SWAN ⁄ Kryštof Bača
V bílé siluetě korzetu–fraku jsou zakleté elegantní křivky labutě. Když si svůj model obleču, všechny oči se upírají na mě. Umím si představit, jak se v tom extravagantním kostýmu cítit, jak ho interpretovat, vžít se do role. Původně jsem korzet zamýšlel jako dámský, nakonec ho oblékám sám. Vyvolává to ve mně drama. Jsem středem pozornosti, chci se předvádět, protože mám najednou větší sebevědomí. S tím oblečením přichází prostor pro to zjistit, kdo jsem.
Designer: Kryštof Bača
Fotografie: Tatiana Zvolská, Stanislav Palát
Designer: Šárka Zejdová
Fotografie: Stanislav Palát
ŽNĚ ⁄ Šárka Zejdová
Mít „žně“ to je taková rappová metafora úspěchu. Celebrity, pozlátko, mít to bez práce a k tomu ten kontrast – pomalá ruční přeměna slámy ve zlato. Dělala jsem ten model jako tichý protest proti rychlému životnímu stylu. Tu slámu jsem nejdřív musela vytřídit, každé stéblo sundat ze slupky, aby vykoukla zlatá.
Pak jsem to máčela, podle toho, jaký jsem chtěla docílit odstín. Každý slaměný pásek nalepený nebo našitý na látku bylo potřeba předtím naříznout a vyžehlit. Lidi nechápou, že proces může být tak zdlouhavý a křehký, když už je všechno kolem technické.
Designer: Šárka Zejdová
Fotografie: Stanislav Palát
Designer: Anna Ryšánková
Fotografie: Viktorie Macánová
CYKLUS MOTÝLA ⁄ Anna Ryšánková
Bílé šaty mají nekonečné možnosti, baví mě pracovat s bílou čistou barvou. Celé to začalo tím, že když někdo ode mě chtěl něco ušít, byly to svatební šaty. Tahle cesta je mi blízká. Upřímně jsem tam taky chtěla mít ty pocity lásky, štěstí a harmonie.
Můj taťka je entomolog a když jsem připíchla vzorky látek na moodboard, připomínaly motýlí křídla. Zdálky na mole to vypadá dost abstraktně, protože je v tom zakomponovaný tvar kukly, to organické zvrásnění. Používám ráda sofistikované tvary, ale chci aby pod tím zůstaly pocitově zachované i klasické šaty.
Designer: Anna Ryšánková
Fotografie: Viktorie Macánová
Designer: Barbora Fialová
Fotografie: Stanislav Palát
SHOES OFF ⁄ Barbora Fialová
Kovovými šaty jsem chtěla vystoupit ze své komfortní zóny, dopřát si zajímavý zážitek z nošení. Strávila jsem v nich večer na plese, procházela jsem se, popíjela, fotila se. Šla jsem do interakce s jinými lidmi. Jeden pán se bál, že ho tím kovem budu ohrožovat, ženy tu extravaganci ocenily.
Je to zajímavý pocit, být vytržená z kontextu a vnímat to šeptání, úsměvy, zděšení. Teď mám v plánu šaty přefotit na vrakovišti. Jsou na odpis. Byl to účel přirozeně je smáčknout na těle, nechat na ně působit to, co s sebou průběh večera přinesl. Ty šaty se nikdy nemůžou dostat zpět do původního stavu, už si to žije po svém.
Designer: Barbora Fialová
Fotografie: Stanislav Palát
Designer: Tereza Fodorová
Fotografie: Tatiana Zvolská
MAKE IT YOUR OWN – one dress, many special occasions ⁄ Tereza Fodorová
Když si představím šaty, které si žena vezme jen jednou a pak se v nich už neukáže, tak mi to není sympatické. Nedává to smysl. Tenhle pocit, myslím, je v mém projektu nejdůležitější. Těch variabilních outfitů je v mém modelu skryto pět, šest. Kdo má problém s výstřihem, hodí si ho na záda. Černé sametové pruhy na bílé z dálky vypadají obyčejně, z blízka je vidět plastická struktura. Kombinace červeného a černého sametu tomu dodává čistotu Art Deco grafiky. Chtěla jsem tam mít efekt lesku a vzpomněla si na tradiční českou výšivku rybími šupinami. Na botách jsou šupiny z vánočního kapra, které jsem sama vyprala, vylisovala a vyčistila. Hezká paralela k tomu oděvu je, že původně se šupinami vyšívalo na samet.
INNER CHAOS ⁄ Daniela Smolařová
Málokdo je na červeném koberci sám za sebe. Najít sebe sama, to bylo téma, které jsem měla potřebu vyjádřit. Chaos, který v sobě cítím, využít pro svůj účel. Motiv prošívání vycházel z touhy uchopit vlastní identitu. Jako základní střih jsem použila čtverec látky a zvětšovala ho.
Designer: Daniela Smolařová
Fotografie: Viktorie Macánová
Designer: Daniela Smolařová
Fotografie: Viktorie Macánová
Princip je postavený na tom, že čistota tvaru se stažením zderformuje a vytvoří objem. Bílé šaty prošité a stažené černou nití jsou o tom, jak se na cestě k sobě nezamotat a neztratit. Černý čtvercový přehoz složený jako origami vyjadřuje odvahu být jednoduše sama sebou.
SLAVÍK A RŮŽE ⁄ Kateřina Puchmertlová
Jsou to šaty a je to i příběh o oběti kterou je potřeba vykonat, aby vzniklo něco ideálního, krásného. Jak moc bolestné jsou přípravy, které podstupujeme pro to, abychom byli dokonalí. Konstrukce kolem těla symbolizuje zpěv slavíka krásné růži. Je to metafora hudby, která je nejsilnější v blízkosti srdce a postupně se vytrácí směrem ven. Červený potisk na okrajích naopak jako by nasál bolest a nedovolil jí šířit se dál ke středu. A na tom všem jako poupě lehká bundička, kterou je možno obléknout klidně jen tak.
Designer: Kateřina Puchmertlová
Fotografie: Stanislav Palát
Designer: Kateřina Puchmertlová
Fotografie: Stanislav Palát
Červený potisk na okrajích naopak jako by nasál bolest a nedovolil jí šířit se dál ke středu. A na tom všem jako poupě lehká bundička, kterou je možno obléknout klidně jen tak.
THE ARTIST’S LAST ART PIECE BEFORE LEAVING ⁄ Tomáš Višňovský
Zhmotnil jsem představu o poslední performanci mojí oblíbené umělkyně Mariny Abramović. Ona si do určité míry už svůj odchod z tohoto světa zrežírovala, takže jsem měl referenci. Fascinuje mě, jak to sama popisuje a připadal jsem si, jako bych nedělal kolekci, ale převáděl její vize do 3D. Vznikly tři modely pro tři Mariny žijící v různých obdobích ve třech městech.
Designer: Tomáš Višňovský
Fotografie: Samuel Alexander Petráš
Designer: Tomáš Višňovský
Fotografie: Samuel Alexander Petráš
Warrior Marina v raw skulpturální kostýmu v Bělehradu, infantilní Bullshit Marina se žlutým šátkem a holčičím kabátkem v Amsterodamu, Spiritual Marina se zahalenou hlavou po vzoru bábušek v New Yorku. Svým způsobem jsem dopředu uspokojil svoji zvědavost, jak bude „last art piece“ Mariny Abramović vypadat.
DE LA POMPA ⁄ Václav Černý
Oděvní kolekce DE LA POMPA čerpá inspiraci z renesančních oděvních kódů španělského dvora za vlády Habsburků. Velká část kolekce je tvořena autorskou pleteninou zhotovenou na ručním pletacím stroji, která je typická pro mou tvorbu. Renesanční siluety jsou volně interpretovány do současného oděvu a ztvárňují můj pohled na velkorysou okázalost v kontrastu s jemností pleteniny a polo nahého těla. Španělskou renesanci zároveň umocňuje typická temná barva. Jednotlivé modely podtrhují krásu štíhlé ženskosti a dávají nositelce pocit vznešenosti s kapkou koketerie.
Designer: Tomáš Višňovský
Fotografie: Tatiana Zvolská
Designer: Hana Valtová
Fotografie: Viktorie Macánová
DANDIZETTE ⁄ Hana Valtová
Vycházím z dandysmu, ale když jsem dělala hlubší řešerši, tak jsem narazila i na dámské skupiny Quaintrelle a Dandizette. Zajímá mě nejvyšší forma krejčovského umění a spojila jsem si to s náročností oblékání pro ně typickou. Jejich zájem o módu se ukazoval v absurdní přezdobenosti a péči o sebe.
Zkombinovala jsem korzetový živůtek s frakem a doplnila to podvazkovým pásem. Vycpávky a podpůrné prádlo byly tenkrát běžnou součástí oděvu. Ten model je takový nedooblečený, protože jsem chtěla nastínit tu náročnou atmosféru příprav.
Designer: Hana Valtová
Fotografie: Viktorie Macánová
Designer: Alica Grebáčová
Fotografie: Tatiana Zvolská
WHO’S THE GOD ⁄ Alica Grebáčová
Hledám paralelu mezi antickým božstvem a celebritami. Po červeném koberci směli chodit jenom bohové. Koukám se, kdo je moderní bůh. Inspiruju se ideály krásy, míchám ženské a mužské elementy.
Korzet z kůže je modelovaný do tvaru „six packu“. Chtěla jsem dosáhnout kontrastu mezi sochařsky vybudovaným tělem a bravurní měkkou drapérií.
Designer: Alica Grebáčová
Fotografie: Tatiana Zvolská
Designer: Valerie Vrbová
Fotografie: Samuel Alexander Petráš
HAPSEN ⁄ Valerie Vrbová
Budoucnost se mi jeví jako osamělá, ohromující a zapomínající na člověka. Tato kolekce má poukázat na to, že budoucnost je o spojení a souznění, vzájemné pomoci a empatii. Jediná cesta, je společná cesta.
Projekt HapSen má za cíl umožnit nevidomým „vidět“ své oděvy za pomoci haptického vnímání. Plastické vypodobnění tradičních textilních motivů slouží k představě vzorů, jenž má nositel na sobě a dávají mu tak možnost vytvářet si svůj vlastní styl a image. Kolekce tvořená z dámských i pánských modelů hledá inspiraci v japonské filosofii wabi–sabi. Její stěžejní idea krásy v nedokonalosti odkazuje na příběhy lidí, kteří i přes svůj „handicap“ mohou žít svůj nejlepší život. Vnímám zde určitou šerost, niternost a intimitu doteku ve spojení s přírodou.
Designer: Valerie Vrbová
Fotografie: Samuel Alexander Petráš
