Úspěšní absolventi a absolventky UMPRUM 

Designují nábytek, malují obrazy, tvoří písma, navrhují oděvy. Přečtěte si rozhovory s absolventy a absolventkami UMPRUM o jejich studijních i profesních zkušenostech doma i v zahraničí.

Lenka Svatošová absolvovala Ateliér produktového designu UMPRUM v roce 2016 a nejen díky své diplomové práci se hned v roce 2017 usadila v Belgii. V současné době se stará o rok a půl starou dceru, při tom zvládá pracovat jako designérka zavazadel ve firmě Samsonite a spolupracuje se studiem gentle&more, které založil její přítel Pieter Martin. 

Na začátku společného rozhovoru přiznala, že není zvyklá až tak mluvit o sobě, ale o své práci. Rozdíly v životě a práci v Belgii a v České republice prakticky nepociťuje. Díky tomu, že se jedná o členskou zemi Evropské unie, nastoupila do zaměstnání bez problémů prakticky okamžitě. 

Chybí jí bližší kontakt s ČR? Proč doporučuje stáž v zahraničí? A proč si myslí, že je lepší stáž pracovní než studijní?

Na co ze svých studií vzpomínáš nejraději?

V ateliéru, ale i na celé škole bylo úžasné přátelské prostředí. Tolik různorodých oborů, které propojovaly vztahy mezi lidmi… A potom to bylo cestování. Díky vedoucím ateliéru Michalu Froňkovi a Honzovi Němečkovi jsme měli možnost se kouknout do světa a dokonce tam i vystavovat. Vystavovali jsme v Miláně, Berlíně, Tokiu nebo New Yorku.

Byla jsi na Erasmu na Ensaama School of Art and Design v Paříži. Byl to oproti studiu na UMPRUM rozdíl?

Byla jsem v ateliéru produktového designu a v porovnání s UMPRUM to byla docela změna. V ateliéru nás bylo dvacet (na UMPRUM čtyři). Pro výuku byl zásadní přístup ke zpracování tématu. Ne jako na UMPRUM, kde se klade důraz spíše na výsledek než cestu k němu. Než se do něčeho takového v Paříži pustili, věnovali se velmi podrobným rešerším, zvažovali nejrůznější aspekty, myšlenky, zajišťovali podrobné průzkumy. Až s odstupem času si uvědomuji, jak je tento přístup důležitý a pro praxi nezbytný.

Už dlouhou dobu žiješ v zahraničí. Jaká byla tvoje první větší zkušenost se zahraničním pobytem?

Pobyt v Paříži byl pro mě i zocelujícím zážitkem, byla to velká výzva. Vše bylo mnohem víc individuální, a tím i integrace byla těžší. V ateliéru jsem byla jediná zahraniční studentka, takže veškerá výuka probíhala ve francouzštině. Škola nezajišťovala společenské akce pro erasmovské studenty tak, jak je to třeba na UMPRUM a jiných školách, takže kamarády jsem si našla sama. Vůbec to ale neznamená, že bych na tu dobu nevzpomínala ráda. Měla jsem možnost prochodit a projezdit na kole Paříž křížem krážem. Naplno jsem si užívala velkého studentského privilegia navštěvovat galerie a památky zdarma.

Předpokládám, že tato zkušenost byla pozitivní, protože se nejednalo o tvůj poslední výjezd.

Po ukončení studia jsem se vydala na pracovní stáž do Portugalska. To byla moje srdeční záležitost. Zde se jednalo o tříměsíční stáž ve Vista Alegre, v místní sklárně a porcelánce. Na rezidenci se nás sešlo víc designérů, navrhovali jsme tam sklo, porcelán a potisky. Já jsem se věnovala designu lisovaného skla.

Vraťme se ještě ke studiu na UMPRUM. Tvoje diplomová práce, kabinový kufr, který řeší nepohodlí cestování v nízkonákladových leteckých společnostech, tě nakonec dostala do společnosti Samsonite v Belgii.

Ano, jednalo se o kabinový kufřík s integrovanou koženou taškou, kterou lze rychle odepnout. Využít ji lze nejen k tomu, aby měl člověk u sebe své nejnutnější věci, když se kufr uklidí do prostoru nad hlavami, ale i jako variabilní zavazadlo – kabelku nebo batoh. Svou diplomku jsem chtěla ještě dotáhnout, tak mě napadlo přes LinkedIn oslovit art directora firmy Samsonite. Jeho reakce byla prakticky okamžitá a pozval mě na šestiměsíční stáž.

Povedlo se tvou diplomovou práci dostat do prodeje?

Na projektu jsem nějakou dobu pracovala. Vzhledem k tomu, že Samsonite neprodává solitéry, ale ucelené kolekce zavazadel, kufr měl být součástí jedné větší kolekce. Ta ale nakonec na trh uvedena nebyla. Což mě ale už nemrzelo, mezitím jsem totiž dostala příležítost se zapojit do dalších zajímavých projektů.

Že se jednalo o úspěšnou spolupráci, svědčí i to, že po stáži funguješ v Samsonite dodnes. Dokázala bys popsat, jaká je práce pro tak prestižní a velkou firmu?

Během studia bylo pro mě a myslím, že i pro většinu mých spolužáků, nejvyšší metou vlastní designérské studio. Nenapadlo by mě, že bych mohla pracovat pro korporátní firmu a že by mě to tak naplňovalo. Baví mě práce v týmu různě specializovaných lidí, vzájemný dialog a motivace produkty zdokonalovat. Oceňuji příležitost prohlubovat si dovednosti ve svém oboru a možnost plně se soustředit na práci designéra. Kdybych pracovala ve vlastním studiu, takový prostor bych rozhodně neměla.

Čím se konkrétně v práci zabýváš?

Dělám designérku textilních zavazadel – kufry, tašky a batohy. Na vývoji kolekce se kromě designéra podílí marketingový a projektový manažer, technický inženýr a dílenští. Je vzrušující být u celého procesu od první skici přes přípravy střihů a první prototypy z naší dílny až po finální model.

Nejde jen o to navrhnout hezký tvar. V procesu je třeba zohlednit výrobní možnosti, cenu, návrh zrealizovat a prodat. Světové události mění zaběhnuté vzorce cestování, hledání udržitelnějších řešení je bez diskuze. To vše se promítá do připravovaných kolekcí.

V roce 2018 jste společně s přítelem Pietrem Martinem založili designérské studio gentle&more (www.gentleandmore.com). Na co se zde zaměřujete?

Studio je moje radost a rozptýlení. Na starosti ho má hlavně Pieter. Asi z poloviny se zde zabýváme projekty spotřebního a profesního zboží, v další části se zaměřujeme na luxusní zboží a vlastní projekty. Vyhledáváme spolupráci se značkami s jedinečným charakterem z kategorie novodobého luxusu, pro něž je příznačná autentičnost, udržitelnost a řemeslně dobře provedené produkty.

Jedním z klientů gentle&more je český Kovap?

Ano, z této spolupráce mám obzvlášť radost. Navrhovali jsme pro ně hračky pro menší děti, aby byly bezpečnější a odolnější. První hračkou, kterou Kovap představil, je traktůrek. Z našeho průzkumu jsme se mimo jiné dozvěděli, že holky, spíš než kluci, mají při hraní tendenci k vytváření příběhů. Proto jsme k němu navrhli i figurky, abychom rozšířili možnosti hry. Další hračky jsou ve vývoji.

Jak při takovémto pracovním vytížení zvládáte péči o svou malou dcerku?

V Belgii je to úplně jiné, než jsme zvyklí v Čechách. Mateřská je pouhé tři měsíce a rodičovská další tři. Tu si může rodič rozložit, jak potřebuje. Do práce jsem nastoupila na poloviční úvazek, když bylo malé půl roku. Nyní pracuji čtyři dny v týdnu. Návrat do práce po tak krátké době pro mě byl těžký, ale naučila jsem se fungovat. Nyní mám pocit, že díky práci mám na dceru víc energie a víc si to spolu užíváme. Co je ale zvláštní, v Belgii jsem nenašla žádné aktivity pro maminky s dětmi, jako jsou v Čechách. To je jedna z věcí, která mi stále chybí.

Jaké máte plány do budoucna?

Být víc v kontaktu se svými kreativními kamarády a Českou republikou. Nejen pokud jde o rodinu a přátele, ale i pracovně.

Nakonec tě poprosím o radu pro stávající studenty a studentky. Co bys jim doporučila?

Určitě vycestovat do zahraničí! Využívat stáže, nejen ty studijní, ale hlavně pracovní ve studiích a firmách. Rozhodně vyjet do ciziny sám. A i když to není vždy jednoduché, je to asi to nejlepší.

Lenka Svatošová (*1989) studovala v Ateliéru produktového designu Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze, který v roce 2016 úspěšně absolvovala. Během svého studia se profilovala jako ilustrátorka a produktová designérka. Zájem o design zavazadel projevila již v roce 2009, kdy navrhla kufr s příručním zavazadlem, který může sloužit i jako sedátko při dlouhém čekání. Za tento návrh získala ocenění Talent Design 2009 a Národní cena za studentský design 2009. K tématu cestovních zavazadel se vrátila ve své diplomové práci, díky níž byla nejprve přijata na stáž a následně přijata do firmy Samsonite, kde pracuje dodnes. Mimo to spolupracuje se studiem Gentle & More, které společně založili s Pietrem Martinem.

Rozhovor vedla: Kamila Stehlíková

Rozhovory s úspěšnými absolventkami a absolventy UMPRUM vznikly v rámci projektu Rozehrané priority českého předsednictví, podpořeného Centralizovanými rozvojovými projekty MŠMT ČR.