které potřebujeme k realizaci budoucích projektů.

Snažíme se identifikovat nová výzkumná témata a rozvíjet je do podoby projektových záměrů – ideálně mezinárodních a mezioborových. Jsme tu od toho, abychom propojovaly lidi se zájmem o podobné otázky a podpořily je..