Změny spojené s vodou bývají zpravidla ty, které během eskalující klimatické krize vnímá lidstvo nejvýrazněji. Tématu vodních systémů se během zimního semestru 2023/24 věnoval také Modul pro udržitelnost a civilizační otázky Planeta B. Semestrální zadání „Aquatic Alliances” zpracovávala čtveřice týmů složená ze studujících napříč obory i univerzitami, teorií i uměleckou praxí. Jak už název napovídá, v popředí zájmu stálo zkoumání vody nikoliv jako čiré tekutiny, ale jako média kypícího životem, úzce provázaného se svým prostředím, anorganickými látkami, technologiemi, rostlinami i živočichy.

Snaha zachytit komplexitu celého tématu vyplývá i z pestré škály přednášek a exkurzí v rámci programu Planety B. „Oslovovali jsme lidi, kteří mají co říct k různým aspektům tématu a přistupují k němu z různých perspektiv, ať už vědeckých nebo uměleckých,” komentovala výběr Klára Peloušková. Společně s Veronikou Miškovičovou si přizvaly odborníky a odbornice napříč uměleckými i vědeckými disciplínami. Studující tak měli možnost zůčastnit se workshopů a vyslechnout si přednášky specialistů a specialistek z oborů architektury, biologie, vizuálního umění, ale třeba i historie či rybářství.

Po fázi výzkumu nastalo zpracovávání získaných informací do finálního výstupu. Ten měl podobu videa vztahujícího se k možné představě dalšího vývoje aktuální klimatické katastrofy. Tematická i vizuální rozmanitost jednotlivých projektů jde ruku v ruce s faktem, že v letošním roce se na Planetě B setkala vskutku rozmanitá skupina studujících. Mezioborová spolupráce tak byla klíčová pro vznik scénářů budoucnosti a videí, která dala těmto scénářům jejich konkrétní podobu.

♳ Search: Water

V daleké budoucnosti, kde lidská kontrola nad vodou selhala či snad už není v jejím zájmu, se otevírá prostor pro zcela jedinečný dialog. Podobně jako příliv a odliv plyne rozhovor mezi vodou a umělým vědomím, jež se v této budoucnosti dokázalo osamostatnit od lidské kontroly.

Tým: Kristýna Černá, Lilia Gutiérrez, Ondřej Konrád, Antónia Stretavská

Projekt Search: Water týmu ve složení Kristýna Černá (Ateliér volného umění III UMPRUM), Lilia Gutiérrez (Produktový design UJEP), Ondřej Konrád (Fotografie FAMU), Antónia Stretavská (Ateliér architektury III UMPRUM) se především postavil do opozice vůči lidskému prismatu. Skrz neurčité rozhraní softwaru ukazuje, jak si vyšší forma umělého vědomí představuje, že na její myšlenky voda formuluje své odpovědi.

Tým: Kristýna Černá, Lilia Gutiérrez, Ondřej Konrád, Antónia Stretavská

„Tato konverzace má elementy dialogu i monologu. Je ale především poetická a abstraktní, mírně intimní, a ponechává velký prostor pro interpretaci diváka,” říká Antónia Stretavská. „Někdo tam může vidět specifickou lovestory, milostný příběh,” dodává.

Tým: Kristýna Černá, Lilia Gutiérrez, Ondřej Konrád, Antónia Stretavská

Spíš než videem je tato lovestory smyčkou bez začátku a konce, do níž je možné se v jakýkoliv moment doslova ponořit. Konverzace přitom není vždy jasně srozumitelná pro lidské chápání, jejím cílem není existovat pro naše pobavení.

Tým: Kristýna Černá, Lilia Gutiérrez, Ondřej Konrád, Antónia Stretavská

„Video nemá děj v pravém slova smyslu, dialog pozorujeme optikou umělé inteligence. ASI vodu skenuje, přičemž není jisté, zda voda nutně cosi říká. Odráží se zde spíš domněnky vytvořené na základě jejího pohybu,” doplňuje Lilia Gutiérrez.

Tým: Kristýna Černá, Lilia Gutiérrez, Ondřej Konrád, Antónia Stretavská

„Specifická estetická podoba Search: Water je též založena i na způsobu práce s vizuálním materiálem, jak vysvětluje Kristýna Černá: „Pracujeme se dvěma typy záběrů, přičemž oba dva jsou nalezené. Jedním jsou záznamy z live videokamer, druhé pak záběry z internetového archivu. Otázka pro nás byla, v jakém prostředí se umělé vědomí setká s vodou? Buď tedy přehrává ony záznamy, anebo jen pozoruje a skenuje.”

Foto a video Search: Water
Tým: Kristýna Černá, Lilia Gutiérrez, Ondřej Konrád, Antónia Stretavská

♴ Digital Drip

Znečištění je jeden z aspektů probíhající klimatické krize, který lze v mnoha případech vnímat vlastními smysly. Odpad, který jako lidstvo vyprodukujeme, je ovšem skrze širokou škálu strategií doslova i obrazně skrýván, zamlčován, odveden od našeho zraku, a tím i z našeho vědomí. Někde ale svou pouť přece jen nutně zakončit musí.

Tým: Filip Vedra, Tereza Staňková, Jáchym Šidlák

Projekt Digital Drip Filipa Vedry (Intermédia FaVU), Terezy Staňkové (Ateliér architektury II UMPRUM) a Jáchyma Šidláka (Filmová studia FFUK) je research-based video esej s prvky 3D a archivních materiálů věnující se globálnímu problému prizmatem konkrétního případu.

Tým: Filip Vedra, Tereza Staňková, Jáchym Šidlák

Ghanské město Agbogbloshie bylo až donedávna před svou demolicí, a z toho vyplývající snahou o zahlazení stop, jednou z největších skládek elektroodpadu na světě. Toto místo se svou specifickou situací ale slouží také jako příklad procesů odehrávajících se v globálním měřítku.

Tým: Filip Vedra, Tereza Staňková, Jáchym Šidlák

„Zásadně politizujeme teorii elementárních médií a soustředíme se na vizualizaci procesů pro nás těžko vnímatelných nebo přímo neviditelných, jako je například kontakt těžkých kovů, které unikají do vody a do půdy, přičemž k tomu dochází v kontaktu s lidskými i nelidskými těly,” říká Jáchym Šidlák.

Tým: Filip Vedra, Tereza Staňková, Jáchym Šidlák

Samotná video esej pak má formu úryvků pocházejících z fiktivního harddisku vědkyně studující danou oblast, přičemž využívá široké množství prostředků – od 3D objektů přes digitální manipulaci s nalezeným materiálem až po diagramy. Ty konkrétně „mají nastínit vztahy mezi jednotlivými aktéry nebo situacemi a zpřehlednit množství informací, které ve videu vidíme,” upřesňuje Tereza Staňková.

Tým: Filip Vedra, Tereza Staňková, Jáchym Šidlák

Diskontinuita, jež se v estetice videa objevuje, vnáší do projektu materialitu samotné elektroniky. „Naším cílem je mimo jiné denaturalizovat a zpochybnit tradičně vytvářené obrazy o tomto místě. Nabízíme pohled, který je víc imaginativní, jistým způsobem zcizující k situaci, která má v médiích ustálený narativ,” dodává Jáchym Šidlák.

Foto a video Digital Drip
Tým: Filip Vedra, Tereza Staňková, Jáchym Šidlák

♵ Fluid Cartography

Modré linie a body v záplavě zelených a hnědých odstínů – takovým způsobem lidstvo již po staletí na mapách zobrazuje řeky a vodní plochy. Značně zjednodušující přístup ovšem opomíjí přítomnost různorodých hlasů a bytostí v dané oblasti, živých i neživých aktérů, jejichž působení vytváří komplikovanou síť vzájemně propletených vztahů, v níž je udržení rovnováhy velmi křehké.

Tým: Hana Havlíčková, Eliška Klimešová, Kristína Opálková, Glib Sydorenko

Projekt Fluid Cartography týmu ve složení Hana Havlíčková (KTDU UMPRUM), Eliška Klimešová (Fotografie FAMU), Kristína Opálková (Ateliér fotografie II UMPRUM), Glib Sydorenko (Ateliér architektury IV UMPRUM) usiluje o kritické přehodnocení způsobu, jakým lidé při mapování aplikují statický a univerzální pohled na jednotlivé lokality.

Tým: Hana Havlíčková, Eliška Klimešová, Kristína Opálková, Glib Sydorenko

Klimatická změna stojí za vznikem mnoha dynamických procesů. Vodní toky se rozvodňují i vysychají, jednotlivé organismy, rostliny, živočichové, mikroorganismy, člověk, ale i neživí aktéři, zastoupení například znečišťujícími látkami, se navzájem ovlivňují. Spolu s tím utváří i podobu oblasti, v níž se vyskytují. Výsledná mapa se snaží tuto dynamickou skutečnost prostřednictvím vyprávění jednotlivých aktérů zaznamenat.

Tým: Hana Havlíčková, Eliška Klimešová, Kristína Opálková, Glib Sydorenko

Modelovou oblast mapy představuje Třeboňsko, krajina protkaná rybníky a vodními toky. Informace o jednotlivých aktérech a možném vývoji budoucnosti jsou založeny na datech získaných od místních vědců, ale i rybářů či historiků.

Tým: Hana Havlíčková, Eliška Klimešová, Kristína Opálková, Glib Sydorenko

Tento komplexní přístup k mapování má ovšem potenciál být aplikován i na jakoukoliv jinou lokalitu. Může totiž posloužit jako nástroj ovlivňující naše budoucí chování vůči změně klimatu. V projektu Fluid cartography si každý účastník zaslouží být slyšen, neboť přispívá svým jedinečným příběhem k celkovému vyprávění a varuje před možnými katastrofickými důsledky naší lhostejnosti a nezájmu naslouchat.

♶ EcoNemesis

Je rok 2112 a propagandistické video ekoteroristické skupiny EcoNemesis vykresluje lidstvo jako destruktivní bytost parazitující na vodě. Společnost dle něj svým konáním neodvratně spěje k zániku, přičemž v uspíšení onoho procesu spočívá klíč k svržení celého systému, v němž veškeré pokusy o aktivizaci a dohodu s populistickou vládou katastrofálně slehaly. Teprve až úplná katastrofa a kolaps mají dát vzniknout společnosti nové, v níž by nastala rovnováha a harmonický vztah mezi přírodou a lidmi.

Projekt EcoNemesis týmu ve složení Claude Johann Čierny (Filmová studia FFUK), Deborah Menšlová (Ateliér fotografie II UMPRUM), Tomáš Samek (Studia nových médií FFUK) a Viktória Žigmundová (Ateliér architektury III UMPRUM) ovšem není snahou přesvědčit diváka o pravdivosti slov vypravěče videa. Je naopak kritickým komentářem a nadsázkou představ, s nimiž se lze setkat v současném neoliberálním ekologickém diskurzu.

„Když se náš vypravěč snaží systém svrhnout, zároveň podléhá narativu neoliberální propagandy, v níž je každý individuální člověk vykreslen jako viník globálního oteplování, někdo, kdo je v protikladu s přírodou a je už ze své ontologické podstaty parazit a znečišťovatel,” okomentoval Tomáš Samek.

„Vypravěč našeho videa také, jakkoliv se snaží proti podobnému systému postavit, tyto názory přejímá. Naše video se snaží vztáhnout k tomuto neoliberálnímu diskurzu kriticky skrze hyperbolickou absurdnost promluvy protagonistů,” doplnil.

Zásadní roli vedle obsahu samotného hraje též vizuální stránka. Ta si zakládá na využití líbivé kýčovité estetiky v podobě obrazového materiálu vygenerovaného umělou inteligencí, přičemž výsledná podoba nemá daleko od estetiky využívané k účelům skutečné propagandy.

„Projekt vnímáme jako kritiku aktuálního trendu. Názory skupiny EcoNemesis jsou pro nás ambivalentní. Na jedné straně sympatizujeme s jejich snahou o změnu lidské společnosti a snahou o více respektující vztah k přírodě, ale na straně druhé nesouhlasíme s antropomorfizací přírody, motivy neoliberální propagandy, naivností jejich akceleracionismu a rozhodně nesouhlasíme s jejich násilným řešením,” doplnil Claude Johann Čierny.

Článek pro UMPRUM Online připravila Hana Havlíčková.