Václav Mlynář patří mezi úspěšné produktové designéry a kreativní ředitele. Vystudoval Ateliér produktového designu u Michala Froňka a Jana Němečka na pražské UMPRUM, kromě toho získal magisterský titul v oboru Product Design na londýnské Royal College of Art. Zahraniční zkušenosti má konkrétně z Velké Británie, Dánska či Spojených států. A právě na tyto zkušenosti jsme se zaměřili v následujícím rozhovoru.

Proč jste pro své studium zvolil UMPRUM v Ateliéru produktového designu Michala Froňka a Jana Němečka?

Již odmala jsem měl tendence “navrhovat” různé motokáry a vylepšováky, a proto mě vždy produktový design fascinoval. Už jako malé dítě jsem chodíval na UMPRUM s mojí mámou Lucií, která na škole studovala a následně i pracovala, na klauzury, diplomky či vernisáže a vždy mě nejvíce zajímal právě Ateliér produktového designu. Jan s Michalem určitě také hráli velkou roli v mém rozhodování. Jejich práci jsem vždy obdivoval a myslím si, že mě hodně ovlivnila.  

Co bylo Vaším důvodem pro dlouhodobý zahraniční pobyt?

Vždy jsem se snažil využít zahraničních pobytů, už během studia na střední škole jsem byl na pobytu v USA. Myslím si, že zkušenost z jiného prostředí je ta nejlepší škola, kterou člověk může získat. Proto jsem se na UMPRUM hned přihlásil na Erasmus a vyrazil do Kodaně, a nakonec i odjel studovat a pracovat do Londýna. Využil jsem ale i dvou meziatelierových stáží přímo na UMPRUM, a to u v Ateliéru designu nábytku a interiéru u Jiřího Pelcla a u Evy Eisler v Ateliéru K. O. V., což byla také skvělá zkušenost. 

V Londýně jste studoval na prestižní Royal College of Art. Shledal jste nějaké rozdíly v pedagogickém vedení či ve srovnání s kolektivem studentů?

Na Royal College of Art jsem měl opravdu štěstí na skvělé učitele i spolužáky, kteří mě neuvěřitelně otevřeli oči a rozšířili mi můj pohled na design. i to, co všechno tento pojem může obsáhnout. Bylo to hodně dáno tím, jsem se přihlásil do ateliéru, který řešil témata, o kterých jsem předtím vubec nepřemýšlel. Snažili jsme se hledat odpovědi na otázky, jak přenést produkty a služby z digitálního světa našich telefonů zpět do fyzické, haptické reality. Bylo to nesmírně zajímavé. Největší rozdíl jsem ale viděl v motivaci studentů vytěžit ze školy maximum. Dalo by se říct, že jsme ve škole téměř žili a mimo školu se chodilo jen spát. Bylo to velmi intenzivní ale skvělé.

Jak vás dlouhodobý pobyt v Londýně ovlivnil a které zkušenosti jste si odnesl? 

Určitě mi rozšířil obzory a ukázal mi, jaké to je žít v takovém kosmopolitním městě obklopen všemi kulturami světa. Mimo to mě pobyt posunul dále i jazykově. Londýnský pobyt mi mimo jiné ukázal i to, jak hezky a jednoduše, i když trochu nudně, se žije v Praze.

Dokázal byste nyní popsat pohled zahraničních designérů či investorů na současný český design?

Na toto téma určitě nejsem expert, ale obecně nemám rád používání termínu “český design”. Moje zahraniční zkušenost mě naučila, že pokud člověk chce, tak je možné poměrně snadno navrhovat nejen pro české, ale pro všechny evropské firmy. Díky Evropské unii nám v tomto směru nejsou kladeny žádné překážky. Abych ale odpověděl, český design hodně záleží na českých firmách a jejich odvaze investovat do designu a vývoje. I když se toto neustále zlepšuje, tak si stále mnoho z firem neuvědomuje, že bez kvalitního designu a inovace nemají v dnešní konkurenci šanci do budoucna přežít. 

Vnímáte jako designér nějaké regionální hranice, ať už smýšlením ohledně designu či čistě praktické bariéry při realizaci zakázek? Změnil se například váš profesní postoj k Velké Británii po brexitu, co se týče vystavování či spolupráce s klienty?

Na toto jsem již trochu odpověděl výše. Hranice, pokud se bavíme o Evropské unii,  nevnímám, protože tu prakticky pro mojí profesi žádné nejsou. Brexit je bohužel velmi smutná věc, která hranici opět vytvořila a velmi zkomplikovala jak pracovní, tak obchodní příležitosti pro obě strany. V našem studiu na žádných projektech ve Velké Británii momentálně ani nepracujeme. 

Máte nyní v plánu nějakou zahraniční spolupráci či výstavu?

Zahraniční výstavy řeším převážně skrze sklárnu Bomma, kde působím jako kreativní ředitel. Zrovna nyní pracujeme na výstavním stánku pro Salone del Mobile v Miláně na příští rok. Do toho řešíme i menší veletrhy v jiných zemích či prezentace u našich partnerů. Je to zajímavá práce, kdy se člověk podívá po celém světě. Před pár lety jsem byl například v Tokiu, kde jsme představovali Bommu na japonském trhu, a nyní plánuji cestu do Miami.

01   Institut Paměti národa
spolupráce: Post Bellum, 3dsense
foto: Marek Volf

02   Nike Ice Hockey
spolupráce: Jakub Pollág
foto: Martin Chum

03   Laboratoř Svět bez kouře
spolupráce: 3dsense, Matúš Opálka
foto: Petr Klapper

04   prezentace Kaplan Nábytek Designblok
foto: Pavol Bigos

05   Zig Zag police pro HEM

06   Koski Game
spolupráce: Jakub Pollág
foto: Nikola Zelmanovic

07   Transmission, collection for lasvit
spolupráce: Jakub Pollág
foto: Martin Chum

08   Lens pro BOMMU
spolupráce: Jakub Pollág
foto: Martin Chum

09   aukční lahev Pilsner Urquell

10   koncept houpacího koně pro TON
foto: Denisa Řepková

Václav Mlynář je designérem a kreativním ředitelem momentálně působícím v Praze. Studijní a profesní zahraniční zkušenosti má také z Velké Británie, Dánska a Spojených států amerických. Magisterské tituly v oboru produktového designu získal na pražské Vysoké škole uměleckoprůmyslové a také na londýnské Royal College of Art. Mezi lety 2011-2020 byl spolu s Jakubem Pollágem součástí oceňovaného studia deFORM. Následně navázal samostatnými projekty a založením kreativního studia MONUMENT Office. Od roku 2017 je kreativním ředitelem sklářské firmy Bomma. Je držitelem dvou ocenění Czech Grand Design, dvou mezinárodních cen za design EDIDA a dalších.

Rozhovor vedla Tereza Škvárová

Rozhovory s úspěšnými absolventkami a absolventy UMPRUM vznikly v rámci projektu Rozehrané priority českého předsednictví, podpořeného Centralizovanými rozvojovými projekty MŠMT ČR.