Výstava EDICE v Galerii UM. Fenomén knižních edic a výrazná stopa Zdeňka Zieglera
V Galerii UM probíhá k výročí 140 let od založení UMPRUM tematická výstava, která se věnuje fenoménu knižních edic – různorodým grafickým strategiím, které je definují, i jejich viditelným či skrytým příběhům. Kurátoři Pavla Pauknerová, Zuzana Lednická a Jan Čumlivski vytvořili koncept představující edice jako důležitou součást knižní kultury – a to nejen odborné, ale i čtenářské. Výrazné zastoupení má tvorba bývalého rektora UMPRUM, typografa a grafického designéra Zdeňka Zieglera, jehož práce vynikají grafickou úsporností, neokázalou nadčasovostí.
Návštěvníci mohou do 24. 5. 2025 vidět výběr šedesáti edic od autorů a autorek z Česka, Slovenska i bývalého Československa. Řada z nich je úzce spojena s UMPRUM – ať už v roli studentské, pedagogické či v obou. Architektonické řešení výstavy (studio O+M) podtrhuje vazby mezi jednotlivými autory i dobovými kontexty.
Edice je jedním ze základních nakladatelských pilířů. Každý, i malý nakladatel má alespoň jednu, které se drží. Edice je kontinuita, je to spojení s tím, čím byl loni, čím byl kdysi, a příslib toho, co bude, pokud vytrvá. Ediční řady přirozeně závisí na obsahové kontinuitě – je-li ustaven jejich osobitý profil, lze očekávat jeho konzistentnost a předpokládat, že se bude spíše jemněji vykreslovat než dramaticky měnit. Stejná očekávání platí i v rovině „optické“.
Seriality edic může být docíleno různými způsoby – od zcela rigidních po velmi volné, téměř nepozorovatelné; v některých případech koncept nakladatelství a edice zcela splývají. Ustavená pravidla, podobnosti nebo naopak odchylky a porušení řádu se v jednotlivých edičních řadách objevují v diachronním sledu, každý nový titul přináší nové výzvy, a jednotlivé edice tak vyprávějí své vlastní příběhy. Grafické strategie navíc vymezují jednotlivé ediční řady vůči jiným nakladatelským počinům, a vytyčují tak jejich zařazení v obecnějším kulturním rámci. Jejich charakteristické rysy postupně sedimentují v kulturní paměti, v myslích čtenářů zanechávají více či méně rozpoznané paměťové stopy.
Kurátorský rámec výstavy EDICE vznikl na základě podnětu připravit výstavní přehlídku prací grafického designéra, dlouholetého pedagoga a rektora UMPRUM Zdeňka Zieglera (1932–2023) při příležitosti výročí 140 let od založení školy. Rozsáhlá monografická výstava Zdeňka Zieglera For Eyes Only byla uspořádána v roce 2012 v Muzeu Kampa v Praze, v roce 2016 pak byla v rámci Bienále Brno představena přehlídka Zieglerových filmových plakátů. Výstava EDICE se zaměřila na řešení vybraných edičních řad, které Zdeněk Ziegler v průběhu své profesní dráhy realizoval pro řadu československých a později českých nakladatelství. Téma edic je živé a oborově významné, zastoupeny jsou proto také další příklady současné i minulé praxe vybraných tvůrců a tvůrkyň, které umožňují rozehrát subtilnější roviny reflexe.
Edice v grafické úpravě Zdeňka Zieglera z různorodého celku zřetelně vystupují – zejména díky ryze typografickému pojetí, jež je charakteristické například pro edice Váhy z konce let šedesátých, Jiskry z let sedmdesátých nebo pozdější ediční řady nakladatelství Oikoymenh, odeonské Skvosty poezie, materiálově komplexnější edice Dílo Franze Kafky či Reakční žongléřství, a zejména pak pro důsledně minimalistickou Knihovnu klasiků. Tyto úpravy jsou střídmé, výrazově úsporné, obálky často nesou jen titul a jméno autora, doplňkem bývají pouze neokázalé a nestárnoucí geometrické linie. Pro druhou polohu pojetí edičních řad je charakteristické využití obrazové koláže a montáže, které do značné míry připomíná Zieglerův způsob práce na filmových plakátech. Příkladem tohoto přístupu může být edice Spirála nakladatelství Československý spisovatel z osmdesátých let.
Ambicí výstavy v žádném případě nebylo vytvořit ucelený přehled „zásadních“ edičních projektů, nepokoušeli jsme se sestavit důslednou chronologii ani druhovou typologii. Zvolenou metodou, která lépe odpovídala realizačním možnostem, bylo ohledávání unikavých otisků utkvělých v paměti, společné rozvzpomínání. Vybrali jsme nejprve sedmnáct edic současných českých a slovenských autorů a autorek. Na tyto autor/ky jsme se následně obrátili s prosbou, aby zapátrali v paměti, ve své knihovně, v antikvariátech, archivech a vybrali jednu edici – současný či historický, český, slovenský či československý příklad, který považují pro své uvažování o knihách za zásadní. Tento soubor jsme dále rozšířili na celkový počet šedesáti edic tak, abychom ukázali zejména pestrost možných – pro současné oko stále aktuálních – přístupů.
Při přípravě výstavy jsme odolali občasné pohnutce zařadit ještě to či ono, „tamtoho Sutnara“ a „něco z Aventina“, jistě jsme zanedbali mnoho dalších osobností, příkladů i celých okruhů (samizdat, výstavní katalogy, učebnice, technická literatura aj.), jež by si pozornost zasloužily také. Důležité reference, které mohou posloužit případnému systematičtějšímu ohledání terénu knižních edic, představují například publikace SNKLHU / Odeon 1953–1994 nakladatelky a grafické designérky Nikoly Janíčkové (dříve Klímové), soupisy DIVADLO 1961–1970, Malá řada soudobé světové prózy, Soudobá světová próza, Plamen a Cesty vydané Archivem výtvarného umění v Praze nebo cyklus článků grafického designéra a publicisty Karla Halouna, publikovaný mezi lety 2014 a 2017 na stránkách Revolver Revue.
Výsledkem „sběru“ je síť vzájemných vztahů a rezonancí, která slouží jako výchozí organizační princip instalace. Vystavování knih je nevděčné a v jistém smyslu protismyslné – knihy jsou určeny primárně ke čtení, aby byly drženy v rukou, aktivně prohlíženy, výstavní prostor je pro ně prostředím umělým. Pokusili jsme se tuto přirozenou nesnáz využít a ukázat edice tak, jak jindy nemohou být vidět – pospolu a zároveň jednotlivě, kdy odlišnosti v grafických i nakladatelských přístupech vyniknout o to zřetelněji.
K výstavě vznikla limitovaná série sítotiskových plakátů v grafickém řešení Zuzany Lednické a Jana Čumlivského, které jsou k zakoupení v prostorách galerie. Plakát pracuje s principy seriality, zavádění i porušování pravidel, tedy podtrhuje témata typická pro uvažování o edičních celcích.
Článek pro UMPRUM Online připravila spolukurátorka výstavy Pavla Pauknerová.
Kurátoři výstavy: Pavla Pauknerová, Zuzana Lednická, Jan Čumlivski
Grafika: Zuzana Lednická, Jan Čumlivski
Fotografie z výstavy: Apolena Typltová
Architektura: O+M studio (Ondřej Čech a Monika Matějková)
Spolupracující grafici: Petr Babák, Palo Bálik, Petr Bosák, Marek Cimbálník, Luboš Drtina, Tereza Hejmová, Jana Hrádková, Juraj Horváth, Anežka Hrubá Ciglerová, Jindřich Janíček, Petr Krejzek, Klára Kvízová, Tomáš Machek, Jiří Mědílek, Pavlína Morháčová, Aleš Najbrt, Robert V. Novák, Michal Tornyai, Jaroslav Tvrdoň
Produkce: Šárka Váňová
Poděkování rodině Zieglerových za významnou spolupráci na výstavě a dále Archivu výtvarného umění za zapůjčení svazků z jeho velké typografické sbírky.
Partner výstavy: knihkupectví a galerie Xao
Výstava EDICE v Galerii UM. Fenomén knižních edic a výrazná stopa Zdeňka Zieglera
V Galerii UM probíhá k výročí 140 let od založení UMPRUM tematická výstava, která se věnuje fenoménu knižních edic – různorodým grafickým strategiím, které je definují, i jejich viditelným či skrytým příběhům. Kurátoři Pavla Pauknerová, Zuzana Lednická a Jan Čumlivski vytvořili koncept představující edice jako důležitou součást knižní kultury – a to nejen odborné, ale i čtenářské. Výrazné zastoupení má tvorba bývalého rektora UMPRUM, typografa a grafického designéra Zdeňka Zieglera, jehož práce vynikají grafickou úsporností, neokázalou nadčasovostí.
Návštěvníci mohou do 24. 5. 2025 vidět výběr šedesáti edic od autorů a autorek z Česka, Slovenska i bývalého Československa. Řada z nich je úzce spojena s UMPRUM – ať už v roli studentské, pedagogické či v obou. Architektonické řešení výstavy (studio O+M) podtrhuje vazby mezi jednotlivými autory i dobovými kontexty.
Edice je jedním ze základních nakladatelských pilířů. Každý, i malý nakladatel má alespoň jednu, které se drží. Edice je kontinuita, je to spojení s tím, čím byl loni, čím byl kdysi, a příslib toho, co bude, pokud vytrvá. Ediční řady přirozeně závisí na obsahové kontinuitě – je-li ustaven jejich osobitý profil, lze očekávat jeho konzistentnost a předpokládat, že se bude spíše jemněji vykreslovat než dramaticky měnit. Stejná očekávání platí i v rovině „optické“.
Seriality edic může být docíleno různými způsoby – od zcela rigidních po velmi volné, téměř nepozorovatelné; v některých případech koncept nakladatelství a edice zcela splývají. Ustavená pravidla, podobnosti nebo naopak odchylky a porušení řádu se v jednotlivých edičních řadách objevují v diachronním sledu, každý nový titul přináší nové výzvy, a jednotlivé edice tak vyprávějí své vlastní příběhy. Grafické strategie navíc vymezují jednotlivé ediční řady vůči jiným nakladatelským počinům, a vytyčují tak jejich zařazení v obecnějším kulturním rámci. Jejich charakteristické rysy postupně sedimentují v kulturní paměti, v myslích čtenářů zanechávají více či méně rozpoznané paměťové stopy.
Kurátorský rámec výstavy EDICE vznikl na základě podnětu připravit výstavní přehlídku prací grafického designéra, dlouholetého pedagoga a rektora UMPRUM Zdeňka Zieglera (1932–2023) při příležitosti výročí 140 let od založení školy. Rozsáhlá monografická výstava Zdeňka Zieglera For Eyes Only byla uspořádána v roce 2012 v Muzeu Kampa v Praze, v roce 2016 pak byla v rámci Bienále Brno představena přehlídka Zieglerových filmových plakátů. Výstava EDICE se zaměřila na řešení vybraných edičních řad, které Zdeněk Ziegler v průběhu své profesní dráhy realizoval pro řadu československých a později českých nakladatelství. Téma edic je živé a oborově významné, zastoupeny jsou proto také další příklady současné i minulé praxe vybraných tvůrců a tvůrkyň, které umožňují rozehrát subtilnější roviny reflexe.
Edice v grafické úpravě Zdeňka Zieglera z různorodého celku zřetelně vystupují – zejména díky ryze typografickému pojetí, jež je charakteristické například pro edice Váhy z konce let šedesátých, Jiskry z let sedmdesátých nebo pozdější ediční řady nakladatelství Oikoymenh, odeonské Skvosty poezie, materiálově komplexnější edice Dílo Franze Kafky či Reakční žongléřství, a zejména pak pro důsledně minimalistickou Knihovnu klasiků. Tyto úpravy jsou střídmé, výrazově úsporné, obálky často nesou jen titul a jméno autora, doplňkem bývají pouze neokázalé a nestárnoucí geometrické linie. Pro druhou polohu pojetí edičních řad je charakteristické využití obrazové koláže a montáže, které do značné míry připomíná Zieglerův způsob práce na filmových plakátech. Příkladem tohoto přístupu může být edice Spirála nakladatelství Československý spisovatel z osmdesátých let.
Ambicí výstavy v žádném případě nebylo vytvořit ucelený přehled „zásadních“ edičních projektů, nepokoušeli jsme se sestavit důslednou chronologii ani druhovou typologii. Zvolenou metodou, která lépe odpovídala realizačním možnostem, bylo ohledávání unikavých otisků utkvělých v paměti, společné rozvzpomínání. Vybrali jsme nejprve sedmnáct edic současných českých a slovenských autorů a autorek. Na tyto autor/ky jsme se následně obrátili s prosbou, aby zapátrali v paměti, ve své knihovně, v antikvariátech, archivech a vybrali jednu edici – současný či historický, český, slovenský či československý příklad, který považují pro své uvažování o knihách za zásadní. Tento soubor jsme dále rozšířili na celkový počet šedesáti edic tak, abychom ukázali zejména pestrost možných – pro současné oko stále aktuálních – přístupů.
Při přípravě výstavy jsme odolali občasné pohnutce zařadit ještě to či ono, „tamtoho Sutnara“ a „něco z Aventina“, jistě jsme zanedbali mnoho dalších osobností, příkladů i celých okruhů (samizdat, výstavní katalogy, učebnice, technická literatura aj.), jež by si pozornost zasloužily také. Důležité reference, které mohou posloužit případnému systematičtějšímu ohledání terénu knižních edic, představují například publikace SNKLHU / Odeon 1953–1994 nakladatelky a grafické designérky Nikoly Janíčkové (dříve Klímové), soupisy DIVADLO 1961–1970, Malá řada soudobé světové prózy, Soudobá světová próza, Plamen a Cesty vydané Archivem výtvarného umění v Praze nebo cyklus článků grafického designéra a publicisty Karla Halouna, publikovaný mezi lety 2014 a 2017 na stránkách Revolver Revue.
Výsledkem „sběru“ je síť vzájemných vztahů a rezonancí, která slouží jako výchozí organizační princip instalace. Vystavování knih je nevděčné a v jistém smyslu protismyslné – knihy jsou určeny primárně ke čtení, aby byly drženy v rukou, aktivně prohlíženy, výstavní prostor je pro ně prostředím umělým. Pokusili jsme se tuto přirozenou nesnáz využít a ukázat edice tak, jak jindy nemohou být vidět – pospolu a zároveň jednotlivě, kdy odlišnosti v grafických i nakladatelských přístupech vyniknout o to zřetelněji.
K výstavě vznikla limitovaná série sítotiskových plakátů v grafickém řešení Zuzany Lednické a Jana Čumlivského, které jsou k zakoupení v prostorách galerie. Plakát pracuje s principy seriality, zavádění i porušování pravidel, tedy podtrhuje témata typická pro uvažování o edičních celcích.
Článek pro UMPRUM Online připravila spolukurátorka výstavy Pavla Pauknerová.
Kurátoři výstavy: Pavla Pauknerová, Zuzana Lednická, Jan Čumlivski
Grafika: Zuzana Lednická, Jan Čumlivski
Fotografie z výstavy: Apolena Typltová
Architektura: O+M studio (Ondřej Čech a Monika Matějková)
Spolupracující grafici: Petr Babák, Palo Bálik, Petr Bosák, Marek Cimbálník, Luboš Drtina, Tereza Hejmová, Jana Hrádková, Juraj Horváth, Anežka Hrubá Ciglerová, Jindřich Janíček, Petr Krejzek, Klára Kvízová, Tomáš Machek, Jiří Mědílek, Pavlína Morháčová, Aleš Najbrt, Robert V. Novák, Michal Tornyai, Jaroslav Tvrdoň
Produkce: Šárka Váňová
Poděkování rodině Zieglerových za významnou spolupráci na výstavě a dále Archivu výtvarného umění za zapůjčení svazků z jeho velké typografické sbírky.
Partner výstavy: knihkupectví a galerie Xao
© 1885 — 2025 UMPRUM Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze
umprum.cz